Praha si nemůže na nedostatek klubů stěžovat. Na co trochu ano, to je jejich dramaturgie. Ale na nesvéprávný dotační systém se spoléhat nelze a nájem a energie se z něčeho zaplatit musí. V následujícím týdnu otevře klub, který má čistě teoreticky předpoklady být na pár dní kulturní osvěžovnou. Program však napovídá, že praxe je jiná.
Pop-up kluby fungují na jednoduchém principu. Na pár dní obsadí legálně místo, co se po zbytek roku propadá do nicoty. Vysloužilé průmyslové objekty, výstavní haly, vybydlené domy. V ideálním případě může takový klub přitáhnout pozornost k chátrající památce. Prostor pak zároveň fungovat i v rámci účelu tohoto chvilkového zabrání. Většinou však jde pouze o komerční využití nového fenoménu. Jakýsi nádech alternativy pro unuděné clubbery.
Zatímco ve Spojených státech takto funguje už deset let především segment restaurací a módních eventů, Evropa se vydala kulturnějším směrem. Nebo lze také říci, že zatímco za oceánem ani neskrývají snahu získat tímto způsobem pozornost a následnou finanční podporu, my pokrytecky žonglujeme s pojmy umění a alternativa.
Pražský Blink Excelenet (už ten název,že?) obsadí bývalá jatka v Holešovicích. Fantazie ohledně programu se po sdělení adresy rozjede naplno. Pak ale přichází léčba smykem. Údajně největší česká silent party, dále party Acidelika (minimal techno a house), maraton Červeného trpaslíka, Teatr Novogo Fronta. První položka by se dala pochopit, pokud by ve sluchátkách zněl běžný provoz jatek, ale to je stejně naivní představa, jako chtít, aby se například místo Červeného trpaslíka nonstop četly knihy Kurta Vonneguta. I pop-up zkrátka musí vydělávat.
Kolem a kolem by pop-up kluby mohly být vlastně ideální náplní kulturní politiky města. To by uveřejnilo seznam objektů, vypsalo veřejnou soutěž na dramaturgii, poskytlo dotaci. Fakt, že by vešly ve známost nemovitosti, kde se něco chystá, by mohlo pomoci dané místo oživit už dopředu. Rozjela by se debata o jeho budoucnosti, která by dala občanům metropole větší možnost podílet se na podobě svého města. Každá utopie má reálný základ. Jenomže můžeme změnit skutečnost pouhým mrknutím oka?