Tak jo, představte si taneční festival o dvou pódiích. Na jednom vystupují lamači rychlejších i pomalejších beatů - Chase&Status, Brookes Brothers, Nero a mistr Skream. Dvojka je oproti tomu rovná dálnice, na které se prohánějí například Faithless, Dirty South, Laidback Luke. Z výčtu jmen je jasné, že tenhle festival má kategorii A. A to jsem ještě nezmínil, že všichni účinkující využívají vokálních služeb jediného MCho. Example však přeskakuje od jednoho k druhému bez jakýchkoliv obtíží. No, ještě aby ne, když se v reálu jedná o jeho novou desku.
"Playing in the Shadow" je co do producentského obsazení bezmála neuvěřitelnou senzací. Za takhle nabušenou sestavu by kdekdo porušil bez většího zaváhání i pár přikázání najednou. Example dokázal dostat na jedno místo zástupce několika generací producentů taneční hudby, a to v jejím širokém subžánrovém rozptylu. Bohužel, se mu zároveň podařilo zařídit, aby se většina z nich podřídila módnímu (komerčně svůdnému) upliftingovému mámení a z některých pak díky tomu vypadly velmi nudné sborníkové příspěvky.
Samozřejmě, pokud máte album postavené na vícečetném producentském systému, nelze očekávat, že výsledkem bude kompaktní celek. V tomto případě se však chvílemi zdá, jakoby právě toho chtěl Example docílit. Což je důvod, proč nakonec "Playing in the Shadow" působí sice hudebně mnohem sevřeněji, než např. "No More Idols" (Chase & Status), ale zároveň, navzdory přizvaným borcům, chvílemi i nudně a nezajímavě.
Pojďme na konkrétní položky. Pro první polovinu desky, ačkoliv obsahuje všechny tři doposud známé singly (z čehož na spolupráci s Laidback Luke přijde řada na začátku října), platí výše napsané. Řemeslně dobře odvedená práce. Taneční parkety se prohýbají pod opakovanými dopady stovek a tisíců tanečníků (např. "Changed the Way You Kiss Me"), ale když dopadnou naposledy, pokryje záhy všechny a všechno vrstva prachu, jako ostatně každý sezónní hit. "Stay Awake" je v podstatě recyklovaný odpad z debutu producentské dvojky Nero a "The Way" od Faithless …no prostě Faithless.
A teď už raději k vybranému lahůdkářství druhé poloviny. Jeho provozní dobu zahajuje loňský objev Brookes Brothers, který v červenci uchvátil přítomné během vymazleného setu na Let It Roll. O věhlasu jeho talentu může svědčit i fakt, že jako jediný se podílel hned na dvou položkách "Playing in the Shadow" - na "Microphone" a s Tomem Nevillem na "Wrong in the Head". Prvně jmenovaný kousek lze směle umístit na bronzový stupínek TOP3 celého alba. Stříbro zůstane prázdné, ale zlato náleží hned dvěma kouskům.
Chase & Status jsou letos ve formě. Zdá se, že je nikdo a nic nezastaví. Example na nich vymámil další skvostnou věc, která dala jméno i celému albu. Pokud ještě stále ujíždíte na "End Credits", už brzy vyměníte hlas Bena Drew (Plan B) za ten, kterým se prezentuje právě Example. Druhý z majitelů zlata patří mezi bohy planety dubstep. Skream nepodlehl komerčním svodům tak okatě jako ostatní. A i když se jeho příspěvek "Under the Influence" blíží spíše tvorbě pro Magnetic Man, než jeho sólovým počinům, trochu zhrubnout Example ve výrazu ale přece jenom chvílemi musel.
Deska "Playing in the Shadow" by mohla být ukázkovým příkladem pro průměrnou hodnotící známku. Ale je tu polehčující okolnost, která se nedá jen tak přehlédnout nebo odbýt povýšeneckým mávnutím ruky. Seznamem producentů totiž udělal Example ze své třetí řadovky zároveň jakýsi manifest současného stavu (komerčně zotročené) taneční hudby. Ne vždy je to příjemný poslech, ale pravda už taková zkrátka bývá. Tak proto těch deset procent navíc.