... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Srpen 2012

V očekávání ... kult.mix výběrovka desek na září - II.část

31. srpna 2012 v 20:29 | Petr Balada |  Hudba
How to Dress Well - "Total Loss" (recenze)
Album v pořadí: 2
Producent: Tom Krell aka HTDW, Rodaidh McDonald (the xx), Forest Swords


Mumford & Sons - "Babel"
Album v pořadí: 2
Producent: Markus Dravs (Arcade Fire, Coldplay)


Kreayshawn - "Somethin' 'Bout Kreay"
Album v pořadí: 1
Producent: Diplo (Beyoncé, Usher, Marina and the Diamonds, …), DJ Two Stacks, Adeptus, Jean Baptiste


The Script - "3"
Album v pořadí: 3
Producent: Danny O'Donoghue, Mark Sheehan, ...


The Presets - "Pacifica"
Album v pořadí: 3
Producent: The Presets, Tony Hoffer (The Temper Trap, M83, Foster The People)


The Prostitutes - Deaf to the Call ... 100%

29. srpna 2012 v 20:47 | Petr Balada |  recenze cz
Zatímco předcházející studiová deska "Hometown Zombies" vinou hipsterského šlechtění dosáhla na status jen lehce nadprůměrné domácí obyčejnosti (6/10), album nové vykoplo The Prostitutes k nečekaným výšinám. Prosté řezání do kytar v Česku dlouho neznělo líp. A dost možná, že v ranku indie kytarovek tak u nás neznělo nikdy. Skvělé řazení tracků dodává albu funkční dramaturgickou stavbu, kterou se naposledy mohli loni pochlubit November 2nd. Je to jízda s rozvážným startem, náhlým nabráním rychlosti, zaseknutou nohou na plynu u podlahy, ostře řezanými zatáčkami a plynulým závěrečným dojezdem do cíle. Necelých čtyřicet minut opojného zážitku, aniž by u toho smrděl benzín či cokoliv jiného. Výjimečná záležitost.


V očekávání ... kult.mix výběrovka desek na září - I.část

27. srpna 2012 v 18:32 | Petr Balada |  Hudba
Onuinu - "Mirror Gazer"
Album v pořadí: 1
Producent: Onuinu


The Vaccines - "The Vaccines Come of Age" (recenze)
Album v pořadí: 2
Producent: Ethan Johns (Kings of Leon, Rufus Wainwright, Crowded House, Tom Jones,…)


A$AP Rocky - "LongLiveASAP"
Album v pořadí: 1
Producent: Diplo (Beyoncé, Usher, Marina and the Diamonds, …), Hit-Boy (Kid Cudi, Kanye West, Jay-Z, Lil Wayne, Eminem, 50 Cent, Mary J. Blige,…), A$AP Rocky


Two Door Cinema Club - "Beacon"
Album v pořadí: 2
Producent: Jacknife Lee (R.E.M., Snow Patrol, Hadouken!, The Wombats, The Drums,…)


Dave Matthews Band - "Away from the World"
Album v pořadí: 8
Producent: Steve Lillywhite (U2,The Killers,The Rolling Stones, Morrissey, Siouxsie and the Banshees, 30 Seconds To Mars,...)


Vložte kočku - TáTa ... 90%

24. srpna 2012 v 18:51 | Petr Balada |  recenze cz
Vložte kočku přirozeně míchají elektroniku s retro nástroji, deklamují, sugestivně zpívají i rapují, mají energie na rozdávání a skutečně nabízejí další alternativu k většině toho, co je na komerční scéně k dispozici.

…hnacím motorem svébytného zvuku Vložte kočku jsou propracované rytmy, které místy koketují třeba s math rockovými principy. Ze zajetí přílišné akademičnosti se ale okamžitě vymotávají hravými texty, které oscilují mezi absurdní poezií a osobní výpovědí. …

… Zvláštní, nečekané a občas nelogické jazykové tvary, překroucené slovosledy a větné deformace si Vložte kočku ponechali dodnes, ale nyní je dokáží poskládat do takové formy a naplnit ji tak naturalistickými významy, že vyvolávají místo dřívějšího opojení nonsensem mnohem častěji mrazení z odkryté obávané podstaty.

TáTa je zářným příkladem nadžánrového alba, které je neuvěřitelně silné a svěží, což je podtrženo zřejmě intuitivním způsobem jeho vzniku.


Zatímco živá verze Vložte kočku strhne energií a nasazením, ta poslechová naopak hypnotizuje a přikovává. Pokud prostřednictvím debutového alba vlezete do jejich světa poprvé, můžete si připadat, že jste právě skočily za králíčkem do černé díry. Do úzké černé díry, jejíž stěny navíc nedrží pohromadě. V panice se snažíte zachytit lidský hlas, ale skrze hroutící se hradbu zvuků lze zachytit pouze jednotlivá slova beze smyslu. Až v závěru se změní v celé rozpoznatelné věty nepřinášející však uspokojivé rozhřešení. (Někde v tmavým koutku moje bytí svítí…Bytí je zrádný, to pobývat je snažší)

Úderné rytmické pasáže přecházející z instrumentální hravosti do elektronické tuposti fungují se spolehlivostí časového znamení. Skáčou přitom od žánru k žánru. Během pár vteřin promění zdánlivě nelogické údery do bicích v průzračný folkový motiv zahraný elektrifikovanými houslemi. Slova se tu pak nezřídka mění do not a obráceně. Vytvářejí homogenní celek zdráhající se vymezení jednoduchého pojmenování jako skladba či písnička.

…Nemáme v sobě pop jako Briti, ale jednoduchej folk, kterej má kouzlo, ale musí se očistit od nánosu z plivanců a nedospělých vědění. Pak dojdeš ke kráse a pochopení.

TáTa je procházkou po poetice zakázaných kapel, individuálním vyjádření v hudbě pro davy, minimalismu lidských slov naroubovaných na elektronickou entitu, stejně jako pouť po intelektuální nabubřelosti vlastní jedinečnosti a existencionalistických dramatech vlastní výlučnosti. Slova dávají prostor vlastnímu výkladu, soukromým asociacím. Můžou stejně dobře zkoumat limity osobního a veřejného prostoru, jako být obžalobou samoty uprostřed civilizace (z cesty, já chtěl bych na chvíli ven). Nebo jsou prostě nikdy nekončícím sebeironickým průletem králičí norou (vím, že směřujeme do hlíny a tam se změníme na plyny). Každopádně po výjimečném debutu kapely photolab tu máme silnou buřičskou prvotinu Vložte kočku a těžko si představit, jestli se může někdo z nováčků uvést letos ještě razantnějším způsobem.

Celkově tlačíme míň, děje se toho víc, a taky víme, co děláme

Kieslowski - Krátká píseň o zabíjení (singl)

21. srpna 2012 v 18:56 | Petr Balada |  Hudba
Obhájí s novým albem pozici v desítce nejlepších alb z minulého roku? Rozhřešení se blíží. Na labelu Indies Scope vychází novinka "Na Nože" už v září. Předskokanem uvolněným do veřejného hudebního výběhu se stal track "Krátká píseň o zabíjení". S čím do něj vstoupil? Především s posílenou rytmikou, která udržuje atmosféru písničky v mantinelech nepolevujícího napětí vycházejícího z textu. Ten, ačkoliv nevybočuje formou z dosavadní poetiky dua Kieslowski, obsahově přece jenom přitvrdil. A co je chvályhodné, daleko více se v jeho provedení využívá chemie mezi dvěma hlasy vyprávějícími příběh, co do malebné ztichlé krajiny rozhodně nepatří. Na oficiálních stránkách projektu se hovoří, že deska vznikla někde mezi Finskem, Polskem a Žižkovskou věží. Vzhledem k názvu desky i singlu to vypadá, že natáčení bylo hodně divoké. Uvidíme, jaké budou reakce na celý kotouč. Jeho začátek je slibný.



Kryštof - Inzerát (singl)

20. srpna 2012 v 20:15 | Petr Balada |  Hudba
Na volání po britpopu s českými texty přišla odpověď od nečekaného zdroje. Kryštof, který v uplynulých letech rozmělňoval svůj úspěch založením vlastní sítě městské hromadné dopravy na trase divadlo-aula-kino, si našel nový sound. Na jeho hledání zvolil metodu netradiční, ale zdá se, že o to úspěšnější. O zvukový obal se kapele nově starají přespolní posily, čímž i ona nastoupila na trendy vlnu konkurenčních domácích spolků. A v porovnání se starším modelem lze rozhodně najít nějaký ten rozdíl, který bych neváhal nazvat vylepšením. Nelze se ale zbavit dojmu, že se tak děje za cenu určité ztráty umělecké osobitosti dlouholetého projektu s názvem Kryštof. Ostraváci se totiž nepřiblížili k mladým partičkám pouze angažováním věhlasného producenta. Především v aranži refrénu neznějí zrovna inovativně. Není to zkrátka skladba, u které byste si řekli, že by ji nikdo jiný, než Kryštof nahrát nemohl. Stačí si pohlídat například dechovou sekci, kdysi poznávací znak skupiny. Každopádně bude zajímavé slyšet ten hudební posun na ploše celého alba. Zvědavost budiž vybuzena. (Ale ať už výsledek bude jakýkoliv, na faktu, že slovní obrat …v mém výkazu ztrát si další donquichotský mlýn… patří, v jinak průměrném textu, ke Krajčově nejlepším, se už nic nezmění.)


Ohlédnutí za OAF 2012 - III. část - A co dál, festivale?

19. srpna 2012 v 16:16 | Petr Balada |  Festy 2012
Jestliže jsem vloni zapochyboval nad budoucností tohoto festivalu, letošní ročník musel rozkolísat pocit nejistoty i u samotných organizátorů. Ukázalo se, jak málo toho dramaturgové vědí o aktuální muzice, což je zarážející o to více, že se to týká i domácí scény. Seznam zahraničních headlinerů krátké historie festivalu pak deklaruje, že velkou roli při jejich nasazování hraje zamrzlé osobní hudební dospívání zainteresovaných. Už chybí jenom Underworld, Prodigy a Pendulum. Možná, že teprve až po jejich vystoupení začne OAF být skutečně zajímavou akcí.

Modestep, Wolf Gang, New Ivory - trojice aktuálních jmen, která mj. vystoupila o stejném víkendu na slovenském festivalu Grape. Bratři si s těmito jmény dovolili zariskovat navzdory omezené desetitisícové kapacitě areálu. Pozvali je jako protiváhu prověřených partiček Morcheeba či The Subways. Na stejném místě se ukázala více než desítka českých jmen, která byla v mnoha případech pro tamní fanoušky neprobádaným územím. Kolik mladých slovenských interpretů zahrálo na letošním OAF? Nemohlo by být například právě objevování neustále kvasící sousední scény pro Panenský Týnec jedním z (levných) poznávacích znaků? Vtipnou odbočkou zůstává, že oba festivaly mají stejného telekomunikačního mecenáše. A výsledek je stejný, jako porovnání nabízených služeb a cen v obou zemích.

Fatboy Slim byl historicky nejdražším umělcem na letišti. Kdysi táhl taneční scénu. Uměl zaplnit jakýkoliv prostor. Minulý čas je zde důležitý. Ukázalo se totiž, že v Česku na jeho jméno sedá prach. Tah nevyšel. K tomu stále stejní domácí účinkující nasazovaní podle prapodivného klíče vyvolávajícího podezření na partičkování či osobní zájmy. Stagnuje noční život. Jeho rozkouskované zázemí sice nabobtnalo na kvantitě, ale spojení se značkou Summer of Love nebylo tak viditelné a slyšitelné, jak být mohlo. Otázkou je, jestli to v očích pamětníků téhle značce spíše neuškodilo.

Výsledkem letošní snahy se stala slabší návštěvnost, nejen oproti očekávání, ale i oproti minulému ročníku. Probere to odpovědné nebo si dál pojedou svou, aby to po dalších dvou třech ročnících zabalily a následně slavnostně představili zbrusu nový festivalový projekt se starým obsahem? Na české festivalové mapě přituhuje. Dochází k ještě před pár lety nepředstavitelné situaci, kdy se budou muset multižánrové akce učit od těch specifičtěji zaměřených. Čím dříve jím to dojde, tím větší mají šanci na záchranu.

Ohlédnutí za OAF 2012 - II. část - A vítězem se stává ...

15. srpna 2012 v 18:48 | Petr Balada |  Festy 2012
Nečekal jsem, jak těžké nakonec bude vyhlásit vítěze letošního ročníku. Velká jména nudila, zklamala, neobstála. Podle řečí si obstojně vedla Amy Macdonald, podle osobního zážitku velmi solidní výkon předvedli Mando Diao (navázali jím tak na předloňské Kasabian). Osmiminutová verze "Dance With Somebody" byla nejfrenetičtěji přijatým přídavkem. Vedle bujarého tance pod jevištěm zbyl čas i na vážnější téma. To když jedna z písniček byla věnována civilním obětem občanské války v Sýrii. Navzdory jinak floutkovským výplním mezi jednotlivými songy se jednalo o uvěřitelnou chvíli bez známek kalkulu.

Pokud by někdo posuzoval podle účinkujících na hlavních pódiích stav, ve kterém se nachází taneční hudba, musel by dojít k závěru, že je tento žánr v kómatu. Fatboy Slim sice bavil, ale v omšelém retro stylu. Gorillaz Sound System nešel brát vážně a nová krev The Bloody Beetroots pouze ukázala, jak dobře to umí s oscilátorem. Snad jen Booka Shade se blýskli úrovní standardní pro podobně velké akce. Ale pokud opravdu chtěl někdo uvést do království elektronické hudby, musel zabrousit do stanů pod patronací Summer Of Love.

A co domácí jména? Anna K a Beatburger Band se potýkali s technikou, Prago Union měli zpoždění, Please The Trees konečně přilákali obstojné množství diváků, jemuž v česky zpívaných ukázkách představili společný singlu s Elpidou, 100°C mají z hraní pořád stejně nakažlivou radost (a i oni se vytasili s čerstvým materiálem), LA ještě potřebují dozrát, Charlie Straight možná dospěli předčasně, Lety Mimo hráli čerstvěji, než vypadali a Tomáš Klus se Skyline vypadají a hrají pořád stejně.

Nejlépe se nakonec vytáhly dvě žánrově naprosto rozdílné party, které však spojují výborné zpěvačky. Ve čtvrtek to slušně rozjel Gang Ala Basta s Andreou Plíškovou. Když kapela spustila "Firestarter" od Prodigy, byl to pro mnohé první velký zážitek letošního ročníku. Rovněž Notes From Prague nabídli zážitkový výlet za kvalitou. Vokály od Tamary do každé rodiny.

Zpět k dilematu z úvodu. Když se řekne OAF 2012, nejspíš si vzpomenu na Mando Diao, ale jejich vítězstvím si nejsem tak úplně jistý. Možná ho budu mít spíše v paměti jako ten, před kterým jsem nocoval na hřišti dole ve Vrbně, kdy na nebi bylo s jistotou desetinásobku daleko více hvězd, než na všech třech ročnících dohromady.

Ohlédnutí za OAF 2012 - I. část - MC Jacob is fucking in heaven

14. srpna 2012 v 17:37 | Petr Balada |  Festy 2012
Ve Starém zákoně vyměnil Jacob mísu čočky za status prvorozenectví. V Panenském Týnci vyměnil MC Jacob rozum za status tlampače své hlouposti. Říká se, že opakovaná lež se stává pravdou. Stejně jako, že stokrát nic umořilo osla. V obou případech je zapotřebí sám sebou přesvědčeného kazatele. Ten se dostavil, a tak špatné divadlo v prvních hodinách sobotního dne mohlo začít.

Na animozitě mezi muzikanty vždy byla, je a bude postavena část scény, které vymezení vůči druhému pomáhá vybouřit své tvůrčí ego. Dokud souboj probíhá v rovině hudebního vyjádření se či lehce arogantních špílců na jevišti, může z toho těžit interpret i posluchač. Vyžaduje to ovšem nadhled a takt. Ve chvíli, kdy ze zakomplexované rány začne kapat žluč, je to špatně.

Kdo procházel po vystoupení Fatboy Slima kolem Red Bull Tourbusu, mohl být svědkem přímo vodopádu žluče. Opakovaným prohlášením na mikrofon, že výše zmiňovaný účinkující je komerční s****a si svou nezávislou image dokazoval MC Jacob. A přidal k tomu také cosi o zastaralém soundu, což vzhledem k faktu, že se jedná o člena kapely Skyline, je vpravdě úsměvný argument. Způsob, jakým bylo celé kázání proneseno, přitom nepřipouštěl opoziční názor. Z dikce a údernosti projevu se dalo vyčíst, že pokud s řečníkem nesouhlasíte, jste taky s****a. Být v předsednictvu některé z parlamentních stran, ihned bych tohoto rozohněného mladého muže začal přemlouvat, aby podepsal členství. A do sněmovny s ním. Skvěle by tam zapadl.

Nechci polemizovat nad obsahem onoho ubohého vystoupení. MC Jacob má právo nemít rád kohokoliv a z jakéhokoliv důvodu. Má právo svůj názor veřejně šířit. Nikdy by ale neměl ve jménu své pravdy zneužít svého postavení člověka za mikrofonem. Jeden by čekal, že jako MC zapracuje emoce spíše do svého tvůrčího projevu. Ale to by vyžadovalo asi příliš mnoho přemýšlení. Biblický Jacob zplodil dvanáct synů, kteří se stali praotci izraelského národa. MC Jacob zplodil nejtrapnější moment festivalu a potvrdil tím, že hloupý umělec je daleko horší, než umělec pouze špatný.
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...