Než se v následujících dnech dostane na články o některých nezapomenutelných zážitcích festivalu, patří se vše uvést stručným konstatováním, že to opět byla jízda. Když dohrála kapela Pulp, mnozí to považovali za jeho vrchol. Jenomže další vývoj ukázal, že se jednalo pouze o vrchol prvního dne, a to ještě někteří, soudě dle návštěvnických ohlasů, budou na páteční piedestal stavět výkon Imogen Heap. Ovšem sobota všechny dojmy z předešlého dne znehodnotila. To, co se například dělo na O2 stage, byl neuvěřitelný zážitek a ten, kdo se zasloužil o program tohoto stanu hudební progrese a posluchačské radosti by měl dostat metál. Například FM Belfast nebo Magnetic Man si nemohli přát lepší publikum. Na požádání skandovalo, sedalo si na zem, skákalo a především, ku překvapení druhých jmenovaných, i ochotně odezpívalo texty. Ano, ano, Magnetic Man zažili na Pohodě opravdu velmi přátelské přijetí, které v takové míře snad neočekával nikdo. Byla to zkrátka hodně divoká party vyrovnávající se i představení Pulp. A jsou to právě podobně nepředvídatelné zážitky, které z každého ročníku festivalu dělají prakticky kultovní záležitost.