Programy většiny festivalů už příliš bobnat nebudou. Hlavní hvězdy jsou odhaleny. Nastal čas plakátů, billboardů a megaboardů s jejich výčtem. A je jasné, že, i díky nabídce samostatných koncertů, se bude letošní hudební léto řadit k těm nejbohatším za poslední roky. Přesto se mnozí nevyhnou zklamání nad neaktuálností pozvaných jmen, nad sázkou na jistotu. Seznam interpretů, na které se nedostalo, a podle kult.mixu mělo a mohlo, zde bude zanedlouho zveřejněn. Z loňského přehledu (zde) něco málo letos uvidíme, a tak se můžeme těšit nadějí, že jednoroční zpoždění zůstane zachováno.
Všechno je to samozřejmě o přístupu jednotlivých promotérů, organizátorů, dramaturgů a nejspíše i reklamních partnerů, sponzorů. Proto dnešní sumář nebude o novinkách jednotlivých festivalů, ale o dvou prohlášeních, která ani nemohla být více diametrálně odlišnou prezentací festivalové filozofie lidí v pozadí.
První prohlášení je součástí tiskové zprávy k Open Air Festivalu:
Podle dramaturgyně festivalu Mileny Palečkové byla příprava letošního ročníku nejtěžší z dosavadních tří, protože se v létě bude Evropou pohybovat mnohem méně kapel a muzikantů než v letech minulých.
Co k tomuto podivuhodnému alibistickému výstupu dodat? Snad jen otázku: A jak se, proboha, podařilo velkým evropským festivalům zaplnit své programy? Plus doporučené minimum ke studiu: Sziget, Roskilde, Pinkpop, Pohoda
Druhé prohlášení se váže k Jam Rocku a představení kapely Awolnation:
"Sám fakt, že je domácí publikum nezná, nám nijak nevadí," doplňuje Libor Pavlata: "Ve světě jsou to skutečné hvězdy a my dobře víme, že naši fanoušci nejsou taková stádní zvířata, jak se nám snaží vsugerovat rádia. Dobrou hudbu prostě poznají."
A co dodat teď? Děkujeme za zdravý rozum a profesionální přístup.