... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Leden 2011

Když se Beth Ditto spustí se Simian Mobile Disco

31. ledna 2011 v 18:51 | Petr Balada |  Hudba
Co se stane, když se dají dohromady britští spasitelé elektronické scény s famózním hlasem obdařenou zpěvačkou partičky Gossip bylo možné zjistit už před rokem. Tehdy oficiálně vyšel singl "Cruel Intentions". Simian Mobile Disco ho vypustili jako druhý v pořadí, aby propagoval jejich album "Temporary Pleasure".



Singl to tehdy sice dotáhl pouze na sto čtyřicátou druhou příčku britské hitparády, ale vzájemná spolupráce se jim natolik zalíbila, že právě v produkční režii Simian Mobile Disco vydává Beth Ditto pod labelem Deconstruction Records svůj první sólový počin. Bezejmenné EP čítá čtyři tracky a pravděpodobným singlem z něj se stane kousek "I wrote the book". Inaugurace disco královny právě začíná!



Subjektivně to nejlepší z Koule D. Drábka ... I.část

30. ledna 2011 v 15:51 | Petr Balada |  Sběr

Milena v debatě o svém kožichu: "Ne, mně mrtvý zvířata nevaděj. Když jsou jednou mrtvý, tak prděj na kožich, abych tak řekla."

Rozzlobená Milena: "Já byla svého času česká královna, za to vy jste umolousaný nuly u čudliků!"

Vlastenecká Milena: "Já jsem pro tuhle zemičku dřela do úmoru a nikdy s tím nepřestanu."

Milena vzpomíná na dětství: "Já jsem měla ty nejdelší lyže na světě … předek zatáčel a zadek měl ještě půl hodiny čas."

Na ožehavé téma
Redaktor: "Odpusťte, Mileno, můj další všetečný dotaz. Jste hodně impulsivní, tak snad se neurazíte"
Milena: "To nemám v povaze"
Redaktor: "Vy jste byla ve straně docela hodně aktivní, nemyslíte?"
...dlouhé ticho...
Hlas z režie: "Mám pustit Dívko, dívko toulavá?"


recenze Koule zde

Lulu - Divadlo Komedie (27.01.2011) ... 55%

29. ledna 2011 v 18:03 | Petr Balada |  Divadlo
"Lulu" je divadelním textem, který má moc vtáhnout diváky bez ohledu na dobu či kulturní kontext, v kterém je uváděn. Bohužel jeho inscenace v úpravě Davida Jařaba se to snaží všemožně popřít. V představitelce hlavní role Tereze Voříškové sice režisér našel esteticky dokonalou bytost, ale herečku v ní (až na poslední čtvrthodinu) neprobudil. Lulu by měla být osudovou dívkou a ženou, strhávat na sebe pozornost nejen svým zevnějškem, ale především aurou, špetkou tajemství a šarmem, který dělá z obyčejné ženy femme fatale. Bohužel, díky volbě Davida Jařaba působil všechen ten děj točící se kolem Lulu, jaksi nevěrohodně. Snad, kdyby ty přibývající mrtvoly znovu ožily, byla by tragédie alespoň zábavná. Takhle zůstala pouze nudná.

Co si zaslouží pochvalu, je práce s hudbou, projekcemi a světlem vůbec. Chvíle, kdy se inscenační pojetí díky jejich souběhu blížilo k filmu noir, byly opravdu nezapomenutelné. Stejně jako momenty, kdy se podařilo správně načasovat a hlavně odehrát okamžiky ticha. Kdy se místo textu přenášela z jeviště stísněná atmosféra z vědomí nevyhnutelného osudu postav. Pokud tedy diváka ještě vůbec zajímal. Z herecké company nejvíce vtáhl do hry Martin Pechlát v roli fotografa Schwarze. Ten jediný postavou byl. Ostatní jako by stáli vedle ní a přeříkávali text, který jim ona sama napoví. "Lulu" v DK svým pojetím míjí cíl diváckého zájmu. Vyšumí do prázdna. Do stejného emočního prázdna, z jakého promlouvala, a v jakém se pohybovala většina postav a jejich představitelů. 

Chromeo - Don't Turn The Lights On ... dir. Keith Schofield

29. ledna 2011 v 15:46 | Petr Balada |  Videoklipy
Po vítězném klipu z polského festivalu nabízím nejlepší nízkorozpočtové video za uplynulý rok pohledem organizace "The Music Video Production Association". Ta udělila 23. ledna v Los Angeles své ceny a ve zmíněné kategorii vyzdvihla dílko talentovaného Keitha Schofielda. Za svou tvůrčí originalitu, s jakou k videoklipovému žánru přistupuje, získal už cenu "UK Music Video Awards". Jeho nejznámějším počinem je mistrně zvládnuté retro, do kterého vizuálně zabalil skladbu "Toe Jam" od projektu The BPA, tedy vedlejšáku Fatboy Slima. Už tehdy prokázal, že s dobrým nápadem se dokáže obejít i bez nafouknutého rozpočtu. A podařilo se mu to i tentokrát ...



Funeral Party - Golden Age of Knowhere ... 60%

28. ledna 2011 v 13:33 | Petr Balada |  Hudba
První letošní zklamání? Spíše přehnaná očekávání. Čím déle se čekalo na debut amerických Funeral Party, tím více rostla pravděpodobnost, že se něco pokazí. V případě "Golden Age of Knowhere" pak selhalo nejen načasování, ale nejspíše i podlehnutí kapely tíze předčasného plácání po ramenou, které se jí dostávalo z obou stran Atlantiku. Výsledkem je kolekce jedenácti skladeb bez zanechání výraznějšího dojmu. Pro Brity mají příliš klubovou atmosféru, pro Američany příliš britského vlivu. Pro nestranného pozorovatele postrádají jednotící žánrový motiv, když předkládají pouze několik rozpracovaných skic nedotažených do konce. Album "Golden Age of Knowhere" se plácá od post punku (výborná úvodní "New York City Moves to the Sound of LA") po indie rock a nevynechají ani disko toulající se na spodním patře basové kytary u skladby "Car Wars".

Z celé nahrávky přímo čiší snaha naprat to všechno do posluchačů silou parního válce. Kapela nevymýšlí žádné aranžérské fígle a odbočky. Její projev má tak na desce charakter spíše koncertního vystoupení. Po poslechu alba zbývá, i přes jisté zvolnění v závěrečné třetině (např. rozpačitá "Relics to Ruins"), dojem jednolité hlukové stěny, což je na první album skutečně málo. Jiným výkladem lze naopak ocenit, že Funeral Party prostě jen nechtějí mást. Sypou ze sebe syrový materiál poskládaný na "hrobech" svých hudebních vzorů. (To, že je občas vykradou, už k věku postmoderny zkrátka patří.) S texty nostalgicky se vyrovnávajícími se světem, jaký byl a voláním po probuzení života v tom novém. "Golden Age of Nowhere" nebude figurovat v seznamu nejlepších desek za letošní rok, ale lze si představit, že koncerty Funeral Party budou velmi vyhledávaným občerstvovacím stánkem.

David Drábek - Koule ... 100% ... (ČR3 Vltava, 25.1.2011)

26. ledna 2011 v 18:33 | Petr Balada |  Divadlo
Projekt "Vinohradská 12" nemohl odstartovat lépe. David Drábek pro něj napsal hru, která se obsahem i žánrem pohybuje na pomezí reality a fikce. Obsahem tím, že známé reálie rozvinul o smyšlenou nadstavbu a žánrem díky zasazení "Koule" do rozhlasového studia. V příběhu atletické královny Mileny bilancující v rozhovoru s rozhlasovým moderátorem svůj život Drábek dokonale zpracoval mediální image, kterou kolem sebe šíří i sám reálný předobraz této postavy. Autorovi se ovšem podařilo nejen skvostně odvyprávět její barvitý osud, ale díky době v níž se odehrává, ho zároveň zobecnit v určitém typu české povahy. Typu vyznačujícího se lehce kolaborantským způsobem života, který je jím samým omlouván tím, že někdo tu práci přece dělat musel a taková už zkrátka byla doba.

Drábek navíc našel naprosto ideální představitelku hlavní role. Pavla Tomicová-Malá ve své roli žila. Bylo snadné ji uvěřít každé slovo. To, jak odměřovala jednotlivé polohy od rozšafné paňmámy po uraženou celebritu domáhající se Karla Hály, bylo strhujícím zážitkem. Její výkon si udržoval i vnitřní inteligenci a soustředěnost, díky které nikdy nesklouzl k zesměšňující karikatuře, což se díky textu několikrát nebezpečně nabízelo.

"Koule" je komedie plná úžasných hlášek a nezapomenutelných obrazů včetně toho, kdy Milena popisuje následky braní dopingu projevující se špatnými sny, ve kterých se proměnila v King Konga šplhajícího po americkém mrakodrapu s malým Štrougalem či Husákem v tlapě. Vedle jednoznačně komických výstupů ale občas Drábek zařadil trochu tíživější scény, jako je setkání Mileny a Radmily, ve kterých jde komika přes hodně silný mráz. A nejednoznačnost tuhnoucího úsměvu zůstává i po závěrečném vyznání Mileny zachraňující jako matka národa všechny ovce sešlé z cesty vynesením na Sněžku, protože ta je větší než Říp.

David Drábek zkrátka napsal další divadelní hit. Je dobře, že se počítá s jeho uvedením v příští sezóně na prknech Klicperova divadla v Hradci Králové, protože rozhlasový archív je tomuhle kusu prostě malý. A především je dobře, že si tam Milenu opět zahraje Pavla Tomicová-Malá, pro kterou to dost dobře může být i její role životní.

Epilog ke "Kouli" pak vyšel v dnešní MF DNES. V neuvěřitelném rozhovoru, který s Helenou Fibingerovou vedla, v případě otázek ohledně této hry soudnost ztratící, Barbora Tachecí. Aniž by jedna z dam "Kouli" slyšela, pouštějí se společně do odsuzování počínání nejen Davida Drábka, ale rovnou i programového ředitele celého Českého rozhlasu. Vzhledem k absurdnosti použitých slovních výlevů, bych hlasoval pro jejich dodatečné začlenění do chystané divadelní inscenace. Například lamentování Barbory Tachecí: "A dneska je to Fibingerová, kdo to bude zítra? A bude to jeden člověk, nebo skupina lidí?" by si převedení na prkna s patřičně rozmáchlým gestem a patosem rozhodně zasloužilo.


V očekávání ... Chase & Status - No More Idols (31.01.2011)

25. ledna 2011 v 18:15 | Petr Balada |  Hudba
V době, kdy jsou někteří interpreti schopni chrlit i více desek do roka, překvapí přístup dvojice Chase & Status, kteří první singl k novému albu vydali už v předloňském listopadu. Z "End Credits" se tehdy stala nečekaná hitovka s devátým místem UK singlové hitparády, které úspěchu dopomohl i výrazově přesný vokál britského mága s nickem Plan B. Ten už ostatně s touhle dvojicí spolupracoval, a to na songu Pieces z jejich debutové desky "More Than Alot". Ale zpátky k "End Credits". Tahle věc byla vybraná na soundtrack k filmu "Harry Brown", který posloužil i pro obrazový sestřih k působivému videoklipu.



Na konci ledna, po čtrnácti měsících od prvního singlu, bude tedy konečně puštěné do oběhu druhé album. Chase & Status ho nazvali úderně "No More Idols" a nikoho by nemělo překvapit, že s revolučním sloganem, může minimálně malou zimní hudební revoluci skutečně způsobit. Však už ho Zane Lowe stačil ve svém pravidelném dvouhodinovém okýnku na BBC 1 vyhlásit jako album týdne (vysílání z 24.1.). A ono se stačí podívat na tracklist, aby bylo jasné proč. Mezi hostujícími umělci jsou nahlášeny White Lies, Cee Lo Green, Dizzee Rascal či Tinie Tempah. Aktuálně je na světě čtvrtý singl. (Vzhledem k výše vyjmenovaným hostům lze předpokládat, že u čtvrtého se Chase & Status nezastaví.) Po "End Credits", "Let You Go" a "Hypest Hype" došla řada na "Blind Faith". A těmi, kdo ho hlasem podpořili, byli soulový zpěvák Liam Bailey, kterého objevila Amy Winehouse, a Yolanda Quartey, jejíž vokální doprovod si na svých nahrávkách dopřáli i Massive Attack.


Chase & Status se u nás sice objeví už příští měsíc na akci "Let It Roll", ale pouze v DJ setu. Ovšem podle všech dosavadních náznaků to vypadá, že skutečně vyhráno bude mít s nimi až ten promotér, který je zabookuje jako živý koncert. Tak uvidíme, jak na tuhle výzvu budou reagovat letní festivaly ...


Seznamka ... Smith Westerns (us)

22. ledna 2011 v 19:45 | Petr Balada |  Hudba
V prosinci navštívili Prahu jako předkapela MGMT. O měsíc později vydali album "Dye It Blonde", které si prozatím drží status zisku letošního největšího počtu kladných recenzí. Seznamte se s dalšími postdebutanty roku 2011 americkými indie rockery Smith Westerns.

Tahle mladá kapela s věkovým průměrem kolem dvacítky, vtrhla na trh s eponymním albem v červnu 2009. Syrového a špinavého zvuku na něm nedosáhla díky moderním technologiím v nahrávacím studiu, ale tím, že nahrávka vznikla v garáži jednoho z členů kapely. Ani výsledná "hlučnost" desky však nedokázala zakrýt talent pro chytlavé melodie, který Smith Westerns vynesla pozornost posluchačů a hudební kritiky, když je mezi vycházející hvězdy zařadil např. server Pitchfork.

Kapela jim jejich domněnku, že si pozornost jako velmi nadějná partička opravdu zasluhují, potvrdila letošním albem. Natáčela ho tentokrát už v opravdovém studiu, ale přesto tracky na něm obsažené neztratily nic z přirozeného hitového potenciálu. Čerstvost a ryzost nekompromisního podání zůstala. Smith Westerns zkrátka nepodlehli svodům čudlíkových možností a jejich produkce tak rozhodně nepůsobí nikterak vyumělkovaně. Jen se zbavila špinavých odstínů a roztáhla křídla. 


Kora - Zabawa w chowanego (Game of Hide-and-Seek) ... dir. Bartłomiej Ignaciuk

21. ledna 2011 v 18:31 | Petr Balada |  Videoklipy
Nabízím vítěze videoklipové sekce 18. ročníku polského mezinárodního festivalu uměleckých filmů PLUS CAMERIMAGE 2010. Porota se dle svého vyjádření shodla téměř jednohlasně na kousku, který v sobě nese vizuální poselství pro společnost a efektivně tak využívá možnosti použitého média ke komunikaci s divákem. "Hra na schovávanou" má několik opravdu působivých pasáží. Videoklip ukázkově kombinuje různé filmařské techniky. Svou výtvarnou hravostí pak dává vzpomenout na Gondryho, ale přitom ho nikterak nekopíruje.


White Lies - Ritual ... 75%

17. ledna 2011 v 17:21 | Petr Balada |  Hudba
Když jsem minulý týden psal o obavách z devalvace jména kapely směrem k nálepce něčích napodobovatelů, netušil jsem, jak moc mi dá úvod nové desky za pravdu. Naštěstí se s postupující stopáží vrací dojem získaný z debutu. White Lies nejsou možná stoprocentně originální hudební bandou, ale stále mají dostatek charakteristických prvků, aby byli odlišitelní. Jedním z nich je hlas zpěváka. Ale i ten byl v prvních skladbách alba jaksi zjemněn, zpřístupněn, zprůměrňován a zcela se do své charismatické "špinavé" polohy vrátí až s pátou skladbou "Streetlights". Aby bylo jasno, ony první tracky nejsou žádným žalozpěvem. Naopak jsou to hity jak hrom. Obrovsky silné melodie, které nabobtnaly do velkolepých aranží ("Strangers", "Bigger Than Us"). Stejných jako ze sebou sypou Muse, Coldplay a další. "Ritual" ale servíruje i trochu klubovější (bohužel, ne syrovější) verzi White Lies ("Holy Ghost", "Bad Love") a dostane se rovněž na flirt s elektronikou ("Turn The Bells"), díky čemuž se ovšem album jako celek trochu sype. Sjížděčům prvotiny "To Lose My Life..." bude vyhovovat jeho druhá polovina, ale dá se očekávat, že právě na tu první naláká kapela spousty nových nadšených fanoušků. A vzhledem k tomu, že nejde vůbec o odfláknutou práci či vyloženou šmíru, není potřeba za tu úlitbu masám příliš snižovat výsledné hodnocení. Vlk se nažral a koze zůstaly ještě dvě nohy a hlava.
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...