... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

KULT.MIX ALBUM ROKU 2010

1. ledna 2011 v 15:13 | Petr Balada |  ALBUM ROKU ...
Už s ohledem na dříve zveřejněné nominace na album roku, je možné konstatovat, že uplynulých čtvero ročních dob nebylo pro českou hudební scénu vůbec špatných. Jedním dechem však musí zaznít i dodatek o absolutní nudě v té nejmasovější žánrové kategorii, jak je vnímána běžným posluchačem. Vše zajímavé se tu pořád děje uvnitř rozličných vedlejších škatulek.

Pozitivním je v tomto směru především pnutí v rockovějších žánrech, které se čím dál více vymaňují z tancovačkového stigmatu. Příkladem budiž novinky Dark Gamballe nebo Imodium. Pořád ale chybí jistota v textech a chuť se v nich otřít o dobu, ve které vznikají. Nedostatek je znát rovněž v charismatických rockových vůdcích, vokalistech a osobnostech v jednom.

Kvalitní produkce jsme se letos dočkali i od zástupců starší hudební generace. Hegerová, Bobek, Mišík vypustili na trh desky, které jim dost možná zajistily i zbrusu nové posluchače. Díky jejich nahrávkám se vrátily do éteru vytříbené české texty. Bohužel, většinou navázané na ze zahraničí vypůjčený hudební základ. Vladimír Mišík je v tomto světlou výjimkou.

To, co nám aktuálně chybí, jsou interpreti sólisté. I přes neustálé nacházení nových talentů v rozličných soutěží, postrádá Česká republika čerstvou krev s originálním hudebním cítěním. Zatím většina národem objevených vítězů pouze s diskutabilním úspěchem napodobuje své vzory. A příští rok v tom, zdá se, nebude výjimkou.

Nezbývá, než si do příštího roku přát, aby se objevil alespoň tak svérázný debutant jako je za rok 2010 Jakub Tichý. Či doufat, že stojaté vody pop-rocku s druhým albem už skutečně rozčeří Vladimír Cirkus. Říká se, že víra tvá tě uzdraví. Proto společně věřme, aby zdejší hudební scéna byla dostatečně zdravá a mohla konečně předehnat alespoň tu slovenskou. Máme na to!

A teď už odpočet těch nejlepších domácích alb za rok 2010:

10. Muk Petr - V bludišti dnů
Jediný skutečný pop pro dospělé loňského roku! Pouze tři sólisté se dostali mezi interprety deseti nejlepších alb za rok 2010. Je to málo nebo hodně? Petr Muk na této desce konečně opustil svou lajnu kýčovitých popěvků a odvážil se vrátit do doby, kdy jeho skladby byly progresivním mainstreemem. Návrat o to složitější, že tentokrát se nemohl schovat za název skupiny. Výsledek překvapil. I když nelze hovořit o stoprocentním hodnocení, nemá V bludišti dnů konkurenci nejen v Mukově sólové kariéře, ale ani mezi popovými nahrávkami jeho slavičích kolegů či kolegyň. O to více zamrzí, že se už nedozvíme, kam by se v hudbě ubíral dál.

09. Mashy Muxx - Light
Odvykli jsme si od domácích interpretů očekávat převratné nahrávky. Neustále se plácáme na hranici bezpohlavního kytarového popu, a to nejzajímavější stejně nakonec téměř vždy vzejde z elektronické scény. Přesto není důvod zahazovat kytaru do brambor. I když se vrací do devadesátých let, je album "Light" osvěžujícím hudebním koktejlem. Mashy Muxx chytře ponechali ve skladbách dramatické napětí crossoveru vycházející z doby svého vzniku, ale zároveň v nich uplatnili eklektičnost nového tisíciletí. Dosáhli tím čerstvého nepodbízivého mixu v geniální finální úpravě Ecsona Walese. Světlo světa spatřila sebevědomá česká deska nehonící se za trendy, neboť je sama dost možná může určovat.

08. Pleas The Trees - Inlakesh
Americká melancholie podpořená českou angličtinou. "Inlakesh" je opravdovým úkazem. Jako jedno z mála ze zdejších anglických alb se neobrací na ostrovní scénu, ale svou produkcí míří do zámoří. A jak napovídá umístění v "kult.mix albu roku 2010", za výsledek se rozhodně stydět nemusí. Niterné folkové písničkářství se tu mísí s melodickými prvky country. Chvílemi přiostří kytary. Ani tehdy se ovšem nezbaví přijatelného nánosu melancholického patosu. Naštěstí mu za celou dobu není dovoleno sklouznout do polohy samopožírajícího se kýče. "Inlakesh" rovná se vyvážený repertoár nahraný s přesvědčivostí a lehkostí, která v daném žánru není vůbec samozřejmostí.

07. Prago Union - Dezorient Express
V rýmech na "Dezorient Expressu" nechybí nadsázka, ironie a ani životní pravdy na hovno. Ty si totiž stejně musí prokalit každý sám, aby jim teprve následně uvěřil. Beaty, to je pak kombinace lehkosti, chytrosti a hodně hustýho dýmu. Nezapomnělo se na vkusně vybrané hlášky a samply. Dojem tak kazí pouze přemrštěná stopáž s parametrem zabijáka pozornosti. V hiphopu je snadné stát se kacířem, proto není nepřístojná poznámka, že se tak dlouho čekalo, kdo překoná "HDP", až museli přijít opět Prago Union. Nevytvořili lepší desku, ale skóre sami sobě vyrovnali zcela určitě. Snad další mač přijde dřív než za pět let.

06. Toxique - Outlet People
Čas "Vogue" nenávratně vypršel, vystřídala ho doba "Outlet People". Klára Vytisková zůstala i během letopočtu 2010 femme fatale domácí hudební scény. Vydala desku "King or Queen" s projektem Montage, moderovala Medúzu, vystupovala s Nerezem a samozřejmě přichystala se svou srdeční squadrou Toxique nový materiál k vydání. A za to, že se s odstupem času zdá "King or Queen" i přes svou příslušnost k subkultuře taneční hudby, jako vcelku nevzrušivý materiál, může právě kolekce "Outlet People", která vítězí co do hudební progrese i žánrové invence. Ukázalo se, že pokud roste osobnostně a profesně lídr, notně se to odrazí v tvůrčím procesu celé kapely. "Shout" je jednou z největších hitovek letošního roku, za kterou nezaostává ani zbytek alba. Přesvědčivě silná kolekce.

05. Charvátová Jitka - Feed My Lion
Jitka Charvátová zachraňuje pověst domácích zpěvaček. Jako jediná vydala loni dost silné album na to, aby se s ním v klidu vyšplhala na pátou příčku ankety. Vyrukovala s obecně přijatelným, v pozitivním slova smyslu moderním komerčním albem, aniž by přitom sklouzávala do polohy podbízivosti či znuděné výjimečnosti. K nalezení jsou na něm překvapivé rádiové hity, zajímavé hudební okamžiky i odlehčené stylové hrátky. I díky tomu nezůstává při zpěvu uvězněná jen v jedné hlasové poloze. Deska "Feed My Lion" dokazuje kvality nejen Jitky Charvátové, ale také Armina Effenbergera stojícího za produkcí. Společně se jim podařilo vytvořit sebejistou nahrávku řádně nabourávající sebedestruktivní stereotyp českého pop-rocku.

04. Sunflower Caravan - A Little Bit More
Rok 2009 přinesl překvapení v podobě třineckých Charlie Straight. Jejich prapor se znakem sebejistého pokusu přenést kus ostrovní scény do krajiny mléka a strdí, se tentokrát přesunul do hlavního města. Deska od kapely, od které už pomalu nikdo nic nečekal, má drážky plné rozkvétajících melodií, silných refrénů, přesvědčivého vokálního feelingu nezatíženého českou připosraností i instrumentální zdatnosti v kusech beze slov. Na jedné straně přináší křehkost. Na té druhé je ocelovým větrolamem. Máme tu zkrátka konečně generaci kapel s globálním polem působnosti v tom nejtěžším prostoru hudebního mainstreemu. Snad se v příštím roce objeví do třetice někdo další, kdo se ale tentokrát už nebude bát obléct podobnou hudební nádheru do hávu českých textů.

03. Tichý Jakub - Tragédie
Vítěz domácí hudební přípravky. "Tragédie" je jednoznačně nejzajímavějším letošním debutem. Svou originalitou vycházející z podhoubí československé hudební historie suverénně přehrává všechny mutace snažící se napodobit přeshraniční zvuk. V každé písničce se pořád něco děje. Texty jsou pečlivě vyváženým souborem vypointovaných příběhů, životních postřehů i infantilních slovních rošád. Mají v sobě lidovost kramářských písní i hospodských mouder a písničkářskou rafinovanost a folkovou lehkost zároveň. Jsou deníkem přezpívaným během jednoho večera u deseti piv.

02. Dva - Hu
České vývojové centrum hudby. Obrovsky hravé album, které demontuje žánrové hranice. Srozumitelnost pramenící z použití neexistujícího jazyka, nechává posluchače více vnímat samu hudbu. Interpretace textů tak přebírá úlohu dalšího nástroje. Melodičnost se střídá s rytmickými experimenty. Obojí podněcuje obrazotvornost, čímž se "Hu" zároveň stává nejlepším letošním soundtrackem k nenatočenému filmu. V projektu Dva jsme získali nový vývozní artikl. Potvrzená účast na "Pohodě", kam se probojuje opravdu jen málo českých jmen, může být jedním z důležitých odrazových můstků.

01. Clarinet Factory - Out of Home
Česká hudební univerzita. "Out of Home" je o kráse nikdy nesplněných přání. Clarinet Factory s Alanem Vitoušem stvořili album o pocitu z očekávání, který ani na jedinou vteřinu nevyústí ve zklamání. Hudba na něm funguje jako most. Jako zprostředkovatel dvou světů, muzikantského a posluchačského. Jedná se o jednu z mála desek, kdy tyto světy nezůstávají každý na svém břehu, ale vzájemně se prolínají. K tomu je ovšem zapotřebí být spolupracujícím posluchačem. Takovým, který je ochoten vstupovat do jednotlivých tónů. Který dokáže utéct z pohodlí domova, aby se mohl vzápětí ocitnout v prostoru, kde se bude po pár okamžicích cítit jako doma. 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...