Návštěvník Pohody zažije nad jejím programem tři stresové příhody. První po zveřejnění časového rozpisu, kdy zjistí, kolik se mu toho překrývá. Následující přichází přímo na místě, neboť ani hodiny bádání nad sestavením plánu návštěv jednotlivých pódií nezabrání jeho destrukci vlivem počasí, nedodržení harmonogramu ze strany interpretů a především vlivem popíjení s kamarády. Třetí příhoda se dostaví v okamžiku, kdy je po všem. Nastává fáze rekapitulace a nemilého zjištění (podepřeného ohlasy z okolí), jaká všechna vystoupení byla nezapomenutelná, a to i bez vaší přítomnosti.
Následující stručný přehled je proto nutné brát jenom jako pouhý zlomek skutečného dění. Pokud v něm chybí jinde vychvalovaný účinkující, bude to s největší pravděpodobností právě vlivem výše popsaného procesu jednoduše pojmenovatelného jako nestíhačka.
All Stars Open band : velmi příjemný nápad, jak zařídit, aby na festivalu zazněly i songy od kapel, které tento ročník nepřijedou a v některých případech už ani přijet nemohou. Možná by stálo za to zkusit za stejným účelem příště pozvat pěvecký soubor Scala nebo levnější variantu B Side Band s Vojtou Dykem, protože ve swingových úpravách jsou ty kultovní rockové pecky ještě větší jízda.
Moby : předvedl podobný set jako kdysi na Sázavafestu, ale pro zadní řady za zvukařem s mizernějším zvukem. Škoda, že více prostoru nedostalo nové album.
B-Complex : potvrdil, proč jeho věhlas překračuje hranice. Dvouhodinový dynamický set, kdy sázky na jistotu ("Horí ti maštaľ") střídaly zvukově alternativnější pasáže, utekl neuvěřitelně rychle.
Billy Barman : nepřesvědčili, že už patří na tak velká pódia
Le Corps Mince De Francoise : první ze severských milých překvapeních. Hudební i lidská temperamentnost, živelnost, hravost. Na kult.mixu ještě dostanou prostor.
Trombone Shorty : PAN MUZIKANT, výborné představení a žádost směrem k pořadatelům o přivezení dalších jmen z New Orleans.
Le Payaco : naplnili název festivalu měrou vrchovatou a jako doplněk k jízdě na vysutém řetízkáči neměli chybu
Santigold : dala na sebe chvilku čekat, aby následně jasně dokázala, proč kdysi patřila mezi nejzajímavější hudební objevy. Scénická výprava s tanečky mně osobně však přišla zbytečná. S návratem to bude mít těžké, vyrostla jí konkurence, ale její originalita by ji měla pomoci.
Pulled Apart By Horses & Islet : ne, že by tihle krajané hráli společně, ale obě party předvedly, že Británie není jenom o kytarovém popu a líbivých melodiích. Kdo v pořádku přežil obě celá vystoupení, tomu musí ještě teď zvonit v uších. Přiznávám, já to nedokázal.
Pulp : co ještě dodat k comebacku rocku? Odzbrojující, strhující, atmosférické. Kdo nezažil, neuvěří.
Simian Mobile Disco live : až příliš monotematické a zvukově ploché, až chvílemi i nudící. Ale tak by asi po Pulp dopadli všichni