... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Červenec 2011

Vždy spokojen

30. července 2011 v 10:37 | Petr Balada |  Slova!
" S týmem Českého rozhlasu jsem byl vždy spokojen, snažili se vždy o větší objektivitu než veřejnoprávní Česká televize."
poslanec ČSSD Vítězslav Jandák po volbě ředitele Českého rozhlasu; Lidové noviny 30.7.2011

Jak správně číst tento výrok?
a) Vítězslav Jandák je ve skrytu duše členem všech politických stran včetně ODS a hlídá četnost výroků jejich představitelů, aby náhodou nebyli citováni méně, než zástupci jeho domovských socialistů.
b) s ohledem na předchozí bod - Vítězslav Jandák má málo práce, když má čas něco takového sledovat

Mnohem důležitější je však jako vždy ta část, která v článku nazvaném Rozhlas omezí zprávy z regionů chybí. A sice následná reakce dotčené veřejnoprávní instituce spočívající v přesvědčivém ohrazení se proti politickému vměšování a zasahování do chodu tohoto média. Nebo mlčení znamená, že i tým Českého rozhlasu je s Vítězslavem Jandákem spokojen a pokud by tomu tak vzájemně nebylo, nějak to už společnými silami napraví?

Let It Roll 2011 - Až opadá listí z dubu (reportáž z pátku 22.7.2011))

24. července 2011 v 15:54 | Petr Balada |  Festy 2011
Minulý rok přišel prudký déšť do vrcholu prvního dne festivalu. Tentokrát si to vybral o den dříve, ale minimálně na podloží areálu zanechal vydatné stopy i tak. O kempech nemluvě. Ovšem nevyzpytatelné počasí už zkrátka k festivalům patří a stěžovat si na něj postrádá smysl. To lze maximálně na míru snahy pořadatelů, jak si s jeho případnými následky poradí. Při vzpomínce na čtyřkolky ničící už tak bídně schůdné komunikace Sázavafestu, lze konstatovat, že na Oplatilu to v pátek vypadalo ještě dobře.

Pořadatelé si letošním ročníkem vyzkoušeli nové místo. Stěhování však nebylo nikterak dramatické, protože se jednalo o přesun pár desítek metrů. A festivalu rozhodně prospěl. Počet návštěvníků roste a s ním samozřejmě i nárok na prostor. Pro příští rok by to chtělo ještě doladit ukazatele. Možná by vůbec nebylo od věci vymyslet jednotný grafický styl celého podniku, který by ho posunul zase o level výš. Ale přemýšlet by se mělo i o závažnějších věcech, protože když několikrát za sebou vyleze na vpravdě nemalou konstrukci hlavního pódia jakýsi idiot, aby se předvedl, začíná jít do tuhého.


Raději pojďme k programu. Zatímco sobota shromáždila na hlavním pódiu provařená jména, pátek naopak nabídl čerstvou krev, kterou naštěstí neředil žádný otravný MC. Sety Brookes Brothers a zejména Camo & Krooked dokázaly, jak moc se začíná dubstep roztahovat a jak celé dnb scéně jeho zvuk pomohl. V případě druhých jmenovaných jsem rád, že to nebylo střílení od boku, když jsem je označil za černé koně tuzemské festivalové sezóny (zde). A soudě dle nabídnuté ochutnávky budou hodně vysoko bodovat i se svým novým albem vycházejícím prvního října.

Za Brookes Brothers pak míří osobní poděkování z čisté nostalgie za připomínku tracků starších i za remix pecky od Chase & Status "Let You Go", která se dle četnosti výskytu v průběhu celé noci stala neoficiální hymnou Let It Roll. Opět tak musím na těchto stránkách zopakovat, jaká je škoda, že je žádný z festivalů letos na živé vystoupení neurval. Poněkud orvaný si člověk mohl připadat v dubstep stanu. Zvláště, když tam zavítal ve chvíli, kdy dunivá vlna právě protrhávala repráky. Naštěstí byla o kousek dál Azyl stage. Regenerační breakbeatové centrum.


Zvláštní zmínku si zaslouží i VJs, kteří se na Radio 1 Take Control stage a zajímavě řešené projekční ploše v dubstep stanu předvedli ve velmi dobré formě (pozorováno mezi třetí a půl pátou hodinou ranní bez vlivu jakýchkoliv látek). Dokonce bych si v této souvislosti dovolil použít slovo videoart, díky kterému jsem nakonec ani nestihnul plánovaný vlak. Mimochodem na webu uváděná vzdálenost tří kilometrů to po silnici k zastávce není ani náhodou, což je pro příští rok dobré vědět.

S-O-S Free Fest 2011 : I v Babicích hořela maštaľ (reportáž ze so 16.7.2011)

19. července 2011 v 20:30 | Petr Balada |  Festy 2011
Festivaly zadarmo jsou fajn. Pokud tedy na každých pár metrech neotravuje hosteska s reklamními předměty od sponzora, který to všechno zacáloval, a to v Babicích skutečně nehrozilo. Tam šlo jenom o setkání víceméně spřízněných lidí s dobrou vůlí se hudbou pobavit a samozřejmě zakalit. Od takové akce pak nic neočekáváte, nic vás nemůže zklamat. Naopak nezřídka odcházíte příjemně překvapeni.

Místo konání bylo zvoleno dokonale. Přímo u nepříliš rušné silnice s přilehlým rybníčkem i místem pro parkování a stany. Přestože rozloha areálu by se vůči tradiční představě festivalového placu dala přirovnat ke garsonce, dokázali na ni organizátoři rozmístit tři pódia, pivní stan i koutek s hracími konzolemi. Fakt, že při správném postavení návštěvník slyšel produkci ze všech pódií najednou ani příliš nepřekážel. Spíše pomáhal v rozhodování, kam se vydat.


Zatímco hlavní stage patřila zlámaným beatům, obě vedlejší jely ve víceméně stejných techhouseových rytmech a lišily se pouze kvalitou obsluhy za mixážním pultem. Z celkového pohledu se dá napsat, že to byla různorodá sebranka, což však není vůbec myšleno v negativním kontextu. Ten by se dal použít snad jen na jednu z hvězd velkého pódia, která předvedla set kvalitou odpovídající volné disciplíně na volbě Miss. Ale celkovou náladu lidí pod sebou i přes velkou snahu nepokazila.

Přechod z Pohody na S-O-S Free Fest by se dal jednoduše odbýt jako cesta z extrému do extrému. Ale ani náhodou tomu tak nebylo. Koneckonců ty dva festivaly mají společného to, že organizátoři je dělají pro radost sobě i druhým. A jejich pomyslné spojenectví zpečetil MC výkřikem do davu, jestli někdo zná B-Complex, aby se v zápětí z repráků ozvalo "Horí ti maštaľ". Nezbývá než doufat, že příští rok bude i tohle hasičské cvičení pokračovat.


Pohoda 2011 – severská vlna

18. července 2011 v 20:24 | Petr Balada |  Festy 2011
FM Belfast

Před svou červnovou návštěvou Prahy v rámci Electronic Beats jejich zpěvačka v rozhovoru pro server techno.cz potvrdila, že se jí líbí tuzemský projekt DVA, a že ráda běhá ve spodním prádle po ulici. Na Pohodě vystupovala oblečená, což nijak neovlivnilo bouřlivé přijetí, kterého se FM Belfast dostalo. Ostatně stačí se podívat na záznam pořízený přímo členem crew během děkovačky.


Příběh o vzniku FM Belfast už je hodně provařený. Na úplném začátku v roce 2005 byl dárek k vánocům v podobě zpívaného přání kamarádovi a o šest let později jim vychází už druhá deska "Don't Want to Sleep". Jejich electronic pop music je v live podání strhující manickou show plnou vokálního čarování a nakažlivých rytmů. Prostě ideální příklad koncertu, při kterém se skutečně bavíte.


Bloodgroup

Co si budeme povídat, Island a elektronika to je rovnice s jediným možným výsledkem - melancholická krása odrážející zároveň drsné životní podmínky i bohatství jedinečných přírodních scenérií. Bloodgroup ale umí své fanoušky nejen dojímat, ale i roztančit. Obě polohy přitom střídají s nenucenou samozřejmostí. A sežerete jim to i s navijákem v podobě ledové krásky za mikrofonem.


Debut "Sticky Situation" vyšel v listopadu 2007. Zajistil jim pozornost včetně následujícího dvouletého poznávání světa velkých pódií. Zahráli si ve Spojených státech, Kanadě i na festivalu Roskilde. Následující deska "Dry Land" byla na Islandu považována za jednu z nejlepších za rok 2009 a skladba "My Arms" rotovala v tamních rádiích jak návštěvník Pohody po jednotlivých scénách. Stejně jako u prvotiny i tentokrát díky ní objíždějí stát za státem. Po celé letošní léto putují evropskými festivaly a svým vystoupením nadchli i v Trenčíně.


Le Corps Mince De Françoise

Elektroniku mají rády i divošky z finské party Le Corps Mince de Françoise (LCMDF), ale zbytečně s ní neplýtvají. Spíše ji používají jako koření. Jejich pop je zábavným provokativním písničkařením a koncerty adrenalinovým sportem. Pozornost na sebe přitáhli debutovým EP "Ray-Ban Glasses" a tenhle formát se jim docela zalíbil. Na regulérní album "Love & Nature" došlo až o tři roky později, tedy o letošním únoru. Podle předpokladu to byla rána do černého. Chválu pěl magazín Clash, NME i BBC Radio 1. Tam dokonce v době vydání pilotního singlu "Gandhi" vlivný Rob da Bank prohlásil, že se momentálně jedná o nejlepší track na světě. Svůj pobyt na Pohodě, který později označili jako AMAZING, si zpestřili návštěvou vystoupení Junip i Santigold. To, abyste věděli, kam je vlastně zařadit. Ale, že by to byla velká pomůcka, to se říct nedá …


Benny, něco ti tam duní.

14. července 2011 v 18:01 | Petr Balada |  Hudba
Už jsou to tři roky co Benny Benassi získal Grammy za svůj remix k tracku "Bring the Noise" pro Public Enemy. Poslední měsíce ale Benny o sobě opět dává náležitě vědět, když přímo překypuje pracovní energií. Rozehřál se remixy pro Katy Perry, Take That nebo pro společný monstr hit uskupení LMFAO feat. Lauren Bennett and GoonRock "Party Rock Anthem". Odměnou za jeho píli pak bylo vůbec první number one v americké Hot Dance Club Songs, a to za spolupráci s Chrisem Brownem na singlu "Beautiful People". V žebříčcích Billboard Hot 100 a UK Dance Chart to za stejný song dotáhli na dvojku. Ironií osudu může pro Benassiho být, že ve druhé z těchto hitparád mu v přístupu na první flek zabránil právě "Party Rock Anthem", který tam vydržel po devět týdnů.

A teď už k důvodu, proč je o tomhle hudebně nepříliš důležitém Italovi vůbec řeč. Před měsícem vydal své nové album "Electroman", jehož součástí je i remix singlu "Cinema". Ukul ho velmi šikovný třiadvacetiletý týpek říkající si Skrillex, který rozebral už několik kousků od Lady Gaga. Pohrál si i s Robyn, La Roux nebo dubstepovým objevem Nero. Ostatně právě dubstepová pasáž dělá z jeho verze tracku "Cinema" neodolatelnou záležitost. Ta nově ve zkrácené stopáži dokonce v těchto dnech nahradila původní zvukovou stopu oficiálního videoklipu a zamířila na obrazovky videoklipových televizních kanálů. O tomhle Amíkovi zkrátka ještě hodně uslyšíme.


Pohoda 2011 – pro změnu nehudební

13. července 2011 v 18:19 | Petr Balada |  Festy 2011
Pousmál jsem se, když mi do očí vpadl řádek webové diskuse na oficiálních stránkách festivalu, který jednoho nováčka upozorňoval, že pokud se chystá na Pohodu poprvé, musí počítat příští rok s návratem. Je to i můj případ. Jakmile se člověk jednou chytí, už zkrátka není cesty zpět. Bohužel si to s sebou nese jeden pro okolí iritující fakt. Neustále srovnávání s úrovní tuzemských akcí, které následně navštívíte. Zkrátka, po několikáté poznámce, že na Pohodě tohle a támhle, vás většinou kamarádi začnou posílat kamsi. Ale abych potěšil i jejich stranu barikády, musím přiznat pár drobných nešvarů letošní Pohody.

Před rokem jsem na ni dorazil první den až k večeru a cesta od nádraží do stanového městečka ani nemohla být plynulejší. Tentokrát nastal zádrhel hned zkraje. Kyvadlová doprava nestíhala pobírat zájemce o přepravu. Dělo se tak okolo čtvrté hodiny odpolední. Zatímco pár hodin předtím bylo možné spatřit hned tři autobusy čekající, jestli do nich vůbec někdo vleze, v inkriminovaný čas se příjezd alespoň jednoho z nich slavil málem bouřlivým aplausem neustále přibývajících a tlačících se návštěvníků. Volba městské hromadné dopravy se nakonec ukázala být mnohem schůdnějším řešením.

Pochvalu si oproti tomu zaslouží provoz na vstupní bráně. I přes stovky lidí se ve frontách nečekalo déle než čtvrt hodiny a na sympatické obsluze u čteček lístků nebyla znát ani známka po rozmrzelosti nebo únavě.

Další, proti minulému ročníku, trochu nemilou zkušeností byla od druhého dne větší absence toaletního papíru v toi toikách. Přitom webové stránky slibovaly dostatečnou zásobu, a pokud jsem dobře viděl na údržbové vozy, měly je i naložené, takže těžko říct, kde se stala chyba. Ještě, že my, poučení z českých festivalů, vozíme vždycky svůj.

A do placu házím jeden nápad týkající se meteorologických údajů. Bylo by fajn umístit v areálu (například u merchandising stanu) informační tabuli s těmito daty a případnými upozorněními na blížící se nebezpečné jevy. Ohlašování z pódia je sice fajn, ale ne vždy ho návštěvník má možnost slyšet.

Teď, když je má touha za každou cenu šťourat ukojena, mi nezbývá než v komplexním hodnocení opět poznamenat, že dokud jste na tomhle festivalu nebyli, neznáte pravý význam slova pohoda. Tak zase za rok! Jo a prosím, aby mi někdo připomněl, že si tentokrát nemám doma zapomínat tyčky od stanu. Díky.


Pohoda 2011 – stručná rekapitulace II. (so)

12. července 2011 v 18:25 | Petr Balada |  Festy 2011
Na základě postupně uvolňovaného přehledu účinkujících se dalo vyčíst, že Pohoda vsadila na silné a osobité ženské hlasy. Představila se jich pěkná řádka jak v sólových projektech, tak ve vedoucích úlohách barvitě poskládaných skupin. Přesto nakonec uhrály s chlapama jenom remízu. Částečně si za to mohou sami (M.I.A.) a částečně prostě neměly mezi sebou nikoho tak charismatického jako Jarvis Cocker. Ale sobota přinesla několik strhujících okamžiků, které překryly i jeho kouzlo.

Break Dance Battle: před osmi lety kdosi učinil moudré dramaturgické rozhodnutí, když tímhle soubojem nejlepších slovenských break dance crew obohatil festivalový program. Opět se bylo na co dívat a nad čím žasnout.

Hex: některé dřívější hity přežily díky silným melodiím, některé nepřeslechnutelně zestárly. Novinky však vyzněly poměrně nadějně.

Prago Union: svým vystoupením zanechali mezi obecenstvem výrazně pozitivní dojem. Rozšíření o živé nástroje byl šťastný tah, věci z desky Dezorient express (7. místo v kult.mix album roku 2010) dostaly ještě zajímavější obal. Publikum si je žádalo i na přídavek, ale nadešla třetí hodina odpolední.

Komorný orchester města Trenčín a Chorus Alea: okamžik, kdy všechny pódia utichnou, aby dostala prostor vážná hudba jako prostředek důstojného připomenutí tragických chvil předminulého ročníku Pohody. Opět hodně emocí, opět i přes stupňující se horko mrazení v zádech.

Bloodgroup: další severské překvapení, které si svým výkonem zasloužilo, že mu zde bude ještě věnován prostor

Peter, Bjorn and John: první z vrcholů sobotního programu. Nenápadný koncert, který roztančil letištní plochu před hlavním pódiem, byl možná trochu nečekaným, ale jednoznačně nejpříjemnějším zážitkem letošní Pohody vůbec.

FM Belfast: cha, tohle byla opravdová popová divočina. Člověk měl až chvílemi pocit, že se vrátili loňští headlineři Scissor Sisters. Jen v sofistikovanější a ještě zábavnější podobě. Další jméno, které se na kult.mixu záhy ještě objeví.

Portishead: trochu rozpolcený dojem. Ještě pořád váhám nad tím, jestli trip hop ze své podstaty hudební intimity vůbec patří na velká pódia. Každopádně byl zážitek slyšet všechny ty nádherné kousky živě. Navíc ze sedící pozice za zvukařem se díky třem projekčním plochám jednalo i o neobyčejně hypnotickou vizuální hostinu.

Magnetic Man: jestliže FM Belfast byla divočina, pak tohle vystoupení byl pravej rockovej nářez bez kytar, kdy se v hledišti děli neuvěřitelný věci. Však taky ani zástupci nejaktuálnějšího soundu na letošní Pohodě nestačili pobrat, co jejich dunivé beaty tam dole mezi fanoušky způsobili.


Pohoda 2011 – stručná rekapitulace I. (čt. + pá)

11. července 2011 v 18:34 | Petr Balada |  Festy 2011
Návštěvník Pohody zažije nad jejím programem tři stresové příhody. První po zveřejnění časového rozpisu, kdy zjistí, kolik se mu toho překrývá. Následující přichází přímo na místě, neboť ani hodiny bádání nad sestavením plánu návštěv jednotlivých pódií nezabrání jeho destrukci vlivem počasí, nedodržení harmonogramu ze strany interpretů a především vlivem popíjení s kamarády. Třetí příhoda se dostaví v okamžiku, kdy je po všem. Nastává fáze rekapitulace a nemilého zjištění (podepřeného ohlasy z okolí), jaká všechna vystoupení byla nezapomenutelná, a to i bez vaší přítomnosti.

Následující stručný přehled je proto nutné brát jenom jako pouhý zlomek skutečného dění. Pokud v něm chybí jinde vychvalovaný účinkující, bude to s největší pravděpodobností právě vlivem výše popsaného procesu jednoduše pojmenovatelného jako nestíhačka.

All Stars Open band : velmi příjemný nápad, jak zařídit, aby na festivalu zazněly i songy od kapel, které tento ročník nepřijedou a v některých případech už ani přijet nemohou. Možná by stálo za to zkusit za stejným účelem příště pozvat pěvecký soubor Scala nebo levnější variantu B Side Band s Vojtou Dykem, protože ve swingových úpravách jsou ty kultovní rockové pecky ještě větší jízda.

Moby : předvedl podobný set jako kdysi na Sázavafestu, ale pro zadní řady za zvukařem s mizernějším zvukem. Škoda, že více prostoru nedostalo nové album.

B-Complex : potvrdil, proč jeho věhlas překračuje hranice. Dvouhodinový dynamický set, kdy sázky na jistotu ("Horí ti maštaľ") střídaly zvukově alternativnější pasáže, utekl neuvěřitelně rychle.

Billy Barman : nepřesvědčili, že už patří na tak velká pódia

Le Corps Mince De Francoise : první ze severských milých překvapeních. Hudební i lidská temperamentnost, živelnost, hravost. Na kult.mixu ještě dostanou prostor.

Trombone Shorty : PAN MUZIKANT, výborné představení a žádost směrem k pořadatelům o přivezení dalších jmen z New Orleans.

Le Payaco : naplnili název festivalu měrou vrchovatou a jako doplněk k jízdě na vysutém řetízkáči neměli chybu

Santigold : dala na sebe chvilku čekat, aby následně jasně dokázala, proč kdysi patřila mezi nejzajímavější hudební objevy. Scénická výprava s tanečky mně osobně však přišla zbytečná. S návratem to bude mít těžké, vyrostla jí konkurence, ale její originalita by ji měla pomoci.

Pulled Apart By Horses & Islet : ne, že by tihle krajané hráli společně, ale obě party předvedly, že Británie není jenom o kytarovém popu a líbivých melodiích. Kdo v pořádku přežil obě celá vystoupení, tomu musí ještě teď zvonit v uších. Přiznávám, já to nedokázal.

Pulp : co ještě dodat k comebacku rocku? Odzbrojující, strhující, atmosférické. Kdo nezažil, neuvěří.

Simian Mobile Disco live : až příliš monotematické a zvukově ploché, až chvílemi i nudící. Ale tak by asi po Pulp dopadli všichni


Pulp Pohodu 2011 neovládli.

10. července 2011 v 21:05 | Petr Balada |  Festy 2011
Než se v následujících dnech dostane na články o některých nezapomenutelných zážitcích festivalu, patří se vše uvést stručným konstatováním, že to opět byla jízda. Když dohrála kapela Pulp, mnozí to považovali za jeho vrchol. Jenomže další vývoj ukázal, že se jednalo pouze o vrchol prvního dne, a to ještě někteří, soudě dle návštěvnických ohlasů, budou na páteční piedestal stavět výkon Imogen Heap. Ovšem sobota všechny dojmy z předešlého dne znehodnotila. To, co se například dělo na O2 stage, byl neuvěřitelný zážitek a ten, kdo se zasloužil o program tohoto stanu hudební progrese a posluchačské radosti by měl dostat metál. Například FM Belfast nebo Magnetic Man si nemohli přát lepší publikum. Na požádání skandovalo, sedalo si na zem, skákalo a především, ku překvapení druhých jmenovaných, i ochotně odezpívalo texty. Ano, ano, Magnetic Man zažili na Pohodě opravdu velmi přátelské přijetí, které v takové míře snad neočekával nikdo. Byla to zkrátka hodně divoká party vyrovnávající se i představení Pulp. A jsou to právě podobně nepředvídatelné zážitky, které z každého ročníku festivalu dělají prakticky kultovní záležitost.


Festy dva jedenáct - 4. díl - Kdo (taky) nehraje?

1. července 2011 v 18:44 | Petr Balada |  Festy 2011

Každý rok nadáváme na program jednotlivých festivalů, protože nám v něm chybí naši oblíbenci. Ale festival by měl být ze své podstaty především o přehlídce nových jmen. Popřípadě o čerstvých činech provařených hvězd. Na filmovém festivalu se také každý rok nepromítají ty samé filmy. Což, ale jak víme, nebrání zdejším dramaturgům, aby především z domácích lesů netahaly stále stejné interprety, kteří v několika případech už pár let nic nevydali.

Následující přehlídka nemůže být vyčerpávající. Je pouhým výcucem ze tří kategorii stanovených jako podmínka pro zařazení do výsledného seznamu. Tou nejhlavnější byla skutečnost, aby se interpret objevoval v programu minimálně dvou dalších evropských festivalů. Dále, album, které se objevilo v minulém roce mezi nejlépe hodnocenými počiny. Třetí kategorií jsou debutanti nebo jména, která zazářila za posledních dvanáct měsíců.

1) Velká jména: Foo Fighters, Coldplay, Beyoncé

Zejména za FF se modlil kde kdo. Chlapci vydali nové album a čekalo se, jestli některý z organizátorů najde dostatek peněz, aby je pozval. Další dvě jména mají těsně před vydáním novinky, ale asi nikdo nepochybuje, že v případě Coldplay by vystoupení pod širým nebem byl nezapomenutelný zážitek. Beyoncé nemusíte mít rádi s ohledem na žánr, který zastupuje, ale respekt za svůj talent si zaslouží, a že nikdo vezdejší nevyužil její letošní odvahy k vystoupení před festivalovým publikem, je škoda.

2) Alba roku 2010: Arcade Fire, The Drums, Caribou, Deerhunter, Robyn, Big Boi

Všech šest se pohybovalo díky svým nahrávkám na předních příčkách hitparád rekapitulujících předcházející letopočet. Všech šest jezdí letos po Evropě festivaly.

3) Debuty a rozjezdy 06/2010-05/2011: Magnetic Man, The Vaccines, Plan B, Nero, Funeral Party, Two Door Cinema Club, Chase&Status, Katy B, Noah and the Whale, Mumford and Sons, Clare Maguire, ...

Díky malé odvaze dramaturgů i letos přijdeme o vystoupení celé řady jmen, která jsou momentálně v kurzu. Největší zklamání je v tomto směru absence podchycení rozmachu dubstepu. Magnetic Man, Nero, ale i Katy B nebo Clare Maguire tak kolem naší republiky pouze prosviští a rozjedou to na sousedních pódiích. Vyloženou chybou se, zejména po BBC vychváleném vystoupení na Glastonbury (viz video), ukazuje být nepřítomnost koncertního vystoupení dua Chase & Status. A o neschopnosti dotáhnout více britských kytar se snad nemá ani cenu zmiňovat.


Kdyby vám náhodou festivalový organizátor tvrdil, že některá z výše uvedených jmen nepřivezl, protože je tady nikdo nezná, ať se podívá na program Pohody. V něm taková jména tvoří nezanedbatelnou část a letos je vyprodáno.

V současnosti jsou v Česku dva festivaly, které by si mohly (a měly) někoho ze seznamu dovolit po finanční stránce přivést - Rock For People a Open Air Festival. Ale zatímco prvnímu nelze upřít alespoň snaha (viz předchozí část seriálu Festy dva jedenáct), druhý bude raději nafukovat bublinu jménem Goose a dotovat cenu vstupenek.

Třetí kategorie je ovšem možností vybudovat si jméno i pro festivaly střední velikosti, jako je Sázavafest, ale musí se chtít.
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...