close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Depeche Mode - Praha 23.07.2013

24. července 2013 v 20:06 | Petr Balada |  Hudba
Když si dopřejete nadstandard v podobě lístků na sezení, můžete sledovat velmi zajímavý úkaz. Vyžaduje to však usednout na své místo minimálně s hodinovým předstihem. Jedině tak budete svědky jedinečného divadla, kdy se nepřetržitě tekoucím bočním přítokem vlévají na plochu stovky a stovky lidí, aby postupně zaplnily sluncem zkoušené prázdné koryto hlavního toku budoucí zábavy. A pokud máte štěstí na doprovodnou hudební kulisu, sledujete v podstatě fascinující instruktážní film.

Úterní Eden to zažil. Neboť, než přišla na podium předkapela, ozývaly se z reproduktoru minimalistické repetitivní beaty, které svým odosobněným charakterem dokonale dokreslovaly hemžení na ploše. Z jednotlivých návštěvníků koncertu se rázem stala anonymní masa vyvolávající svým nekonečným proudem dojem dokola se opakující smyčky. Krásná choreografie.

Nástup Chvrches mou pozornost odpoutal. Navzdory technickým problémům i krátký set stihl nastínit důvody, proč se ocitli na seznamu nejlepších nováčků letošní festivalové sezóny. Při jejich dynamickém synthpopu se nešlo ubránit myšlenkám, zda by náhodou podobně nezněli DM, kdyby nyní začínali. Nebo na druhou stranu, že by tak měli znít, pokud se ještě chtějí v budoucnu zapsat do žebříčků výrazným hitem.

Sebejistá, ale ne arogantní, zpěvačka bez problémů komunikovala s publikem a i za to, jak zvládla problémy s odposlechem, si získala sympatie fanoušků pod pódiem, kteří ji v krizových chvílích podrželi povzbuzujícím tleskáním. Bylo by milé, kdyby se podařilo Chvrches dovézt na samostatný koncert.

Hvězdy večera překvapily dodržením časového plánu. Když otevíraly svůj program, čekaly ještě venku zástupy majitelů lístků. Ale protože začátek se nesl ve znamení poslední desky, zůstávali příchozí ještě poměrně v klidu. Což ostatně platilo pro celý stadion. A byl to také největší paradox celého koncertu. Rozdíl v přijetí repertoáru podle doby vzniku nemohl být křiklavější. Zvláště ve chvíli, kdy i držáci těsně pod pódiem spustili své ruce dolů. Z pohledu sedícího člena jižního sektoru tahle sinusoida celkovému dojmu věru nepomohla. Strhující atmosféra se stojícími tribunami versus lhostejné podupávání v rytmu konverzace s okolím a řešení problému s tekutinami. Staré vs. nové.

Když si dopřejete nadstandard v podobě lístků na sezení, můžete vidět i víc než novináři. Proto mi to nedá a musím ještě uvést na pravou míru dva mediální mýty, které se už stihly objevit v recenzích. Nejdříve černá barva. Mé zahanbení z toho, že tento odstín na sobě nemám, vzalo velmi rychle za své. Spolu s ostatními jsem byl v převaze. Blahopřání k narozeninám. Informace o celém stadionu držícím přání nad hlavou, měla ve skutečnosti podobu necelé jedné třetiny plochy (tedy sektor stání pod podiem) a několika málo dalších jedinců rozesetých po ostatních místech arény. Nejen strach má velké oči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...