Psát nebo nepsat o koncertu Coldplay? Pokud nejste zpravodajské médium, můžete si dovolit nepublikovat reportáž z akce, kterou někteří popisují bezmála jako koncertní událost roku (idnes.cz, musicserver.cz). Můžete si to dovolit navzdory tomu, že z akce odcházíte rozjaření, potěšeni, unešeni, spokojeni. Však on to napíše někdo za vás. A určitě někdo zařadí do článku i pasáž, že těch konfet a rachejtlí bylo vlastně moc, a že to odvádělo pozornost a byly to laciný kouzelnický triky (novinky.cz, ihned.cz), protože i reportáž/recenze, navzdory subjektivnímu pohledu na věc, by měla být, co do argumentů, vyvážená. Přestože právě ten cirkus okolo byl ve spojení s hudebním kýčem, který Coldplay produkují, jedním velkým okouzlujícím zážitkem (lidovky.cz). Obrovskou stadionovou show, na kterou všichni přišli. Tedy až na některé poučené novináře, kteří dorazili proto, aby si potvrdili, že Coldplay nemají od dob svého debutu světu už co nabídnout a proto oni rozhodně kapele z ruky nezobali (novinky.cz). Procházíte i jejich texty a čekáte, jestli přijde laciné srovnání s U2, protože i vy sami jste si na ně minimálně dvakrát za večer vzpomněli. Ano, je to tam, odškrtnuto. Co dál? Možná zmínka o zpívajících fanoušcích odmítajících jen tak potichu odejít (idnes.cz), což by někdy jistě ráda zažila domovská fotbalová Slavia. A že by si někdo přišel poslechnout i předskokany? Přišel. I když z pozice stání pod podiem, konkrétně levoboku, se zdála méně mimo Charli XCX, nakonec zvítězila pověst Mariny, když se jí dostalo více pozornosti (ihned.cz). Ačkoliv vy si ji budete pamatovat, krom otravné barvy hlasu, především díky vyzutým botám při přebíhání pódia, které za ní následně pozorně/nenápadně poponesl jeden z pódiových techniků. Ale zpátky k úvodu a k tomu, proč je tady vlastně tenhle článek. Inu proto, že v žádném jiném, to takhle hezky pohromadě a na pár řádcích nenajdete.