Tak to je bída. Ne, že bych litoval dvě stě padesáti korun, ale po oslavné recenzi Honzy Vedrala jsem od žijícího klasika žánru čekal za ten peníz daleko větší nářez. Nejen hudební, ale hlavně slovní. Sprostá slova stranou, "Idiotovi" chybí hlavně obsah, který by byl něčím víc, než jen prázdným chvastounstvím. Sebestřednost je pro rappera přijatelnou podmínkou přežití na scéně. V téhle disciplíně má Vladimír 518 za jedna. Kam se ale poděla provokativnost, silný názor, drzost? Má být jejím vrcholem angažování Michaela Kocába v příznačně pojmenovaném tracku "Drzost je věčná"? To už byli větší frajeři J.A.R. s angažováním tety Heleny.
Krotkost zaskočí také u následující "Planety Praha". Co stojí za rozhodnutím omezit příjmení reálných postav na první písmena? Obava z případného postihu nebo pieta s ohledem na ty, kteří tu už s námi nejsou? Která varianta vám k hustýmu týpkovi, který se po zbytek stopáže snaží dokázat, že jeho ego je výš než AZ Tower, sedí víc? Hm, pravda bude asi někde úplně jinde. Dobře ji ostatně ilustrují také nejlepší dva tracky na desce. "Tak to mám rád" a "V Čechách je všechno fajn". Ve chvíli, kdy konečně Vladimírovi 518 zbyde čas svěřit se s názorem také na jiný subjekt zájmu, než je on sám (ještě jednou opakuji, že v rámci disciplíny s tím nemám problém), chybí tomu pointa, gradace, koule.
Když už rapuje Z estébáků v médiích je mi zle, bylo by hezké nezůstávat u takto obecných prohlášení. Nedělá přeci popinu. Po povrchu však klouže i v druhé ze skladeb. Rýmy o knedlících a slevách v supermarketu jsou už tematicky poněkud nudné. Líbivé a spolehlivě zabírající u těch, kteří si nad životem svých rodičů rádi odfrknou, to jistě. Ale jinak? Se Švejkem na Švejka. Vytloukání klínu klínem. Stejně jako jiná dvojice skladeb "Ať žije kýč" a "Kóma". Skutečnost, že jdou navíc po sobě, z toho dělá ještě větší, ale nechtěnou, zábavu.
"Ať žije kýč" má být výsměchem zlaté mládeži. Docela dobře si dokážu představit, jak se pro ni stává novou hymnou. Přesně po vzoru negativní reklama-nejlepší reklama. Tím pravým kýčem je však následující "Kóma" s opakujícím se sloganem Bože odpusť mu, protože nevěděl, co činí. Když k tomu připočteme slova: Poslední šance jak z toho zmizet ven, je milovat svou ženu, pak s ní prožít den, je to jasné, přece jenom došlo na opravdovou popinu.
Docela rád bych nahnal armádu ortodoxních šestnáctiletých kšiltovek (nejlépe z Ostravy nebo Brna) do klubu a nepustil je ven, dokud si "Idiota" neposlechnou pěkně od začátku do konce. Nevím, ale mám z té celé nahrávky zkrátka pocit, že jde o snahu stárnoucího rappera přesvědčit děcka, že je stále kingem Prahy. A chvílemi jakoby se snažil přesvědčit i sám sebe. Pozoruhodné je, jak v protikladu jsou přitom někdy obsahově až pubertální rýmy s vyzrálým hudebním doprovodem překračujícím žánrové vymezení.
Dohromady to ale příliš nevychází a deska tak vlastně nemá cílovou skupinu, kterou by plně oslovila. Funguje spíše prostřednictvím singlů, kde ta úmornost provedení tolik neunavuje. Vedle již zmíněných "Tak to mám rád" a "V Čechách je všechno fajn" stojí určitě za zmínku také "Město je prales" a "Stroj", které se trochu odlišují temnější lyrikou zabíhající až někam do hájemství projektu www, což ještě umocňují doprovodné beaty. Suma sumárum, jsem rád, že jsem "Idiota" slyšel krátce po "Best Of" od BoyBandu. I když mě výsledek srovnání možná trochu překvapil, má pro mě hodnotu důkazu, že tahle scéna tu vůbec není v krizi.