"In the dustbin of humanity you will find Saul Milton and Will Kennard - two dullards guilty of producing the most offensive sub-music since Kosheen." … nme.com
"… this is an impressive album that could prove a game-changer." … bbc.co.uk
"No More Idols" nemohl potkat jiný osud, než být klínem mezi recenzenty. Může za to koncepce alba spočívající v tom, že vlastně žádná neexistuje. Je to pouze slet singlů, které by neudržela pohromadě ani Lisabonská smlouva. Hlavní důvody? Skladby se odehrávají v naprosto rozdílných žánrových mantinelech. Zatímco úvodní "No Problem" lze ještě označit za klasický dnb, třetí v pořadí singlová "Let You Go" už je dosti nepovedeným tanečním popem, kterým nejspíše chtěli Chase & Status reagovat na guettovskou mánii loňského roku. Pak tu máme hrátky na téma dubstepu ("Heavy", znamenitý kousek "Hocus Pocus"), dirty pop ("Midnight Caller", "Embrance") i ostré kytary ve "Fool Yourself" nebo "Hypest Hype".
Dalším důvodem pro předurčení k rozdílným hodnocením desky jsou umělci pozvaní k hostování. Nejdříve je nutné poznamenat, že jejich seznam je podobně ambiciózní jako v případě posledního alba Kanye Westa. Zejména, co se týká aktuálních jmen, nebude mít ještě chvíli konkurenci. Sešli se tu White Lies, Cee-Lo Green, Tinie Tempah, Plan B na jedné straně a provaření Dizzee Rascal či Sub Focus na té druhé. Ovšem nechybí ani hodně horké jméno, kterému dost možná bude patřit letošní rok v kategorii zpěvaček - Clare Maguire, která si nedávno střihla i hostovačku na novince kapely The Streets. A právě její působení v tracku "Midnight Caller" zadělalo na jednu z nejzajímavějších položek celého alba.
Naopak rozpačitě dopadla spolupráce s White Lies. Chase & Status se na svém YouTube kanálu minulý týden přiznali, že patří k jejich momentálně nejoblíbenějším interpretům, což je sice hezké, ale song "Embrace" potvrdil, že i svazující. Výsledek dopadl tak, že za hosty jsou tu spíš oni sami. Nicméně pokud by právě Chase & Status produkovali další album White Lies, nemuselo by to dopadnout vůbec zle. Z "No More Idols" už vyšly čtyři singly a minimálně stejný počet je může ještě následovat a stát se hity. Chase & Status se od doby spolupráce s Rihannou zkrátka naplno otevřeli mainstreemu a jejich novinka jim v něm dělá slušné místo.
S tím se ovšem váže nutnost počítat s daleko větší mírou nevraživosti, než s jakou se potkali na poli svého domovského žánru. I pro ně teď bude jistě zajímavé sledovat, s jakým poměrem skončí souboj kladných a záporných recenzí. Zda se najde další odvážlivec, který dá stejně jako Ash Dosanjh z NME jeden bod z deseti. Nebo zda nakonec převládne poměrně nadšený pohled recenzenta z BBC. Pro mě je třetina alba zbytečná, třetina výborná a třetina nadprůměrná. Plus za výběr hostů, mínus za "zacházení" s některými z nich a genderovou nevyváženost (minimálně ještě jeden dámský hlas by desce pomohl). Další kladný bod za vůli překračovat žánry, další záporný za nezvládnutí situace a rozpad desky na jednotlivé tracky.