Tak tohle můžu. Po dlouhé době elektronika, která mě baví na celé ploše dlouhohrajícího alba. Dobie zkrátka umí. A to poslední desku vydal před šestnácti lety. Ale i z domova známe, že na délce pauzy nezáleží. Někomu naopak přímo prospívá, jiný by si ji klidně ještě mohl protáhnout. Ale co už. Zpátky na drážky "We Will Not Harm You".
Všude se dočtete o Dobiem a Soul II Soul, Dobiem a Massive Attack či Dobiem a Bjork. Zajímavější by bylo zjistit, jak si kdysi vedl na skateboardu, protože, jestli zvládal stejné triky, jako teď předvádí s hudbou, musel být někdo i na prkně. Je slyšet, že o svých kompozicích přemýšlí. Nejede podle jedné předvídatelné šablony. Umí dát do kupy dynamický bass track i ambientnější plochu.
Yet it's the assimilation of house, techno and dubstep influences throughout the LP that is most impressive, demonstrating Dobie's striking ability to stamp his own personality upon urban music's newer mutations. (theskinny.co.uk)
Deska se dunivě valí vpřed minutu za minutou. Zahřívací "The Beginning" střídá dynamický "Blip 124" vracející se k vrcholu techna druhé poloviny devadesátých let. Vůbec celá "We Will Not Harm You" se inspiračně roztahuje přes dvě uplynulá desetiletí. Osobitě cituje minulost, aniž by ji vykrádal. Obohacuje ji o vlastní názor opírající se o aktuální sound. Umí oddělit vatu od podstatného sdělení, za kterým se vydává až na hranu minimalismu. Dokáže se mistrně vyhnout dubstepovým klišé, ale je jasné, že bez vzestupu tohoto žánru, by album znělo jinak.
'We Will Not Harm You' operates much like a London Sunday market in its vibrant, assorted survey of the electronic melting pot. (clashmusic.com)
Když se na konci šestého tracku "The Chant" ozve zvuk piana, dostává se "We Will Not Harm You" na novou úroveň. Je to jen pár vteřin, ale s mnohem déle doznívajícím účinkem, který se v následujících minutách ještě párkrát zopakuje. Jako například při jazzovým feelingem políbené skladbě "Somewhere Over There" tvořící odrazový můstek pro nevyzpytatelnou jízdu peřejemi "Crunch No. 5".
It is not quite playful enough or quite inventive enough to truly excel, but it is a largely fine effort from a man who anyone with an interest in UK electronic music would surely find to be well worth investigating. (musicomh.com)
"We Will Not Harm You" je druhem nahrávky, která nemá své jednoznačné vrcholy a pády (což jí na druhou stranu možná trošku škodí). Pokud z ní uslyšíte pouze část, dojem se stává polovičním. Necelá padesátiminutová stopáž má ideální parametry pro poslech vcelku. Tracky nenásilně vklouzávají jeden do druhého. Není to bezmyšlenkovitá skládanka. Dramaturgická stavba se tu nehroutí a nerozpadá pod tíhou individuálních singlů. Možná to mohlo v jednotlivostech dopadnout lépe, ale i tak mi nezbývá než konstatovat, že "We Will Not Harm You" je prostě dobrá deska.
Dobie - We Will Not Harm You: stream
A ještě pozor! Obal namaloval vítěz Turner Prize 1998 a účastník Biennale v Benátkách 2003 Chris Ofili.
