V době, kdy se vrací silný rockový zvuk poloviny devadesátých let a ožívá duch grunge, prožíváme svou malou kytarovou renesanci také na naší scéně. Do minulosti se však noříme ještě o něco hlouběji. Leccos naznačila vloni kapela První hoře na albu "Imaginarium", naplno cestujeme zpátky až s letošní novinkou Jasné páky. Do doby džísek, dlouhých vlasů a poloilegálních koncertů. A návrat je to vskutku sugestivní. Jen lehtivá slova v textech už nikoho nepohoršují a reggae ztratilo propagandistický punc hudby narkomanské spodiny a vyděděnců. "Černé album" má stopáž elpíčka, ale přesto se zdá být v druhé půli příliš dlouhé. To nejzajímavější odezní v prvních pěti písničkách. (Sebe)Ironický nadhled v textech ("Blondýna", "Krosnička"), vynikající staromilský ploužák "Konec nočních toulek", který patří společně s "No sex, no drugs" k vrcholům alba, nová klasika po letité fanoušky "Svlíkni si bundu". Zbytek je výplň do příslušné délky. Čtyři s osmi písniček byly již součástí "EP 08" z roku 2011. Jen jedna z nich ("No sex, no drugs") ten rok skutečně přežila. "Černé album" zanechává dojem sebraných spisů. Působí roztříštěně a je slabší, než bývalo mohlo být. V navození retro atmosféry se mu ovšem nedá vytknout vůbec nic.