Událost se, na rozdíl od objektu, představuje jako neopakovatelná, bez ohlášení a bez příčiny a hlavně: vně zkušenosti. Absenci zkušenosti - tu lze těžko nabýt každodenním popojížděním v koloně, čtením titulků periodik, klikáním na fb či nákupem "extrémního zážitku", to všechno představuje svět jako soubor opakovatelných a předvídatelných objektů - lze nahradit deklarativním zážitkem, který supluje událost a zkušenost. Kulturní událostí se tak může stát i cosi, co se vůbec neudálo. Stačí dostatečný počet kliků pod videem, které nikdo nezhlédl, či dostatečný počet výtisků knihy, kterou nikdo nečetl, případně ani nekoupil, její čelní místo v kulturní anketě konce roku je pomíjivé - příští rok je tatáž anketa s jiným žebříčkem, jiné knihy se prodá víc výtisků, někdo podá zprávu o neexistenci videa - a její schopnost okouzlit spočívá, právě pro její pomíjivost, v halucinaci. Kulturní konzument se tak potácí bezčasím od jednoho kliku ke druhému, od jedné ankety k následující a hovoří o emocích. I malý, deklarativní pohlavek jej však vyvede z míry.
Antonín Kosík, spisovatel a filozof, odpověď na anketu Co mne potěšilo v české kultuře 2013: Literární noviny č. 51-52/2013