Kolem téhle desky panuje napříč kontinenty až překvapivá shoda. Podle výsledků anket nevyšla za uplynulých dvanáct měsíců téměř žádná více povedenější. Čím to asi bude?
Deska "The Suburbs" je po hudební stránce poměrně konzervativní, což je nejspíše jeden z důvodů, proč se dočkala tak příznivých kritik. Nikdo nemusí přemýšlet, o co tam vlastně jde. Staromilsky průzračné melodie plynou jedna za druhou, aniž by jakkoliv svého posluchače rušily. Jen chvílemi zazvoní o něco více smyčce, kytary nebo klavír. Geniálně zaranžovaná jednoduchost. Jak právě zjišťuju, pro zadávání dat do počítače ideální soundtrack. Vedoucí bude mít radost. Pokud ne, vzhledem k náladě textů to bude vhodný doprovod i k výpovědi. Pak, čerstvě nezaměstnaný a stále se sluchátky na uších, vyjdu do důvěrně známých ulic svého předměstí. Do ulic, které jsou po desetiletí stále stejně hezky neuklizené. Mezi domy poskytující ideální úkryty pro hru na schovku i pro úchyláky. Pod jediným pozůstalým stromem začnu při vzpomínce na první vykouřený joint brečet. Připomenu si všechny kamarády, co to jako dealeři dotáhli dál než já a kupodivu jsou ještě naživu a na svobodě. Uvědomím si, jak to tady mám rád, a poslední dva songy protancuju mezi lejnama od psů. Aha, tak to už hraje něco jiného.