Mám s touhle deskou trochu problém. Vždy, když jsem si ji pouštěl, utíkala mi pozornost po pár minutách jinam a návrat zpátky drhnul. Všechno je to poněkud ploché. Jakoby se opakovala variace jedné písničky stále dokola. Jeden hraje přes druhého, tvoří zvukové bariéry. Žádné nápady, žádné překvapení. Dobře odehráno, dobře odzpíváno, nikdo nebyl pobouřen, nikdo nic nepřipálil.
Když jsem ale shodou okolností zaslechl krátce po jednom z poslechů v rádiu singlovku "Strangers" od White Lies, uvědomil jsem si, že Clou nelze jen tak odzívat. Podobnost v soundu by tam byla, jenom by se zkrátka musel najít někdo, kdo by je přinutil být při nahrávání trochu víc kreativní. Producent mimo okruh kapely, který by aranže okořenil. Možná by neškodilo přidat trochu garáže.
Kdyby "Old Dogs New Tricks" vyplňoval alespoň z poloviny tak zábavný obsah jako právě poslední desku White Lies "Ritual", volal bych dobrovolně a rád: Sláva, sláva, sláva! Takhle mě spolehlivě probrali pouze dva tracky "Rock and Roll" a "1000". Snad si alespoň jednoho z nich všimnou i radia, ale obávám se, že u nich (pokud vůbec) zafunguje spíše duet s Martou Jandovou.