... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Duben 2012

A Banquet - Breath ... 60%

28. dubna 2012 v 13:41 | Petr Balada |  recenze cz
Není to jednoduchá deska. Je to deska, kterou si kapela natočí pro radost ve chvíli, kdy je vyhraná a vyzrálá. To A Banquet nejsou. Proto tímhle ambiciózním zabijákem zahubila tak trochu sama sebe. "Breath" chybí lehkost provedení a je dalším příkladem nesmyslné devalvace českého producentského řemesla. Slavné světové jméno, které vrchol zažilo před dvaceti lety, má vytvořit zvuk nové české kapele. Co odpovíte po poslechu jejich debutu, pokud se vás někdo zeptá, jestli znáte A Banqet? Nebude vaše odpověď náhodou začínat: To jsou ti, co znějí jako…? Nic horšího se začínající partičce přihodit nemůže. Album přitom (až na "Fledgling" a zaměnitelnost první třetiny) není špatné. Stejně jako není impozantní, revoluční ani přelomové a v rámci české scény není ani výrazně nadprůměrné. Snad jen směšně snobské. Chlapci si natočili zkrátka svoji desku snů a můžou skončit. Díra po nich nezůstane, podobných seskupení jsme zažili a ještě zažijeme dost. Dokud se tak ale nestane (ne, nepřeju jim to), běžte se podívat na jejich koncert. Bude to smysluplnější podpora, než domácí poslech "Breath".

Zeds Dead vs. Burial

23. dubna 2012 v 19:51 | Petr Balada |  Hudba
Dubstep nám v uplynulém roce poněkud zpanchartěl. Rozmělnil se ve všech možných žánrech, čímž ztratil svůj zádumčivý půvab a dunící šarm. Je proto těžké přijít nyní s jeho rehabilitací a nepřivodit přitom pacientovi další zranění. Kanaďani Zeds Dead v tomto smyslu dali prostřednictvím "Adrenaline" EP dubstepu naději, aby ji ale vzápětí sami zpochybnili.

zeds dead - adrenaline ep ... 60%
Epický úvod "In The Beginning" připoutává posluchače do křesla soundem filmových blockbusterů. Dává vzpomenout, že dubstep z tanečních parketů původně lidi spíše vyháněl. Následující titulní kousek je, bohužel, připomínkou loňského roku. Zaměnitelný track, jakých bylo nasekáno nepočítaně. Ale pozor na číslo tři! Čtyřminutová parádička "Hit Me" v sobě ukrývá šamanské jump tempo i ženskou něhu zároveň. O tu však přijde s nástupem nepříliš zajímavé skladby "Oh No", které EP uzavírá.

burial - kindred ep ... 80%
Není pravidlem, že jakémukoliv žánru pomůže vždy nové jméno přinášející čerstvý pohled na věc. Občas je to přesně naopak. Vrátí se průkopník a nabídne sound, kterým to kdysi začínalo. Už je to pět let, kdy na kultovním albu "Untrue" Burial předložil světu svou nezpochybnitelnou vizi dubstepu. A přestože na letošním EP "Kindred" nenalezneme příliš odlišně znějící tracky, ukazuje se, že díky posunu, kterým se žánr za tu dobu ubral, je to vlastně to nejlepší, co pro něj mohl Burial nyní udělat. Po celou stopáž udržuje atmosférickou polohu plnou rafinovaných a zneklidňujících zákoutí, díky kterým nevzniká pocit, že posloucháte jednotlivé skladby, ale že jste vtaženi na seizmicky nejistou plochu jediné půlhodinové kompozice. "Kindred" má rozhodně mnohem blíže k trip hopu, než k natřískanému tanečnímu parketu. A co je nejvíc - nezabíjí přitom posluchače zbytečnou salvou basů. (I Want You).

BIG TIP! ... Alabama Shakes - Boys and Girls ... 95%

19. dubna 2012 v 18:24 | Petr Balada |  Hudba
Zapomeňte na vyvověný nu soul. Na výsost sympatická US partička Alabama Shakes vás na svém debutovém albu odstřelí do vesmíru plného pravého syrového true soulu. Obrovský objev letošního jara. Rozjetá mašina, která krátce po vydání své prvotiny nečekaně atakuje přední příčky světových hitparád. Neuvěřitelná zpěvačka, skvělý hudebníci, nadupaný repertoár. A bez dalších zbytečných okecávaček jeden z nejlepších tracků nejen na desce, ale i za první měsíce roku dva dvanáct vůbec, coby opravdu pádný důvod pro její pořízení.

PS: Kapela má před sebou vyprodané evropské turné a v létě se na kontinent vrací, aby odehrála i pár festivalů. Mohl by je některý z těch našich (případně slovenských), prosím, ještě narychlo přitáhnout?


Fiordmoss - Ink Bitten EP ... 60%

15. dubna 2012 v 14:43 | Petr Balada |  recenze cz
Krása některých nahrávek naplno vyplave až s opakovaným poslechem. "Ink Bitten" odhalí vše už při tom prvním. Bohužel, není toho příliš. Byl jsem z nich nadšen při poslechu prvního EP "Gliese", unešen během koncertu na PICF a neváhal jejich novinku zařadit mezi nejočekávanější desky roku. Během poslechu "Ink Bitten" mě však entuziasmus opustil.

Konkrétně se tak stalo při třetí skladbě "Midway", kde se k ženskému vokálu přidává mužský. Kouzlo dosavadní jedinečnosti spočívající v kombinaci přísně odměřeného severského elektrofolku a emocemi zmítaném zpěvu Petry Hermanové, je zde nabourána tuctovitým indie folkem s těžkopádnou zpěvákovou pózou. Do konce desky sice zbývají ještě dvě skladby, ale z kleští nezajímavého soundu bez nápadu se Fiordmoss už neuvolní. Naštěstí zůstane v paměti alespoň nádherná úvodní skladba "Paris versus Sarajevo" s teskně bolestivým triphopovým nádechem v hlase zpěvačky, která v následující "Hard a Starboard" odhaluje kolik proměnlivého výrazu je možné do interpretace tónů vložit.

Nejdříve mě mrzelo, že "Ink Bitten" je jenom EP. Ale teď jsem tomu rád. Představa dlouhohrající desky v podobném duchu se stala znepokojivě mučivou. Fiordmoss jsou právem považováni (a Vinylou oceněni) jako objev loňského roku, ale ten letošní příliš originálně nezahájili. Co naplat, že znějí "nečesky", když chvílemi znějí jako celá řada interpretů, kteří nemají s Českem skutečně vůbec nic společného...

V očekávání ... CZ/SK Festy 2012 III.

15. dubna 2012 v 12:26 | Petr Balada |  Festy 2012
Programy většiny festivalů už příliš bobnat nebudou. Hlavní hvězdy jsou odhaleny. Nastal čas plakátů, billboardů a megaboardů s jejich výčtem. A je jasné, že, i díky nabídce samostatných koncertů, se bude letošní hudební léto řadit k těm nejbohatším za poslední roky. Přesto se mnozí nevyhnou zklamání nad neaktuálností pozvaných jmen, nad sázkou na jistotu. Seznam interpretů, na které se nedostalo, a podle kult.mixu mělo a mohlo, zde bude zanedlouho zveřejněn. Z loňského přehledu (zde) něco málo letos uvidíme, a tak se můžeme těšit nadějí, že jednoroční zpoždění zůstane zachováno.

Všechno je to samozřejmě o přístupu jednotlivých promotérů, organizátorů, dramaturgů a nejspíše i reklamních partnerů, sponzorů. Proto dnešní sumář nebude o novinkách jednotlivých festivalů, ale o dvou prohlášeních, která ani nemohla být více diametrálně odlišnou prezentací festivalové filozofie lidí v pozadí.

První prohlášení je součástí tiskové zprávy k Open Air Festivalu:
Podle dramaturgyně festivalu Mileny Palečkové byla příprava letošního ročníku nejtěžší z dosavadních tří, protože se v létě bude Evropou pohybovat mnohem méně kapel a muzikantů než v letech minulých.
Co k tomuto podivuhodnému alibistickému výstupu dodat? Snad jen otázku: A jak se, proboha, podařilo velkým evropským festivalům zaplnit své programy? Plus doporučené minimum ke studiu: Sziget, Roskilde, Pinkpop, Pohoda

Druhé prohlášení se váže k Jam Rocku a představení kapely Awolnation:
"Sám fakt, že je domácí publikum nezná, nám nijak nevadí," doplňuje Libor Pavlata: "Ve světě jsou to skutečné hvězdy a my dobře víme, že naši fanoušci nejsou taková stádní zvířata, jak se nám snaží vsugerovat rádia. Dobrou hudbu prostě poznají."
A co dodat teď? Děkujeme za zdravý rozum a profesionální přístup.


Thoola - Springs EP ... 65%

2. dubna 2012 v 20:06 | Petr Balada |  recenze cz
Jejich společná touha hrát dobrou muziku je spojila, ačkoliv pocházejí z odlišných oborů, oblastí, prostředí i zemí. Zní to možná až přehnaně fatalisticky, ale protože se jedná o citát z internetové prezentace kapely, jedná se jistě jen o dobře promyšlený slogan. Jinak by si člověk musel myslet, že má co do činění s revoluční hudební vizionářskou skupinou, která nás všechny do jednoho spasí.

Ale pod všemi těmi vzletnými frázemi je nakonec ukrytý dobře vymyšlený a vkusně zprodukovaný indie folk, jehož křehká akustická podoba přesvědčila i posluchače Radia 1, kteří otvírák celé nahrávky "Che" vynesli na první místo hitparády Startér. Vést polemiku, zda si to právě tato skladba zaslouží, nemá vzhledem k omezenému výběru položek na albu příliš cenu.

"Springs" totiž, navzdory výše uvedenému, invencí zrovna nepřetéká. Některé skladby budou díky způsobu tvoření rytmu zajímavější spíše vizuálně ("Redeemer", "Tree"), přičemž druhá z nich je i zásluhou dynamičtějšího tempa zároveň vrcholem desky. Celkový posluchačský zážitek však není o moc vzrušující než odpolední program na ČT2.

Thoola na svém EP představuje muziku, kterou si pustíte po opici, když nechcete, aby bylo ticho a zároveň na vás někdo řval nebo odpaloval bicíma na druhou stranu pokoje. Muziku vhodnou jako chill outek po propařený noci u repráku na d'n'b klubovce. Nebo pokud jste uprostřed intelektuálního dilematu, zda je depresivnější podzim nebo zima a proč vás kvůli tomu nemá nikdo rád. Ale klidně si "Springs" můžete pustit i bez toho všeho okolo. Dostane se vám pětice akusticky nahraných písniček, které přinejlepším neurazí a přinejhorším brzy skončí.
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...