... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Srpen 2011

Nero - Welcome Reality ... 55%

21. srpna 2011 v 15:21 | Petr Balada |  Hudba

"…this debut long-player is destined for the homes of listeners with more Basshunter in their collection than Burial."
BBC

"…most of 'Welcome Reality' is so in your face and predictable it feels like the musical equivalent of a Michael Bay movie: loud, crass, periodically fun, but ultimately forgettable."
Clashmusic.com

"Welcome Reality is not just a disparate collection of standalone tracks - if the Symphony demonstrated anything, it's that Stevens and Ray are skilled composers as well as musicians, and the structure of the record is carefully crafted accordingly."
musicomh.com


Někde mezi prvním singlem "Me&You" a posledním "Promises" se stala chyba, která nejspíše mohla i za oddálení vydání debutu. Možná jen Nero s rostoucím ohlasem přehodnotili své ambice. Každopádně se s "Welcome Reality" stali, bohužel, tak trochu Davidem Guettou dubstepu. Z desky, která se zuby nehty brání být jen kolekcí singlů, nakonec zbudou právě jenom ty singly. Začátek je pojat velkolepě a posluchač má dojem, že ho čeká bezmála hudební revoluce. Zvuky smyčců a hudební předěly místo pauz celý efekt jen umocňují. Ale funguje to jen chvíli. Postupem času příjemné napětí polevuje, až se, ještě před koncem alba, vytratí úplně. I když jedna vzrušující mezihra se přeci jenom dostaví. Má číslo deset a je to původně osmdesátková věc "Crush on You", díky které už teď víme, že disko s dubstepem jsou vlastně sourozenci. Singl "Promises" se podle předpokladů stal britskou hitparádovou jedničkou, což, dle mého skromného odhadu, potká i celé album. Nero budou v kurzu, nabídky na spolupráce se jim jen pohrnou. A žebříčky budou, stejně jako v případě Davida Guetty, plné nápodob jejich zvuku. Dubstep oficiálně vstoupil do mainstreemu. Nastává začátek jeho konce. To je smutná realita, kterou není snadné vítat.


Open Air Festival - No Face, No Future (reportáž z pátku 12.8.2011)

16. srpna 2011 v 19:15 | Petr Balada |  Festy 2011
Open Air Festival zůstal i svým druhým ročníkem velkou neznámou pro budoucí rozložení tuzemské festivalové mapy. Je to akce bez tváře. Akce, na kterou se nejezdí kvůli interpretům, ale kvůli levným vstupenkám. Akce s podbízivou dramaturgií. Aktuální zahraniční hudební dění pomíjí, a to domácí reflektuje velmi rozporuplným konzervativním způsobem (Please The Trees od půl čtvrté odpoledne a Totální nasazení od osmi večer!). Ale také podnik hrající na ekologickou strunu a zároveň pomíjející základní hygienické návyky, když možnost umytí rukou ponechala návštěvníkům pouze v jednom místě rozlehlého areálu. Alespoň, že pronajmutím místa infostánku upozorňujícím na žloutenku organizátoři neztratili smysl pro humor.

Jdeme na program. Protože čtvrtek až na zmíněné Please The Trees po hudební stránce nic zajímavějšího nenabídl a ani sobota nebyla o moc lákavější, probereme pátek. Právě v tento den bylo možné sestavit si při troše snahy vcelku obstojné degustační menu z čerstvých nadějí i provařených jistot. Letos rozjetí Koblížc!, tak to byl skutečný punk. Pochybné muzikantské i zpěvácké výkony, jedna skladba jako druhá, upřímné promluvy, za které se přihlížející styděli místo těch, co je pronášeli. Přesto to bylo dohromady kupodivu zábavné a osvěžující vystoupení.

Ivan Hlas Trio do diváků sunulo jeden noblesní kousek za druhým. Melancholie by se dala krájet, když za zvuku violoncella zazněla "Slunečnice" či "Pod oknem" ze Šakalích let. A co napsat k Sunflower Caravan? I bez velkých varhan to byla nádherná melodická jízda, ať už se jely instrumentálky nebo Andy zapojil hlasivky, aby odzpíval kousky z alba "A Little Bit More", které bylo na kult.mixu vyhlášeno jako čtvrté nejlepší za uplynulý rok (zde). Navíc jejich verze "C.V.A.N." byla možná ještě lepší, než originál od Tata Bojs.

Cartonnage jsou mnohem zábavnější live, než z nahrávek. Sází i na vizuální stránku a střídáním starších pecek s novými pak vzniká mnohem silnější repertoár. Navíc měli opět nejkrásnější houslistku na festivalu. Vždycky mě překvapí, když po letech slyším někoho, o kom jsem si myslel, že už nemá šanci zaujmout a přitom se pak stane tím nejlepším, co na daném festivalu zazní. Řeč je tentokrát o Priessnitz, kteří, ať se na mě nikdo nezlobí, byli nakonec jasným vítězem celého pátku. Bez velkého humbuku, s repertoárem, který nejenže přežil, ale vyzrál stejně jako hlas Jaromíra Švejdíka, odrovnali snad každého, kdo na ně do stanu zavítal.

Naopak trochu zklamáním bylo jen standardně dobré vystoupení Tata Bojs. I přes zařazení velmi povedených nových skladeb tomu chyběl náboj loňské show. Ale nakonec z trojice pátečních headlinerů dopadli ještě relativně slušně. Ještě malátněji totiž působili Leftfield, když byli pouhým stínem svého trháku na Pohodě2010 a hudební smršť Chemical Brothers převálcoval její monstr vizuální doprovod. Kdyby se nebylo na co dívat, nebylo by co poslouchat.

Jestli se dá na Open Air Festivalu hodnotit něco velmi kladně, pak je to noční program, který stejně dobře zafungoval i o minulém ročníku. A pokud příště organizátoři půjdou ještě více po kvalitě a rozmanitosti v nabízených tanečních žánrech a jejích představitelích, mohlo by právě tohle být oním identifikačním prvkem celého festivalu, který mu pomůže dát onu doposud chybějící tvář.

Cartonnage - I'm Not Your Computer ... 50%

15. srpna 2011 v 19:51 | Petr Balada |  recenze cz
Během jejich koncertu můžete při troše štěstí dostat od zpěvačky bonbon. Novinková deska už však tak štědrá na pamlsky není. Stejným překvapením, jakým bylo druhé album, je i trojka. Bohužel, pro mě překvapením ve smyslu ne zrovna přívětivém. "I'm Not Your Computer" zkrátka zůstal se svým sterilním electropopem v jeho stínu. Tracky jsou mezi sebou zaměnitelné, což by ještě nebyl takový problém, pokud by obsahovaly něco, co by je alespoň odlišovalo od masové produkce zbytku světa. Stačí si poslechnout například skladby "Anticipating" nebo "Hold Me Or Just Stand Back". Že jsou za nimi zrovna Cartonnage byste na prvním místě netipli. Na druhou stranu je to vlastně dobrá zpráva, když tu vzniká tak kvalitní nápodoba spotřebního mezinárodně srozumitelného popu (k čertu s originalitou!?). "I'm Not Your Computer" chybí víc barev. Tahle placka je elektronicky chladná až příliš. Ale abych nebyl jenom za rejpala, závěrečná třetina už se dá docela dobře strávit. A dokonce se nebojím prohlásit, že "Love Is Within" patří k tomu nejlepšímu, co Cartonnage prozatím nahráli. Takže ve finále průměr.

V očekávání ... Nero - Welcome Reality (15.08.2011)

7. srpna 2011 v 13:56 | Petr Balada |  Hudba
Když jsem na začátku ledna představoval duo Nero v rubrice Na startu, vypadalo to, že jejich dychtivě očekávané debutové album nám rozkope repráky už během dubna. Nestalo se. Termín vydání byl o pár měsíců oddálen na aktuální patnáctý srpen. Je tedy na čase mrknout se, co dalšího, krom už představeného, nabídne. Za nejnovější track byl zvolen v pořadí čtvrtý singl "Promises".


Oproti předchozím singlům, je "Promises" největší úlitbou masovému posluchači. Zároveň ukazuje, jak vysoko s "Welcome Reality" mají Nero namířeno. Nechtějí zůstat modlou úzké žánrové výseče. A vzhledem k tomu, že vlivné slovo, kterým vládne Zane Lowe, přisoudilo "Promises" přívlastek Hottest Record in the World, může být jejich prvotina nakonec stejným ohňostrojem singlů jako album "No More Idols" od Chase & Status, na jejichž labelu koneckonců "Welcome Reality" vychází.


Ostrý start v žebříčcích "Promises" teprve v nejbližších hodinách čeká, ale podle všeho bude následovat jeho ostrý střet s momentální letní ostrovní jedničkou taneční sekce UK Top 40 "Louder", kterou spáchal DJ Fresh s vokálním přispěním zpěvačky Kosheen Sian Evans. Napovídala by tomu dosavadní stoupající tendence v umisťování jejich singlů v prvním týdnu po vydání. "Innocence" stošedesáté sedmé místo, "Me & You" patnácté a "Guilt" osmé.


Stoupající zájem o novou hudebně svěží hvězdu neprojevuje pouze Anglie. V koncertním kalendáři pro nadcházející období se objevují lokace po Spojených státech, Kanadě stejně jako zastávka na Ibize. O to netrpělivěji je odškrtáván počet dní do vydání "Welcome Reality". Sami jeho tvůrci nechtějí dopředu příliš prozrazovat. Jedinou upřesňující informací k albu, kterou vypustily tak zůstává fakt, že vokální královnou na něm bude Alana Watson, která podle nich nejlépe vystihuje ducha hudby, kterou reprezentují. Její přesný vokál ostatně z dosavadních singlů už známe. Je zkrátka na co se těšit.


A vítězem o nejzpackanější festivalový line-up se stává ...

4. srpna 2011 v 13:01 | Petr Balada |  Festy 2011
... sobotní program na Open Air Festivalu. Už pár dní se modlím za to, aby předcházející vyhlášení bylo předčasné. Ale s odtikávajícím časem, který zbývá do zahájení akce, začínám podléhat skeptickému přesvědčení, že zázraky se nedějí.

Zopakujme si fakta. Open Air Festival má, vzhledem k rozpočtu a reklamní kampani, ambice patřit mezi největší festivalové podniky u nás. Koná se na letišti, což mu dopřává relativní volnost prostoru pro počet, složení a konstrukci jednotlivých pódií. Přes výše uvedené se druhý festivalový den bude, dle zveřejněného sobotního programu, hrát jen na dvou pódiích, a to ještě na střídačku. Celkem tímto způsobem odehraje svůj set pouhých dvanáct interpretů! Až do dvacáté večerní nemá návštěvník možnost hudební volby. A pokud nepatří mezi příznivce taneční muziky, má smůlu i po tomto čase. No nic, jdu pokračovat v modlitbách.
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...