... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Září 2013

Ucho v předstihu: Haim - Days Are Gone (vychází 30.9.2013)

26. září 2013 v 16:11 | Petr Balada |  Hudba
Není to ledajaká dívčí kapela. Je to americké indie trio sester (doplněné o bubeníka), jehož všechny čtyři doposud vydané singly pronikly do anglické hitparády. A ten nejúspěšnější z nich "Falling" album otevírá. To co dělá zvuk Haim přitažlivým právě pro ostrovní trh, je šťastně zkombinovaná žánrová směsice, která nedovolí sklouznout do omletých indie klišé. Na ty má UK scéna dost vlastních borců. Hodně v tomto směru znamenal pro kapelu druhý singl, který ve svém pořadu na BBC Radia 1 podpořil Zane Lowe. "Dont Save Me" čpí rnb. A Haim tuto linii rozvíjejí na albu ještě mnohem více inovátorským způsobem. Ať už se jedná o titulní píseň napsanou ve spolupráci s Jessie Ware nebo o "My Song 5" s autorským podílem Ariela Rechtshaida (např. Usher, Major Lazer, Alex Clare). "Days Are Gone" je hodně silný debut a zároveň přesvědčivá odpověď na otázku proč kapela vyhrála anketu Sound Of … 2013. Nejoblíbenější song: "My Song 5"

Haim - Days Are Gone ... FirstListen

Ucho v předstihu: Moby - Innocents (vychází 30.9.2013)

26. září 2013 v 14:57 | Petr Balada |  Hudba
Po dvou letech nové album, ale rok vydání beztak nehraje roli. Je jedno na jaké místo v historii diskografie "Innocents" zařadíte. Moby i tentokrát setrval u svých elektronických ploužáků a můžete se jen dohadovat, kdo má aktuálně v téhle disciplíně navrch. Jestli on nebo Bonobo. Melancholická atmosféra jeho novinkových písniček prostupuje tělem posluchače stejně intenzivně, jako nevlídný podzimní déšť. Instrumentální kousky se střetávají s hlasovým doprovodem vokalistů známých z The Flaming Lips (Wayne Coyne)nebo Queens of the Stone Age (Mark Lanegan). Jako první se však představí Al Spx aka Cold Specks, která hned v prvních tónech upoutá výrazným hlasem (ne nepodobným Adele). Oceňovaný producent Mark Stent pak album zabrousil do hladké jednolité plochy, kde nic nevyčnívá a nedrhne. Nejoblíbenější song: druhý, gospelem nasmrádlý, singl "The Perfect Life". Nabubřele velkolepé trháky šly Mobymu vždycky dobře.

Moby - Innocents ... FirstListen

Top 10 Festivalová vystoupení 2013

22. září 2013 v 17:13 | Petr Balada |  Festy 2013
Na základě návštěv četných koncertů a dj setů na festivalech: BA City Beats, Rock For People, Pohoda, Colours of Ostrava, Sázavafest, The SUN, Hip Hop Kemp, Freeze Fest byl sestaven následující žebříček, který v celém tom množství viděného zohledňuje především fakt, že na níže uvedená vystoupení stále ještě vzpomínám. Tedy, že byla něčím vyjímečná. Hudebním zážitkem, strhující show, neopakovatelnou atmosférou. K tomu přihazuji dvě horká jména pro příští sezónu a jednu bonusovou kategorii na závěr.

CzechFestFuture: KLUCI (Freeze Fest) bandcamp
S tím, jak se moudře zbavují nevhodného přívlastku ovocného mazání, zároveň dospívají do stádia velké party kapely. Na rozcestníku mezi The 1975, Modestep a 100°C se stávají parním válcem, který spolehlivě rozproudí jakkoliv velký dav. Takhle by měl znít český festivalový headliner! Jednoznačně patří na hlavní pódia!

WorldFestFuture: Madame Pepper (Hip Hop Kemp)
Nejpozoruhodnější festivalové vystoupení léta. Spojení londýnské divy a českého hudebního mága (Radimo) ve světové koncertní premiéře. O HHK se říká, že dokáže nabídnout umělce, kteří trendy teprve budou. Tomuhle spojení bych ty minimálně evropské festivalové line-upy do budoucna opravdu hodně přál.


Top 10 Festivalová vystoupení 2013


10) Jana Lota (Colours of Ostrava)
Jediný koncert, při kterém mi industriální areál Dolních Vítkovic dával jako kulisa smysl. Bylo to díky kontrastu, kdy pod spletí potrubí a s "vytěženými" monstrózními objekty kolem zněl hlas zpěvačky skromné v projevu k posluchačům před sebou, ale o to více emocí nabízející ve svých písničkách. Výborná doprovodná kapela, dobře sestavený playlist.

9) Shystie (Hip Hop Kemp)
Bouřlivá klubová atmosféra v hangáru, která dostala i samotnou umělkyni. Ta svou produkci prokládala neustálým focením a pořizováním památečních video záznamů, viditelně překvapená tím, co se pod jejím pódiem děje. Nutno podotknout, že především novinkové tracky mají obrovský potenciál, a tak je možné, že jsme v malém prostoru viděli budoucí obyvatelku těch na festivalech největších.

8) Terry Poison (BA City Beats)
Zpěvačka kapely, která měla něco z Adély Banášové a něco z Kláry Vytiskové, strhávala hlasem pozornost. Svižný electro pop set měl patřičné grády a připravil prořídlému publiku příjemné překvapení. Když už vás neznámá kapela přinutí tancovat ve stanu s teplotou skleníku, tak na ní něco musí být.

7) Zrní (Pohoda).
Radost-hrdost. Zrní přilákalo velké množství publika, které živě reagovalo, a chlapci díky tomu odehráli jeden z nejlepších koncertů letošního ročníku festivalu. Vyšlo jim to vážně dobře.

6) Kaiser Chiefs (Pohoda)
Mělo to být čekání na jednu velkou hitovku, ale to jsem netušil, čeho je ta parta schopná. Předvedla vskutku mistrovskou lekci, jak dělat vygradovanou koncertní show. Ani zpěvák utíkající z bezpečí pódia blíž k lidem ve vzdálenějších řadách nechyběl. Tady prostě nešlo nepodlehnout zpovykané atmosféře.

5) Foals (Rock for People)
Co dodat? Během deseti minut se zpěvák i s kytarou válel po rukách fanoušků. Ochranka nestíhala. Na závěr jí pak utekl prostředkem kotle pár desítek metrů až na úroveň technické věže, čímž dokončil svou misi dostat české publikum na lopatky. Děkujeme.

4) Major Lazer (Pohoda)
Tady šlo o život. Melting pot ve varu. Jen místo pokličky nadskakovala stanová plachta. Vedle klasicky vyžadovaných disciplín (zpívání, tleskání) došlo i na méně provařenou věc - svlékání z trik a následné vyhození propocených textílijí do vzduchu. Byl to blázinec. Umělci žasli, bavili se a neustále děkovali za atmosféru. A kdo byl přítomen ví, že rozhodně nešlo o zdvořilostní frázi.

3) Atoms For Peace (Pohoda)
Chtěl jsem dát tři songy, ale uhranut vydržel až do konce. Navzdory trucovitému otálení superskupiny s příchody na přídavky, nutno říct, že to jsou muzikantsky velcí páni. Dojem zanechalo i poděkování, které vystřihl Flea, když se vyznal, jak je rád, že může hrát na stejném pódiu, na kterém o pár desítek minut před tím bubnovala o život legenda Tony Allen.

2) Blackout Problems (Rock for People)
I v odpoledních časech se dají zažít velké věci. Na tenhle koncert vzpomínám obzvláště rád. Zhruba tři stovky diváků prožívali s mladou německou nadějí dojemnej big fucking evropskej sen. A rozhodně byli kapelou, které jsem do puntíku věřil slova o nejlepším publiku, nejlepším zážitku. Však jsme jim taky vyhověli ve všem, o co si řekli. A rádi. Mají talent.

1) Rudimental (BA City Beats)
Tehdy jsem napsal, že jestli se mi letos poštěstí zažít rozjetější festivalové vystoupení, budiž se stane zázrak. Nestal se. Ačkoliv hráli dost možná před nejmenším publikem, které letos jejich letní jízdu snů navštívilo, byli rozjetí, jako kdyby před nimi stálo minimálně desetkrát více lidí. Není lepšího prožitku, než sledovat devět lidí na pódiu užívajících si svou vlastní muziku. Neuvěřitelná energie. A přesně ten typ koncertu, kdy řvete i v průběhu jednotlivých písniček, protože ti vokalisté, ti vokalisté! Nádhera.


Bonus - Nejbizarnější show: Ra The Rugged Man (Hip Hop Kemp)
Byl to vlastně hodně obětavý výkon. Zraněná noha ho posadila na vozík, ale nezabránila mu ve stoprocentním nasazení. Nechal se postrkovat po celé šíři pódia (téměř do rytmu) a ve vyhecovaných okamžicích vyměnil křeslo za berle. A finále? Vozík skopnutý z pódia. Prostě legenda. Tvrďák, srandista. Make some noooooise!

Honíte si triko?

22. září 2013 v 17:12 | Petr Balada |  Slova!
... A protože se bojím lidí, který si pořád honěj triko, nemám rád kulturu. ...

Wilhelm Genazino - "Deštník pro tento den"


Bára Basiková - Belleville ... 75%

12. září 2013 v 17:10 | Petr Balada |  recenze cz
"Kvalitní, zvukově dobře ošetřený, moderní a přitom dospělý inteligentní pop," tak pospala představu o své hudební budoucnosti Bára Basiková v roce 1999 v rozhovoru pro Nedělní Noviny. Po čtrnácti letech si může oddychnout. Konečně má splněno. Co tak úplně nevyšlo u "Tak jinak" (2001), nyní napravuje album, na kterém se vrací do budoucnosti.

Ukázky zkreslují. Naštěstí. Když využijete možnost, kterou nabízí internetový obchod Supraphonline.cz a zaposloucháte se do krátkých sekvencí jednotlivých písní alba "Belleville", nemusí být získaný dojem z nového repertoáru Báry Basikové zrovna přesvědčivý. Ale stačí první tři písničky v celé stopáži, aby se ukázalo, že tu skutečně máme nahrávku kopírující zpěvaččino přání. Nemalou zásluhu na zdárném přetavení snu do reality má přitom osoba, která měsíc před oním interview slavila devatenáctiny a za mikrofonem právě věřila v úspěch své nu-metalové partičky Dolores Clan - Václav Noid Bárta.

Kdo slyšel Bártovo sólové album z roku 2007, toho dobře odvedená práce na "Belleville" až tak nepřekvapí. Už tehdy prokázal skladatelský um, kterým přesahoval účinkování v příliš úzce žánrově zaměřených Dolores Clan. Za uplynulá léta neztratil nic ze svého nadání vymyslet chytlavou popovou melodii ústící do jasně ohraničeného refrénu. Jen k ní tentokrát nemíří přímočarým a předvídatelným způsobem. Větší hudební rafinovanost je jednou z největších devíz jeho aktuální práce.

Některé z aranží však mohly dopadnout daleko lépe. Nebo, přesněji řečeno, mohly desce přinést více výraznějších momentů. Mnohde stačilo jenom více sekat na dřeň. Například "Tajné knihy" nesoucí se na výrazné melodické lince. Při ponechání pouze doprovodného klavíru, tedy bez dalších synth přílepků, nenápaditého tuc rytmu a vokodéru, by vznikl daleko silnější song. Minimalistická elektronika by slušela čtyřce "Jen láska má tě chrání". Prim tu však hrají kulisy klávesového rejstříku smyčců, což je mimochodem prvek, který s postupující stopáží irituje čím dál více. Větší zvýraznění basů by pak napomohlo daleko modernějšímu zvukovému faceliftu, jaký mají například CHVRCHES, v jejichž repertoáru by se neztratilo "Sto dnů léta".

Ještě jednou, opravdu se podařilo dát dohromady desku, která představuje moderní pop. A to i v aktuálním kontextu anglického návratu k osmdesátkovému synthpopu, ke kterému se část ostrovní produkce stále ještě přiklání. A ve skladbách "Betonové terasy" nebo "Vlci" došlo také na dosluhující dubstep, aniž by jeho ozvěny zněly v daných kouscích nepatřičně či směšně. Vzájemné generační ovlivnění Bárta-Basiková zkrátka zafungovalo.

Patřím k těm, kteří litují, že nedošlo na texty napsané přímo zpěvačkou. Spolupráce s Janem Dvořákem nebyla nelogickou volbou, ale v jeho slovech často nacházím stejně prázdné obraty (tma z bílých šátků) jako při nedávném poslechu debutu Ille. Rozdíl je v tom, že Bára Basiková je umí daleko lépe prodat a v některých písničkách podává vskutku mimořádný výkon i díky výrazu, kterým se do Dvořákových veršů pokládá. Tady bude mít asi každý jiného favorita, ale pozornost si v tomto směru zaslouží "U tvých dveří" či "Karma Akropolis".

Ano, Bára Basiková je zpět. Vkusným způsobem dokázala navázat na svou dosavadní diskografii. Vrátila se do doby hudebních začátků a zároveň přitom našla naději pro profesní budoucnost. V muži, který jí vysněný "comeback" pomohl zrealizovat. Snad se jejich umělecké cesty tímto nerozejdou. Bude ještě důležité, jakou podobu songy získají v živém provedení chystaném na jaro příštího roku, ale jako dlouhohrající nahrávka spolu vzájemně fungují dostatečně přesvědčivě.

kult.mix doporučuje : Freeze Fest

9. září 2013 v 18:07 | Petr Balada |  Festy 2013

kdy: 13.9.-15.9.2013
kde: bývalá elektrárna v Dole Libušín, okres Kladno
za kolik: 250 Kč

program
hudba-kapely: Vložte kočku, Please The Trees, Kitchen, Kapitán Demo, Pedrozakatchku, The Tchendos, Dub Artillery
a další
hudba-DJs: S-Bish (Francie), Pressa (UK), Bojcot Selectah (Niz), Saku, Mad4Bass, Jacques Kustod live, Destroyer live
a další
divadlo: Bohnická divadelní společnost, Nepřijatelní, Skupina 22, N.I.C.
a další
výtvarno: interaktivní videomapping od zlínské skupiny Moire, neočekávané obrazy (intuitivní kresba/malba podle skvrn na zdech), AR pískoviště, interaktiní audio/vizuální instalace Bambufonomat doplněná o projekce Jakuba Nepraše
a další
workshopy: brumle, žonglování
kino
open mic
librarium mobile = sbírka knih, časopisů a jiných tiskovin o umění a kultuře
sítotisk
dětský koutek


Ille - Ve tvý skříni ... 55%

8. září 2013 v 15:27 | Petr Balada |  recenze cz
ILLE Ve tvý skříni - to je jeden z nejočekávanějších domácích debutů letošního roku na poli chytrého alternativního popu.
Projekt zpěvačky Olgy Königové z kapely Obří broskev na sebe poprvé upozornil v roce 2010 křehkým EP V rekvizitách, na němž se stejně jako na letošním albovém debutu Ve tvý skříni hudebně a producentsky podílel Dušan Neuwerth (např. Tata Bojs, Umakart, Václav Neckář).
promo Supraphon

Hudební podklady pro debut Ille nahrála zajímavá skupina muzikantů. A to je ta nejpozitivnější věc, kterou lze o "Ve tvý skříni" napsat. Dále je bez pocitu studu možné dodat, že deska není nevkusná. Že hezky hraje a zpěvačka má libozvučný hlas. Zbytek už tak jednoznačný není.

Začneme malým kvízem: Které z následujících veršů pocházejí z recenzované desky, a které z recenzentovy hlavy?

a) Pod hladinou ledu chytám se stébla rákosí, jako den s nocí sama s vírou zápasím.
b) Kráčím slepá po provaze nad propastí, mraky jsou pode mnou a duše hledá štěstí
c) Dneska snídám to co včera večer i malý světla mě držej ve tmě

Skládat slova do prázdných veršů je poměrně snadné. Tam, kde chybí umění přímočarosti, nastupuje zneužitelná krása českého jazyka, kdy i sebevětší, s prominutím, volovinu, lze vydávat za schopnost vystihnout emoce. Antijinotajové verše jsou pak zvukomalebně napasovány na melodie s dobou trvanlivosti přímo úměrné době poslechu. Jako šumák, co rozpoutá ve sklenici vody bouři a vzápětí se rozpustí. Kdo si na něj po dopití vzpomene? I když bouře … ona je to v tomto konkrétním případě spíše taková melancholická vzpomínka na bouři. Až nekonečně dlouhá, až překvapivě strnulá, až urputně nicneříkající (že by definice chytrého alternativního popu?). Tedy bez sdělení, co je vlastně Ille zač.

Koho namlsal titulní singl, toho čeká na zbytku alba hladovka. Drobným pamlskem je "Kočka" přinášející trochu té melodické hravosti. Vlaje tu však také jeden černý prapor zkázy. A to nad předělávkou písničky "Ledňáčci" od Vypsané fixy. Povinně by si ji měli poslechnout všichni fanoušci kapely, kteří se od ní odpoutali v uplynulé pětiletce. Tady najednou zjistí, že by mohlo být i hůř. Těžko rozhodnout, jestli jde z Márdiho angažmá na tomto coveru víc smutku nebo škodolibé radosti.

"Ve tvý skříni" může být sporem o významu debutových desek. O tom, co by měla prvotina o svých autorech prozradit. Jak a čím by se měla vyrovnat s konkurencí. Jestli stačí natočit stejnou desku jako ona nebo nabídnout něco víc. Může to být ale také spor o smyslu vydávání dlouhohrajících nahrávek. A tady si dopustím názoru, že za situace, kdy interpret nemá (či není schopen) na takové ploše co říct, měl by, do té doby, než na to přijde, zůstat u singlů. A to je pro mě případ Ille.


P.S.: z desky, konkrétně ze skladby "Co udělaj", je úryvek c)

DJ Fatte - Soundtrack ... 70%

3. září 2013 v 19:42 | Petr Balada |  recenze cz
DJ Fatte (30), producent a beatmaker vydávající pod labelem Ty Nikdy. Na třetí sólové album si přizval ke spolupráci silnou sestavu jmen od Bonuse, přes členy Prago Union až po MVP, AMO, Zdenku Prednou, Moju Reč a další.

Jedenadvacet je příliš. DJ Fatte měl provést ostřejší cut a klidně i třetinu tracků si schovat na pozdější časy. Ale když je někdo obklopen tolika žánrem spřízněnými kamarády a respektovanými kolegy, o to hůře se mu pak vybírají jen ti nejlepší. Navíc obě předcházející desky byly instrumentální, a tak lze ten celkový přetlak hostů pochopit.

Právě díky vysokému číslu ovšem lépe vynikají povedenější kousky. Podařilo se mi doposlechnout desku vcelku, a když jsem se s očima na tracklistu zpětně pokoušel vyvolat jednotlivé položky, uvízlo mi jich v paměti devět. V případě osekání, by zkrátka "Soundtrack" přilákal při finálním hodnocení procenta navíc.

Druhé poslechové kolo už proběhlo ve dvou částech a ještě dodatečně vyřadilo kousky, kterým opakování neprospělo, ale zároveň některé vrátila zpátky do hry. Vytříbila se finálová osmička: "Kráter", "Nerozhodný", "Socky", "Nesedej ptáčku na rozjetou pilu", "Ztraceno v překladu", "Milujem tuto dobu", "Zmietam sa", "Bez debat". Přičemž "Nerozhodný" a "Zmietam sa" bych raději dával do uší v instrumentální podobě, ale co už.

Koneckonců fakt, že "Soundtrack" je zároveň literárním salónem aktuální formy československých hip hopových básníků, mu přidává na zajímavosti. Osobně jsem z těch spousty prázdných slov poněkud umlácen. Čekal jsem větší reflexi doby, drzost, kopání do mrtvol, ale spíše se tu řeší obyčejné popové bolístky. Ovšem i to je na této desce dobré. Můžete si složit vlastní soundtrack, který odpovídá vašemu životu. Tak do toho!

DJ Fatte - Soundtrack ... poslech, download
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...