... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Březen 2012

MDNA v českých recenzích (a v nečekaných souvislostech)

27. března 2012 v 20:35 | Petr Balada |  Hudba
Madonna vydala dobré album. Spojila v něm základní prvky své dosavadní dráhy a rázně tak řekla, že je jako umělkyně velmi otevřená. Lady Gaga od ní dostala za vyučenou v oblasti univerzálnosti.
Jaroslav Špulák, novinky.cz

Nové album MDNA, na němž opět spolupracoval producent William Orbit, střídá stejné nálady a žánry: prvních pět minut aerobik, další pětiminutovka osobně laděná výpověď zoufalé/šťastné, zklamané/bezstarostné ženy (jak je potřeba), a pak opět hurá zpátky na taneční parket.

Zdá se, že žádné Madonnino album nemůže být úplnou katastrofou, na to je obklopena příliš zkušenými profesionály. Ale takových Madonniných desek, které snesou i přísnější měřítka, je velmi málo. Album MDNA mezi ně nepatří.
Vojtěch Lindaur, ihned.cz

Jenže MDNA nakonec vůbec nezní jako labutí píseň popové superstar, spíše coby nový začátek, či dokonce znovuzrození.

Deska MDNA nedisponuje takovou hitovou výbavou jako Ray of Light ani nedrží pohromadě jako Confessions on a Dancefloor.

Přesto je to album v každém ohledu zábavnější a barevnější album než Hard Candy a nebo třeba loňské počiny Born This Way Lady Gaga či Talk That Talk Rihanny.
Karel Veselý, aktualne.cz

MDNA totiž zní, jako by Madonně ujel o půl roku expres Calvin Harris-Rihanna. Talk That Talk dotáhlo taneční pop k absolutnímu vrcholu a Rihannina frackovitost mu navíc přidala na uvěřitelnosti. A právě autentičnost byste na dvanácté studiovce "ex-královny popu" hledali marně.

Madonna se zkrátka obrátila v něco, co sama v 80. a 90. letech nesnášela. V klišé a tuctovitost. Ať si dělá taneční muziku i v šedesáti, pokud bude mít kvality Ray Of Light. MDNA je ale jen další z řady křečovitých pokusů vysávat a ždímat disco'n'dubstep až do zblbnutí.
Marek Pros, ireport.cz

Ostatně očekávat od interpretky něco jiného než věrnou kopii posledního dění by bylo stejné jako sázet na to, že se v hokejovém finále na letní olympiádě utkají Angola s Ugandou.

Madonně zkrátka dvacet neuvěříte, na interpreta, který ještě nedávno nahrával zajímavá alba s obsahem, je blábolení, jehož autorem může být kterýkoli "rozhlasový" interpret, poněkud málo.
Petr Frinta, e15.cz

Třeba si Madonna ve svých třiapadesáti letech řekla, že už je nyní poslední šance být za girl a bez pozdvižení obočí se vmísit k děckám na parket. Přejme jí to. Alespoň se pro jednou rozhodla nehonit trendy, ale prostě natočit desku plnou hitovek, které zaberou jak na diskotékách, tak v rádiích. A s troškou toho playbacku i na koncertech.
Honza Balušek, musicserver.cz


Gotye ... II. část ... Objevený objevitel

16. března 2012 v 18:56 | Petr Balada |  Hudba
První díl byl zakončen trackem "Learnalilgivinanlovin". Jedním ze dvou (společně s "Hearts a Mess") umístěných v TOP 100 nejlepších pecek za rok 2006 v pořadí sestaveném australskou rozhlasovou stanicí Triple J. Ta má Gotyeho hodně ráda. Album, ze kterého singly pocházely, totiž posadila na první místo výroční hitparády a v loňském roce mu dokonce přisoudila jedenáctou pozici mezi nejlepšími australskými deskami všech dob. Není se, ale čemu divit. Wouter De Backer se na něm skutečně vyřádil.

Smutný pocit, který se tančí. I tak bývá popisováno tango a i to si na albu "Like Drawing Blood" prostřednictvím skladby "Coming Back" střihnul. A ona definice na něj dokonale sedí. Je to uhrančivý moment celého alba. Píseň s textem osamělého muže věřícího, že se k němu navzdory všemu, co se mezi nimi stalo, vrátí jeho láska, však dostala velmi svéráznou videoklipovou podobu, která zromantizovanou představu o tangu staví po australsku poněkud na hlavu.


"Coming Back" zní v kontextu celého alba výjimečné i z jiného hlediska. "Like Drawing Blood" je postavené na samplech z cizích nahrávek. Pro většinu skladeb to znamená určitou rozmařilost, proměnlivost v rytmu a stavbě, ale "Coming Back" zůstává tangem od začátku do konce. Za jeho protipól lze považovat například kousek "Thanks For Your Time" s vtipnou telefonickou vložkou. A ještě jeden text stojí nejen za vyzdvižení, ale rovnou za zveřejnění. V hypnotickém tracku "Puzzle with a Piece Missing", který po hudební stránce jako by ze "Screamadelicy" vypadl, se totiž Gotye stal básníkem:

Tiny pieces come to me every day / Still I wait / Things are falling into place / But so much time goes to waste / I stretch and shift / These parts won't fit / I can chop and change all I like / Rearranging this won't make it right / All doors are open / All the doors are open.

Sám Gotye v rozhovorech vzpomíná na období druhé desky rád. Pro britský The Independent popsal svůj lov samplů jako vyčerpávající, neboť se z každé návštěvy obchodu s deskami vracel s padesáti kily nákupu. A i když to připodobnil k přehrabování se ve smetišti, nezapomněl hned zmínit radost z objevování beatů, zvuků a umělců, o kterých do té doby neměl ani páru. A po pár letech teď mnozí podobným způsobem objevují i jeho.


pokračování příště ...


Čtyři slunce ... 40%

13. března 2012 v 19:54 | Petr Balada |  Film
Je jasno. Nejlepším na filmu "Čtyři slunce" jsou písničky Vypsané fixy, které v něm ani nezaznějí. Snímek samotný pak patří uzavřít do boxu s nápisem První velké zklamání letošního roku. Při jeho sledování se divák dostává do soukolí postav, které nežijí, jen se jim z vůle scénáristy dějí rozličné věci a příhody, aniž by bylo jasné proč. Nic nikam nesměřuje. Jediná jasná sympaticky vystavěná linie spočívá v synově opakování otcových prohřešků ve stylu jaký otec, takový syn - otce to nebaví v práci, syna ve škole / otec utratí kamarádovi peníze, syn je odcizí nevlastní matce / otec je ve vztahu podváděn a následně sám podvádí, podobným vlnobitím si prochází i syn. Jenomže i tyto události jsou mnohdy vyprávěny naprosto strnule, nenápaditě. Vrcholem je v tomto noc v hotelu, u které jsem se jako divák ošíval nejvíce. Že právě Bohdan Sláma použije takhle velké vypravěčské klišé, by mě do té doby nenapadlo. Absence pointy u většiny použitých historek sice zamrzí, ale ve chvíli, kdy začne chybět i postavám, už jde do tuhého. Zvláště, když až v samotném závěru divák zjistí, proč se na tom plátně vlastně pohybovaly.

PS: Ještě k hudbě. I když je pod ní podepsaná Vypsaná fixa, z jejich dílny toho příliš nezazní. Se scénickou hudbou se šetří a víc písniček do filmu dodalo například i Totální nasazení. Z EP Vypsané fixy "Čtyři slunce" je ve filmu ke slyšení pouze titulní skladba a samozřejmě scénická koláž Potřebuju klid. Ostatní kousky jím byly pouze inspirovány.


V očekávání ... Missing (15.3.2012)

11. března 2012 v 19:49 | Petr Balada |  Televize
Ve čtvrtek startuje seriál, který může pro Terezu Voříškovou znamenat zásadní zlom v jejím nejen hereckém životě. Už samotný zisk role v áčkové americké televizní produkci stanice ABC je úspěchem. A že se nejedná o roli malou, dokládá i oficiální doprovodná fotografie. "Missing" byl navíc serverem metacritic.com zařazen do přehledu nejočekávanějších jarních novinek. Prostřednictvím programu AXN budeme moci první díl sledovat přímo v den premiéry i v České republice, a to, díky časovému posunu, dokonce s předstihem.


Ze zveřejněné synopse se zdá, že půjde o variaci na filmový hit z roku 2008 "96 hodin". Bývalá agentka CIA se vydává do Evropy hledat svého ztraceného syna. V hlavních úlohách Ashley Judd a Sean Bean ("Hra o trůny"). Podle zveřejněného rozpisu obsazení prvních dvou epizod na imdb.com se Tereza Voříšková objeví až v druhé části. Přesto budeme mít herecké zastoupení i v té úvodní. V roli pojmenované jednoduše Doctor vystupuje Ivo Novák ("Přešlapy", "Ulice", "Místo nahoře").


Scénáristou první epizody je Gregory Poirier ("Lovci pokladů: Kniha tajemství") a celý seriál režíroval Stephen Shill ("Dexter", "Tudorovci"). Natočeno bylo deset částí s tím, že případný úspěch může dát podnět k další sérii. V jedné z prvních recenzí, která byla uveřejněna na stránce examiner.com, byly pilotnímu dílu uděleny tři hvězdičky z pěti.

Vypsaná fixa - Čtyři slunce (EP) ... 70%

10. března 2012 v 17:21 | Petr Balada |  recenze cz
Filmový rozměr nevstupuje do diskografie Vypsané fixy až prostřednictvím "Čtyř sluncí". Pomineme-li podíl na soundtracku k "Václavovi", je v jejich hudbě patrný především na posledních dvou albech a Márdiho texty/příběhy byly malými filmovými scénáři v podstatě od začátku. Možná proto soundtrackové EP nemá v kontextu jejich tvorby už příliš čím překvapit. A protože tato recenze je psaná před zhlédnutím filmu, zaměřím se právě tímto směrem.

"Čtyři slunce" vycházejí krátce po "Detailech", které u nás pronikly mezi nejlepší alba loňského roku. V mnohém se podobají, až se občas zdá, že jde o jejich dovětek, dopracování. Zatímco ve starší "Bibi Balderis" Bibi sedí doma, v jeho hlavě běží divný film / A tak je pod kobercem sám a vkv vysílá, ve "Fogiho mantře" Fogi zná svý zvláštní kouty, do kterejch si chodí sám / Existujou v jeho hlavě. Přesto se zdráhám použít sousloví o vykrádání sama sebe nebo odsoudit novinku jako sbírku B singlů. A nehodlám přitom kapelu omlouvat tím, že jde o soundtrack.

Vypsaná fixa tu jen dokonale využila svých silných zbraní a natočila v podstatě svůj vlastní profilový book. Vše odhalující odpověď na otázku Co je ta Vypsaná fixa vlastně zač? V pěti skladbách představují všechny své dřívější polohy. Márdiho hlas klouže od punkové neučesanosti ("Cesta") po klidný projev filozofujícího písničkaře ("Bolesti"). Na melodie se nabalují rozličné ruchy, které z nich dělají syrové rockové kousky ("Fogiho mantra") nebo do nich naopak proniká nervní elektronika ("Potřebuju klid", "Benzinka") a dostane se i na radiový hit ("Čtyři slunce"). A jako každá deska kapely také tato nabízí nadprůměrné texty. Za vyzdvihnutí stojí "Benzínka": Nemůžu se ani hnout/někdo ve mně vypnul proud/Život je fakt prímovej/říká ve mě Tom Sawyer či až nezvykle poetický obrat v "Cestě": Nebe je otevřený / Píseň v podobě ženy/ se snesla dolů ke mně.

EP neobsahuje nový, další pohled na Vypsanou fixu. Spíše ho zpřesňuje, třídí a zařazuje do kartotéky ustálených hudebních jmen. Jednotlivé písničky dokáží obstát i bez vizuálního doprovodu a jistě se bez problémů zařadí do koncertního playlistu. Mnohem zajímavěji se jeví čistě instrumentální poloha kapely, kterou však zastupuje pouze jeden kousek ("Potřebuju klid"), což je na učinění vypovídajícího závěru přece jenom málo. Každopádně se k tomu ještě vrátím v samotné recenzi na film.

Aktualizace 13.3.2012 : Ve filmu zazní pouze titulní skladba a scénická koláž Potřebuju klid. Ostatní kousky jím byly pouze inspirovány. Škoda.


Gotye ... I. část ... Dobrý člověk

7. března 2012 v 20:37 | Petr Balada |  Hudba
Zatímco stvoření jménem Lana Del Rey přišlo s vydáním debutu o ochrannou bublinu, ve které levitovalo internetovým vesmírem, týpek říkající si Gotye zažil pocit vítěze britské hitparády. A to navzdory tomu, že se neobjevil v pořadníku kůl jmen pro letošní sudou sezónu. Rázem kolem něj propukl mediální šrumec včetně známého hledání příběhu, přes který by se prodal čtenářům. Ale protože nenatočil klip za dolar, neseděl ve vězení, neumírá a ani ho nikdo neopustil, museli si všichni vystačit s povídačkou o Belgičanovy, co ve dvou letech přesídlil do Austrálie, kde o dvacet devět let později napsal nepravděpodobný hit "Somebody That I Used to Know", ve kterém zpívá chvíli jako Sting a chvíli jako Peter Gabriel. A mimochodem, zpívá v něm o rozchodu.



Když se ho v rozhovoru pro Triple J zeptali, čím chtěl být jako dítě, rozpovídal se o přání být hlavně dobrým člověkem, a to ve všech kontextech významu toho sousloví. Klišé? Možná. Gotye k tomu ale přidává pochybnosti nad tím, zda hudební dráha je ten správný způsob, jak toho dosáhnout. Přiznává, že v této souvislosti prožívá vnitřní rozkol. Což, přiznejme si, je pro každého umělce naprosto ideální vstupní rozpoložení pro skladatelskou a textařskou činnost. A pro všechny posluchače pak jistota, že to myslí upřímně. Tvůrčí psychoterapii s nebývalou zpětnou vazbou si ostatně loni vyzkoušela Adele, která z jednoho rozchodu vykřesala celé album. Snad to příští nebude celé o ztrátě hlasu. U Gotyeho je ale dobré ptát se, o čem byla ta předešlá. Už na nich jsou totiž slyšitelné zárodky toho, čemu podléháme u "Making Mirrors" a mnohdy v mnohem intenzivnější (zajímavější) podobě.




Dvacet zásahů cenzury

4. března 2012 v 14:07 | Petr Balada |  Film
Britský The Independent sestavil dvacítku kontroverzních filmů a doplnil je o lokalizaci zakázaných území včetně případného časového rozpětí, po které byl film v nemilosti. Jedná se o snímky napříč celou historií kinematografie, přičemž podmínkou k zařazení nebyla ani jejich celovečerní stopáž. Machatého Extase sice v žebříčku chybí, ale i bez ní jde o velmi zajímavou žánrovou skrumáž stojící za bližší prozkoumání. A nutno uznat, že by to byl velmi zajímavý filmový maraton. Jenom, jestli by ho někdo dokoukal až do konce ...

A Clockwork Orange (Mechanický pomeranč) - r. Stanley Kubrick, 1971 : Zakázán v Irsku v letech 1971-2000, ve Velké Británii na popud režiséra v letech 1973-1999, v Singapůru, Malaysii, Jižní Koreji a Španělsku.
Ve VB nebyl film promítán na Kubrickovo přání poté, co jeho rodina čelila výhružkám.

The Texas Chainsaw Massacre (Texaský masakr motorovou pilou) - r. Tobe Hooper, 1974 : Zakázán ve Finsku, Velké Británii, Brazílii, Austrálii, Německu, Chille, Islandu, Irsku, Norsku, Singapůru a Švédsku

The Exorcist (Vymítač ďábla) - r. William Friedkin, 1973 : Zakázáno ve Velké Británii, Malajsii a Singapůru

Life of Brian (Život Briana) - Terry Jones, 1979 : Zakázán v Norsku v letech 1979-1980, Singapůru, Irsku v letech 1979-1987
Ve Švédsku byl uváděn s marketingovým sloganem: Film tak zábavný, že byl zakázán v Norsku

The Last Tango in Paris (Poslední tango v Paříži) - r. Bernardo Bertolucci, 1973 : Zakázán v Itálii v letech1972-1986, Singapůru, Novém Zélandě, Portugalsku v letech1973-1974 a Jižní Koreji

All Quiet on the Western Front (Na západní frontě klid) - r. Lewis Milestone, 1930 : Zakázán v Rakousku a Německu v letech 1931-1945

Caligula - r. Tinto Brass, 1979 : Zakázán v Kanadě a na Islandu

The Last House on the Left (Poslední dům nalevo) - r. Wes Craven, 1972 : Zakázán ve Velké Británii v letech 1984-2002, Singapůru, na Islandu, Novém Zélandu, Norsku, Německu a Austrálii

Freaks (Zrůdy) - r. Tod Browning, 1932 : Zakázán v Itálii, Finsku a v Irsku

The Evil Dead (Lesní duch/Smrtelné zlo) - r. Sam Raimi, 1983: Zakázán v Malajsii, Velké Británii v letech 1983-1990, Německu, Švédsku, Irsku, Singapůru a na Islandu
The Evil Dead byl prvním z filmů otitulovaných jako 'Video Nasty' - termínem pro film, který byl kritizován za násilné scény jak náboženskými organizacemi, tak tiskem.

120 Days of Sodom (Saló aneb 120 dnů sodomy) - r. Pier Paolo Pasolini, 1975 : Zakázán v Itálii, Finsku, Austrálii, Německu, Novém Zélandu a Norsku

Mikey - r. Dennis Dimster, 1992: Zakázán ve Velké Británii

I Spit on Your Grave (Plivu na tvůj hrob) - r. Meir Zarchi, 1978 : Zakázán ve Finsku, Austrálii v letech 1997-2004, Číně, Singapůru, Malajsii, Filipínách, Thajsku, Novém Zélandu, Kanadě, Islandu, Norsku, Německu, Irsku a Velké Británii v letech 1984-2001

Cannibal Holocaust (Kanibalové) - r. Ruggero Deodato, 1980 : Zakázán v Singapůru, Austrálii, Norsku v letech 1984-2005, Finsku v letech 1984-2001, Malajsii, Filipínách, Novém Zélandu, Irsku, Islandu v letech 1984-2006, Německu, Itálii v letech 1980-1984 a velké Británii v letech 1984-2001

Visions of Ecstasy - r. Nigel Wingrove, 1989 : Zakázán ve Velké Británii

Faces of Death (Tváře smrti) - r. John Alan Schwartz, 1978 : Zakázán na Novém Zélendu, v Austrálii, Finsku, Norsku a Velké Británii v letech 1984-2003

Das Testament des Dr. Mabuse (Závěť doktora Mabuse) - r. Fritz Lang, 1933 : Zakázán ve Finsku, Německu v letech 1933-1945 a Švédsku v letech 1933-1952

Aftermath - r. Nacho Cerdà, 1994 : Zakázán v Rakousku

The Devils (Ďáblové) - r. Ken Russell, 1971 : Zakázán ve Finsku, Irsku a Itálii.
Hlavním představitelům Vanesse Redgrave a Oliveru Reedovi hrozili po uvedení filmu tři roky vězení pokud vstoupí na půdu Itálie.

Straw Dogs (Strašáci) - r. Sam Peckinpah, 1971 : Zakázán ve Velké Británii
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...