... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Únor 2013

Jamie Lidell - You Naked ... režie Flat-e

28. února 2013 v 19:22 | Petr Balada |  Videoklipy
Flat-e: Disney a Lenny Kravitz. Výborná dvojka, která však netvoří Flat-e Collective, nýbrž patří mezi jeho klienty. Skutečnými tvůrci kolektivu jsou Matt Bateman, Robin McNicholas and Rob Slater. Tři maníci, kteří v Londýně vedou své studio zabývající se 3D mappingem, světelným a sound designem. Že to jsou machři přes inovativní technické vymoženosti včetně realtime programování, je bez diskuse. Však se stačí podívat na níže umístěný videoklip. Občas jim ale stačí i papír a tužka, jak předvedli v loňském kousku "Like A Child" pro Junior Boys.

Na Jamieho Lidella už vytáhli celý svůj arzenál. Samotná výprava videoklipu je přitom skromná. Hlavní roli v ní hraje projekční kostka, mikrofon a pršiplášť od kostýmní výtvarnice Francescy Dvorak. O zbytek se starají světla ovládaná mj. snímačem pohybu umístěným na mikrofonu. Konečný záznam je sice upravován, ale všechny animace byly vytvořeny v reálném čase při natáčení, jak se Flat-e pochlubili v rozhovoru pro Promo News. Chtěli tím totiž dát ochutnávku z koncertní show, kterou pro Lidella připravují. Pro Creative Review se pak svěřili, že světelný design ovlivnili dazzle vzory (styl armádního maskování), optické iluze a old schoolové disko efekty.

Jamie Lidell: Podle Flat-e je v pohodě. Nepracovali s ním totiž pouze na videoklipu a přípravě koncertního visuálu, ale stojí i za grafickou podobou obalu jeho eponymního alba, které vyšlo v polovině února. Obal nakonec vyhrál v každotýdenní anketě blogu albumartexchange.com, když za sebou nechal i cover k "Push the Sky Away" (Nick Cave & The Bad Seeds). Lidell je zdatný beatboxer, pro Simian Mobile Disco nazpíval vokály do skladby "Put Your Hands Together", své předchozí album "Compass" natočil s Beckem. Redaktor radia Wave Jan Bárta ho při poslechu novinky označil, nikoliv ve zlém, za exota a pouťového vyvolávače. A jako na pouti si možná budou se všemi těmi křiklavými světelnými hrátkami připadat i návštěvníci jeho tour. No, škoda, že k nám s ní nepřijede.


Honza Homola - Čarovánky ... 80%

26. února 2013 v 19:48 | Petr Balada |  recenze cz
Překvapivá deska. Přinutila mě vrátit se k jejímu o tři roky staršímu předchůdci. O "Homolce Tobolce" jsem tenkrát mj. napsal: Je to zvláštní album. Snaží se být něčím jiným, ale sám autor tu snahu bojkotuje. Chce proniknout k odlišnému typu publika, ovšem prezentace nahrávky tomu příliš neodpovídá. A právě neurčitost celého projektu ho mezitím pomalu pohřbívá zaživa. … Ze zajímavého autorského počinu se zkrátka stal pouhý vedlejší produkt domovské kapely. Recenzi zakončila známka šest z deseti a přímluva, aby došlo na pokračování, které nebude jen zakukleným ípíčkem se čtyřmi povedenými skladbami a vatou okolo.

Stalo se. Nahrávka má sice opět jedenáct položek, ale tentokrát je o deset minut delší a na počet písniček jednoznačně zařaditelných k dosavadní tvorbě Honzy Homoly (tedy včetně diskografie Wohnoutů) stačí prsty jedné ruky po částečné amputaci. Patří mezi ně "Rak", "Lednička" a "Superstar". V nich zní typický Homolův zpěv typicky šprýmovných textů. Je tu však ještě jedna skladba. Jmenuje se "Můj starej pes". Melancholická melodie se v ní spojuje se slovy, která nevrcholí v zábavné pointě. A pro mě není na albu většího důkazu o autorově tvůrčím posunu/dospívání. I ta odlehčená dikce v jeho výrazu je natolik umírněná, že dovolí slyšet emoce za příběhem textu.

Důvodem, proč "Čarovánky" vzbuzují pozitivní reakce, však leží především ve zbylém obsahu stopáže. Honza Homola se v něm představuje jako vyzrálý hudebník s citem pro nečekané instrumentální kompozice šťastně naaranžované spontánním zapojením přizvaných hostí. Rockovou přímočarost zjemňují smyčce, klavír i flétna. Obohacení přinášejí melodické nápady posbírané při cestách po orientu ("Istanbul", "Assilah"). Nový pohled na svéráznou textařskou poetiku pak nabízejí hostující zpěvačky Radka Fišarová a Hanka Blažíková ("Do nebe", "Čarovánky"), přičemž titulní skladba je nejvýraznějším a nejneočekávanějším příspěvkem na albu vůbec.

Při poslechu jsem si kolikrát říkal, kde se to v něm vzalo. I proto ten v úvodu vzpomínaný návrat k "Homolce Tobolce" doprovázený zjištěním, že část z nyní obdivované schopnosti složit silnou kompozici byla přítomna už právě na ní. Jen byla obalena skromnější, intimnější aranží způsobenou například přítomností violoncella Dory Bárové. Jenže tenkrát se ta deska nedala brát jako celek příliš vážně. Tři roky přešly a teď tohle. Nejosobitější sólový počin posledních sezón. Čekal to někdo?

"Čarovánky" vydal sám Honza Homola se svým vlastním obalem na konci minulého roku. Digitální distribuci nyní zahájil Supraphon a vzhledem k poměru kvalita/cena se jedná o sakra výhodný nákup. Neváhejte, kupujte!


Festy 2013 - Sázavafest

24. února 2013 v 15:04 | Petr Balada |  Festy 2013
Protože se z festivalů, co přislíbily odpovědět na otázky, nikdo neozývá, a Benátská noc tak zůstává jediným odvážným, podíváme se na akci, která na žádost o rozhovor nereagovala vůbec.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sázavafest 2013 - oznámená jména: Dub FX, Lyre Le Temps, Hanne Kolstø, Falco Tribute Band, U96, Celeste Buckingham, Portless, Kryštof, Mandrage, No Name…

K letošnímu ročníku: Sázavafest by měl pomalu uvažovat o možnosti, dát si do záhlaví titul putovní festival. Po dvou ročnících v Benešově se stěhuje do Světlé nad Sázavou. "Atmosféra Sázavafestu je pro nás víc, než jeho velikost," obhajuje změnu prostředí ředitel festivalu Pavel Kloupar. Heslo je to krásné, ale proč tedy není stanoven návštěvnický strop, se v něm neříká.

Další dvě novinky letošního ročníku znějí velmi nadějně a zajímavě: Akustická scéna a spolupráce s Visegrádským fondem.

Akustickou scénu si v loňském roce vyzkoušel slovenský Grape. Jeden z důvodů, proč se nakonec ocitl v nominacích na Evropské festivalové ceny. Malé podium v bezprostředním kontaktu s návštěvníky, na kterém se usadili a zahráli i zahraniční headlineři po svém vystoupení na hlavní scéně (např. The Subways) ve Světlé asi očekávat nelze, ale příjemné osvěžení by to být mohlo.

Spolupráce s Visegrádským fondem je výborný nápad. Všude totiž mají své Charlie Straight, Monkey Business nebo Skyline. Dovézt více kapel ze zemí střední Evropy nám proto může jenom prospět. Například už jenom tím, že uberou místo tradičním domácím programovým položkám všech zdejších festivalů.

Jsou však chvíle, kdy je i protřelý tuzemák lepší volbou, než zahraniční akvizice. Myslím, že letos tu nikde není bizarnějších "hvězd", než jakými jsou Falco Tribute Band a U96. Mimochodem, když byla poprvé v promo kampani komunikována plnohodnotná taneční scéna na Sázavafestu, což se tuším stalo před dvěma lety, nečekal jsem, že pro jejího dramaturga bude žánrovým vrcholem kompilace "Taneční liga".

I když by se mohlo z výše uvedeného zdát, že na Sázavafestu přibude pódií, není tomu tak. Hrát se bude na dvou hlavních, již zmíněné akustické a taneční scéně. Lze předpokládat, že hlavní se budou mezi sebou střídat a taneční pojede přes noc, což znamená, že příliš muziky přes den návštěvníky nečeká. Škoda například, že zmizela Balbínka. V novém prostředí by jí to vyloženě slušelo.

A ještě poznámka k oficiálním internetovým stránkám. Zvykl jsem si, že pro domácí festivaly je to neoblíbený komunikační kanál, ale že se na nich objeví chybně zadané příjmení jednoho z interpretů, navíc velkým písmem, představuje v tomto směru nový level.

K festivalu osobně: Prvně jsem ho navštívil v roce 2008. Tehdy to bylo pouze na jeden den. Uchvátil mě počtem míst, na kterých se hrálo. Nebyl problém, aby muzika zněla i ze čtyř pódií najednou. Poprvé jsem slyšel Cartonnage, bavil se při Skatalites, popůlnočním koncertu Čankišou, protancoval noc se Sister Bliss a Roni Sizem. Potěšil mě aktualizovaný line-up rozmístěný po areálu, nonstop otevřený stánek s kávou a pečivem u stanového městečka míjeného při pochodu na posílený ranní spoj. Zkrátka našlo se spoustu důvodů vrátit se další rok znovu. Ve větším počtu a na celý festival. Bohužel. Opět se ukázalo, že jen krátká návštěva potěší.

V roce 2009 se staly hlavní hvězdou (vedle Mobyho) čtyřkolky, díky kterým nejspíše nezbyly peníze na méně podstatné věci jako toi toiky, jejichž součet se počtu čtyřkolek prohánějících se areálem zhruba přibližoval.

O rok později jsem byl na Sázavafestu naposledy. Byl to ročník ukončený rozlívající se Sázavou. Výborně se tenkrát představil Maxence Cyrin, sólově Honza Homola i Tonya Graves, pařilo se na zlámané beaty DJ Mufflera. A přijeli i Papa Roach (letos na Rock For People), kteří ovšem patřili k té nudnější části programu.

Sázavafest mě při každé návštěvě bavil hudební různorodostí, možnostmi výběru. Festivalové zázemí však rozhodně k jeho přednostem nepatřilo, stejně jako včasné zpřístupnění areálu. Možná ale, že prostředí lesoparku udělá s organizátory zázraky.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Wild Nothing - Only Heather ... režie Ryan Reichenfeld

21. února 2013 v 19:05 | Petr Balada |  Videoklipy
Ryan Reichenfeld: K režii sběhl od skateboardingu. Podobně jako Spike Jonze, který patří ke jménům uváděným Reichenfeldem v kolonce: lidi, u kterých bych byl rád, kdyby si mě vzali pod ochranná křídla. A jmenuje ho rovněž jako inspirační vzor spolu s Ernestem Hemingwayem, Michaelem Jordanem a Heathem Kirchartem, což je poněkud nesourodá skupinka. A pokud Reichenfeld točí stejným způsobem, jakým Kirchart nacvičuje svoje novátorské triky na skateboardu, musí se mu natáčení docela prodražit. Na druhou stranu trpělivost růže přináší a výsledek může mít podobu například videoklipu k "Stay With Me" pro projekt No, který Reichenfeldovi zajistil loni velmi solidní odrazový můstek.

Přes noc se stal pro mnohá důležitá média mladým a nadějným režisérem. MTV, Rolling Stone nebo NME, ti všichni upozorňovali na jeho jméno. Od asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu pak dokonce obdržel grant. Adidas si ho jako režiséra vybral pro novou reklamu. Pokud by si ale mohl vybrat sám, natočil by klip pro Beach House. Zatím se dostal k žánrově spřízněným Wild Nothing, kterým pořídil videoklip "Only Heather" na jeden záběr. A vzhledem k výsledku není vyloučeno, že Beach House už zvedají telefon.

Wild Nothing: Čtvrtým rokem na scéně, dvě alba. To druhé ze srpna loňského roku dostalo název "Nocturne" a například Pitchfork mu k vysoké známce 8.3 přidělil i titul "Best New Music", přičemž jeho poslech přirovnal k poměrně luxusnímu zážitku. Američan Jack Tatum, zakladatel projektu Wild Nothing, se na druhém albu ve svých textech mnohem více otevřel a v jednom z rozhovorů neopomněl připomenout, že vždycky toužil být spíše spisovatelem, než muzikantem. Letošní jaro a léto hodlá strávit na cestách. Objeví se v Austrálii, ale předně bude koncertovat po Evropě. Na tu střední to však zatím nevypadá.


Fru Fru - Freak Show ... 90%

19. února 2013 v 19:52 | Petr Balada |  recenze cz
Povyk, který způsobily dvě loni vydané a letos oceňované desky "Soundtrack ke konci světa" a "Bílé včely" by se měl právě stupňovat do euforického vyvrcholení. Ovšem navzdory faktu, že Zrní jsou pro českou scénu potřebným zjevením a stejně tak navzdory skutečnosti, že Květy umí napsat dobrou písničku (nenavrhnout "My děti ze stanice Bullerbyn" za song roku je stejně ostudnou vizitkou nominací na Anděly jako chtít, aby byl Boris Carloff vyhlášen zpěvákem roku), je to právě až těleso Fru Fru, které dokázalo nahrát v příslušné žánrové kategorii skvělé album, a to, prosím pěkně, dokonce bez písniček o zvířátkách (tedy s drobnými výjimkami např. verše krávy, prasata a ovce, dělají z nás občas vdovce v "Modlitbičce středověkého rytíře").

Nadhled, hravost, odstup od sebe samých = důvody, proč má "Freak Show" navrch. Mění se nálady, tempo. Napříč albem i jednotlivými skladbami. Jistotou po celou dobu zůstává vokální výkon Václava Bartoše. Jistotou, která se v hostujícím zpěvu Lenky Dusilové rozrůstá o další kvalitativní rozměr. Ta však nezůstává pouze postavou v pozadí. Závěrečnou "Kdybys to chtěl" lze označit přímo za synonymum k její tvorbě. Mimochodem, samostatný poslech této skladby nezanechá takový dojem, jako ve chvíli, kdy před ní zazní zběsile taneční "Realita". Také v posloupnosti totiž spočívá síla "Freak Show", což je parametr, ve kterém jsou desky Zrní a především Květů pozadu nejvíce.

Luxusní underground, navoněnej punk a blbej jazz ("Realita"). Bohatý rejstřík stylů neznamená bezmeznou zábavu. "Freak Show" má i svou temnou stránku. Tu představuje expresivní "Válka" se stupňující se melodickou agresivitou, kterou vyvažuje/umocňuje hlas Lenky Dusilové opakující přání návratu vojáka zpátky ke mně lásko moje. Což mě přivádí k hledání společného jmenovatele alba a výslednému slovu kontrast. Ten se odehrává už ve, k okolnímu světu, vymezujícímu názvu, stejně jako ve zlomech mezi písničkami. Ať už se jedná o zmíněnou dvojici "Realita"/"Kdybys chtěl" či "Válka"/"Tajemná horská bylina".

A kontrast ještě jednou. Nebo spíše drobný postřeh k závěrečné "Kdybys chtěl": Kdybys to chtěl, tak bys to měl. Měl bys to mít, stačí jen chtít, které v porovnání s některými texty o generaci mladších interpretů konečně přenáší odpovědnost na jedince a ne na okolní zlý svět. Takový malý příspěvek ke konci zbabělé vnitřní pasivity chybně zaměňované za generační postoj. Nebo že by mylné přání otcem myšlenky?

"Freak Show" je zvukově bohaté album (producent Milan Cimfe), které s každým dalším poslechem odkrývá nové a nové vrstvy. Pozitivní emoci schovává pod slovy, která nejsou zbytečným žvaněním o ničem. A nejsou ani falešnou/falšující zprávou o konci světa. Říkají, že svět je možná už od středověku freak show, ale odpovědnost za ní neseme všichni. Holt, poctivé české alternativní album.


Třikrát režie ... Derrick Belcham

17. února 2013 v 15:04 | Petr Balada |  Videoklipy
1. Marissa Nadler - "Wedding" (únor 2013)


2. The Luyas - "Moodslayer" (leden 2012)


3) Tasseomancy - "Heavy Sleep" (červen 2011)


Zachraňte kulturu 2013

14. února 2013 v 16:00 | -petice-
My, níže podepsaní, protestujeme proti letošnímu drastickému zkrácení dotací, které Ministerstvo kultury přidělilo na projekty tzv. živé kultury (divadelní a taneční představení, výstavy výtvarného umění, koncerty, vydávání kulturních časopisů a mnohé další). Protestujeme proti dlouhodobému snižování těchto dotací. Tato katastrofální restrikce probíhá bez jakékoliv veřejné diskuse, bez relevantní argumentace, jako kdyby zánik živé kultury měl být v naší zemi samozřejmostí.

Ministerstvo kultury nyní financuje téměř jen samo sebe a své příspěvkové organizace. Je absurdní, že radikálně snížena byla už beztak minimální položka, která je ale jako jediná otevřena pro všechny a o jejímž rozdělení nerozhodují politici a úředníci, ale nezávislá odborná grémia.

Konstatujeme v této souvislosti zásadní manažerské a politické pochybení současné ministryně Mgr. Aleny Hanákové a jejího ekonomického náměstka Ing. Martina Sankota. Letošní likvidační snížení se navíc paradoxně děje přesto, že byl rozpočet ministerstva navýšen!

Žádáme zvýšení prostředků na kulturní aktivity a speciálně na granty, a to na úroveň roku 2008. V tuto chvíli jsou na kulturní aktivity vyčleněna zhruba 2 % z rozpočtu MKČR (oproti zhruba 3,5 % v roce 2012 a 5,5 % v roce 2008).

Žádáme otevřenou a kontinuální komunikaci s Ministerstvem kultury.

Žádáme, aby se Ministerstvo kultury drželo vlastních strategických materiálů, konkrétně Koncepce
účinnější podpory umění na léta 2007-2013.

Žádáme audit projektů navázaných na dotace Evropské unie, neboť jsou ministerstvem využívány jako argument pro současné likvidační snižování dotací na živou kulturu.

Pokud se tak nestane, žádáme odvolání současného vedení ministerstva kultury.

MOŽNOST PŘIPOJIT PODPIS ZDE

James Blake - Retrograde ... režie Martin de Thurah

13. února 2013 v 19:23 | Petr Balada |  Videoklipy
Martin de Thurah : Jeho práce ve mně vyvolává miliony emocí najednou, zní vzkaz zanechaný pod jedním z videí rozesetých po YouTube. A skutečně, Martin de Thurah má dar vybudovat atmosféru na minimální ploše. Atmosféru, která na diváka působí svou asertivní důvěrností. Vtahuje, pojmenovává, útočí na vnitřní světy. Je to vizuální básník, který se nebojí být ve velkých obrazech patetický, ale nikoliv prázdný. Stačí se podívat na sérii klipů tvořících součást dánského pavilonu "Welfairytales" pro Expo 2010 v Šanghaji včetně toho z převozu Malé mořské víly.

Martin de Thurah vystudoval v Dánsku Národní filmovou školu. Jeho krátké filmy byly vybrány do sekce Týdne kritiků festivalu v Cannes. S reklamou pro Ikeu získal v roce 2008 cenu za nejlepší režii v Creative Circle Awards. O dvanáct měsíců později bodoval v UK Video Music Awards v kategorii nejlepší popové video za "Changes" (Will Young) a stal se také režisérem roku. Je aktivní i na výtvarné scéně. Pro Jamese Blakea natočil tři videoklipy.

James Blake : Vzal jsem ho na milost po zhlédnutí výborného vystoupení na Pitchfork Music Festivalu, ale ani povznášející zážitek ze živého provedení nezměnil můj někdejší první dojem z debutu = k neuposlouchání. "Retrograde" je ohláškou pro druhé album "Overgrown" vycházející v dubnu a ve spojení s Thurahovým vizuálním cítěním se jedná o malý skvost, který lze vidět několikrát za sebou. Jestli bez psychických následků se uvidí časem.


Literární komentář k Václavu Klausovi

12. února 2013 v 18:15 | Petr Balada |  Slova!
"Nevím, jestli jsem v tomto světě egoistických ambicí poznal ducha oproštěnějšího od myšlenek na veřejné blaho než jeho. Potkal jsem v něm spoustu lidí, kteří škodili zemi, aby se povýšili: to je běžná perverze; ale on jako jediný, připadá mi, je vždy připraven rozvracet lidi pro zábavu."

"Nikdy jsem se nesetkal s neupřímnějším duchem, který by měl v tak naprostém opovržení pravdu. Říkám-li, že jí opovrhuje, mýlím se; nectí ji ani dost na to, aby se o ni jakkoli zajímal. Když mluví nebo píše, vzdaluje se skutečnosti a zase se k ní bez varování vrací; zajímá ho jen určitý účinek, jehož chce v tu chvíli dosáhnout..."

Michel Houellebecq "Mapa a území" (citace z Tocquevillových "Pamětí" o Lamartinovi).
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...