... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Květen 2014

IAN - Voyage ... 85%

28. května 2014 v 19:49 | Petr Balada |  recenze cz
Nehrozí u desky postavené na violoncellu a akustické kytaře nuda? Může fungovat jako celek? Ptal jsem se ve chvíli, kdy začala hrát druhá skladba, a já pojal podezření, že dál se už nic zajímavého dít nebude. Ó, jak jsem se mýlil.

Nejenže mají dva Janové stojící za projektem IAN výrazné melodické nápady na rozdávání, kdy v podstatě každá z písniček může fungovat jako samostatný trhák, ale navíc je dokázali neutopit v navzájem zaměnitelných aranžích. A to se zejména v případě debutových desek cení. Čemu však neodolali, je kýč pomalé písně ("Every Heartbeat"), kde prim hraje právě táhlý melancholický tón violoncella. V rámci žánrového příklonu desky k popu se však jedná o vcelku stylový prohřešek. Bohužel, k němu dochází po rozjetém duu vynikajících smash skladeb "Reevolution" a "Know Your Name", díky čemuž se atmosféra desky příliš rázně láme. To však nic nemění na tom, že po "Live from the room" od Kalle vyšel další neočekávaně velký a repertoárově silný debut. Jo, na domácí nahrávky budeme mít dobrý rok…

IAN - Voyage ... spotify / nákup


Gratulace, gratulace a největší gratulace!

27. května 2014 v 19:09 | Petr Balada |  Madame Pepper
Jedním z důvodů, proč Vás tyto stránky vyzývaly k podpoře vzniku LP verze alba Madame Pepper "Drummond", byl podíl na vzniku uměleckého díla. Stalo se. Obal, který navrhl Jan Kloss aka Zerwox získal stříbrnou medaili na European Design Awards v kategorii Vinyl, CD/DVD cover! Gratulace všem, kteří přispěli na jeho výrobu. Gratulace duu Radimo a Madame Pepper, že se rozhodli pro Jana Klose. A samozřejmě největší gratulace samotnému tvůrci. Zerwox jede!

Vše o fenoménu Madame Pepper (včetně recenze alba) zde.


týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.06

27. května 2014 v 17:49 | Petr Balada |  Spotify
"Musicbx" by Moody Good ft. Eryn Allen Kane - britský producent, který se podílel na albu "Biophilia" od Björk, a třiadvacetiletá zpěvačka z Chicaga s hvězdnou budoucností se sešli, aby společně nahráli lahůdkový track pro nadcházející debut Moody Good.

"Savage" by Ben Khan - člen Next Wave Class Of 2014 serveru clashmusic.com, který se rozhodl pro zařazení Khana do této prestižní třídy na základě diskografie čítající pouhé dva tracky. Nyní, po vydání "1992 EP" se ukázalo, jak prozíravá volba to byla.

"The Righteous One" by The Orwells - na začátku roku předskakovali na koncertech Arctic Monkeys a v ten samý čas si je do své show pozval David Letterman. Bude dobrý rok pro The Orwells pokračovat červnovým albem "Disgraceland"?

"My Own Blood" by Blacksmif - nadšená slova na adresu jeho produkce vypustila již mnohá média a kult.mix se do tohoto stáda dobrovolně přidává

"Shut In" by Strand of Oaks - nejlepší singl týdne podle consequenceofsound.net a v první pětce téhož žebříčku u stereogum.com

"Know Your Name" od IAN - po delší době domácí věc. Recenze na výborné album "Voyage" už brzy!

"Chandelier" by Sia - big hit, který nelze pominout

"Fast Life" by Asher Roth ft. Vic Mensa - tak tohle je kult.mixí song týdne



Michal Hrůza - Den ... 40%

23. května 2014 v 19:58 | Petr Balada |  recenze cz
Duše, která byla prozatím jenom píchlá, definitivně splaskla. Z ambiciózního projektu "Noc" / "Den" zbylo řemeslně dokonale poskládané prázdno. Leccos napověděla již jeho první část připomínající spíše noc strávenou při umělém osvětlení v akváriu, než hudební bedekr po tmavých zákoutích ulic a duše. A ve stejném duchu se nese i "Den" kapitulující i nad zbytkem původní ideje. Opravdu lze desku, na které jsou tři soundtrackové písničky ze dvou různých filmů, považovat za konceptuální nahrávku?

Tvorba Michala Hrůzy je od dob Ready Kirken stále stejná. Jaroslav Dietl české písničky, kterou máme rádi, také tentokrát nenabízí nic víc, než tradičně vystavené skladby s výraznou melodickou linkou, jež si pobrukujete už ve chvíli, kdy ji slyšíte poprvé. Nezatěžuje je složitými aranžerskými finesami. Neriskuje. Odtržený od aktuálního hudebního světa servíruje nahrávku, která mohla stejně dobře vyjít už před deseti lety.

Michal Hrůza nenutí posluchače přemýšlet nad textem. Příliš nad ním při psaní zřejmě nedumá ani on sám, protože jinak by mu nemohly vycházet z úst dlouhé samohlásky v místech, kde žádné nejsou (např. "Světozor", "Sněhulák"). A protože do zpěvu dává přesně tolik emocí, jako Bruce Willis do hraní, dovoluji si považovat "Den", ani ne tak za autorskou hudební výpověď, jako za další nudný mainstream na objednávku rádií pomáhající konzervovat domácí poprockovou nenápaditost. Tahle duše půjde nafouknout jen stěží.

Michal Hrůza - Den ... spotify / nákup

BoyBand - Galapágy ... 60%

20. května 2014 v 20:57 | Petr Balada |  recenze cz
Docela hloubka! "Best Of" shlíží na "Galapágy" z výšky třiceti pater. Všechno, co se povedlo na debutu, se na novince nedostává. Pryč jsou překvapivé slovní obraty, hlášky i pointy. Lehkost rýmu se vypařila. Ty tam jsou tracky, které se vyznačovaly chytlavým a přitom nepodbízivým refrénem. Jediné, co zbylo, je nekompromisní přehlídka těch nejlepších domácích producentů, které lze v rámci scény vůbec oslovit. Vlastně díky nim není těch pater ještě více. Určitě musím ještě zmínit týpka skrývajícího se za nickem DJ AKA, protože jeho skreče mě v rámci nahrávky velmi baví. Jinak sorry, ale tenhle vodopád je pěkně studenou sprchou na mé fanouškovské nadšení z minulého alba.

BoyBand - Galapágy ... poslech / nákup

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.05

19. května 2014 v 19:58 | Petr Balada |  Spotify
"Roam" by Broken Twin - dánskou písničkářku Majke Voss Romme zařadil server spin.com mezi objevy pro měsíc květen. Její subtilní album "May" je křehčí než suchar a má i stejnou vyživovací hodnotu. Písnička "Roam" z něj vystupuje do popředí zejména díky až jamesblakeovské aranži.

"Koto" by Smoke Faries - od éterické folkařky k neméně rozevlátému duu produkující dream-pop. Svého času si je jako první jméno vyhlédl pro svůj label Jack White. Smoke Faries prozkoumávají hranice žánru, a to mě na nich baví nejvíc.

"We Are Floating" by Archie Bronson Outfit - návrat po čtyřech letech. Titulní song z "Wild Crash", o kterém například consequenceofsound.net napsal, že se v něm potkávají Franz Ferdinand s The Black Keys. Vypalovačka, u které se vám při prvním poslechu zdá, že ji důvěrně znáte už pár let.

"I Be U" by Future - jeden z hudebně největších klenotů na již provařené desce "Honest".

"Corsicana Clip" by Woven Hand - i takhle může znít country, dnes večer v Akropoli

"Coffee" by Sylvan Esso - a po dobrém country velmi dobrá zámořská indie folková káva slazená elektronikou ze Severní Karolíny. Sylvan Esso momentálně na tour s tUnE-yArDs.


trainside

18. května 2014 v 10:15 | Petr Balada |  Výstavy

Hana Zagorová - Vyznání ... 50%

17. května 2014 v 10:39 | Petr Balada |  recenze cz
Poslouchala jsem poslední desku Vaška Neckáře, která úžasně drží pohromadě a je strašně zvláštní, protože pro něj je typická i netypická. Svou typickou i netypickou desku má Hana Zagorová už dávno za sebou. Vydala ji v roce 1991, jmenovala se "Rozhovor v tichu" a s každým dalším jejím následovníkem se ukazuje, o jak výjimečnou záležitost šlo. Kolem aktuálního "Vyznání" se nicméně vynořovaly nesmělé upoutávky, které jakoby naznačovaly, že cosi netypického vzniká.

Na pravou míru je uvedla sama interpretka v rozhovoru s Honzou Vedralem pro MF Dnes/iDnes, ze kterého pochází i úvodní citace. Hana Zagorová v něm líčí, jak v rozhozené síti po písničkách od generačně mladších a stylově odlišných autorů uvízly tři kousky, přičemž na album se dostala jediná - "Bleriot". A právě od ní je možná nejlépe se v recenzi odrazit.

Hudbu složil Jiří Hradil (Tata Bojs) a text Márdi (Vypsaná fixa), což je velmi zajímavá kombinace. K ní se ovšem musí přiřadit ještě jméno Daniel Hádl, který měl na starosti produkci celého alba a právě v tom, jak se jí zhostil, tkví problém nejen s "Bleriot". Jiří Hradil složil příjemně nervní, nejednoznačně popový song, Márdi k němu dodal vkusná slova s nadhledem jemu vlastním. Mohl z toho být příjemný indie popový kousek, ale překvapení se nekoná. Jen obroušené hrany a změkčení všeho, co by zavánělo netypickostí.

Písničku se nepodařilo zabít úplně. "Bleriot" spolu s úvodní trojící skladeb patří do té povedenější části desky. Z té rozhodně stojí za zmínku "Náš Rubikon" s vynikajícím textem Václava Kopty (…Nech mě odeznít / Jak hudbu z výtahu / Když Krále čas je vzít / Je Dáma na tahu / Tak nech mě odejít / Už dávno hoří most / Vždyť podle tebe cit / Je přece pitomost …). Oproti tomu pak stojí jiný jeho text "První", kdy se zdá, že nemohl být snad ani nasán stejným člověkem (...Nesmělá zvídavá bolavá bývá první láska / Uhání v sedle čas bičem práská / Jednou sám poznáš co je prohraná sázka…).

Už jsem naťukl produkci Daniela Hádla. Připadá mi zbytečně konzervativní. Nepochybuji, že je výsledkem dohody s interpretkou, ale opravdu je zapotřebí téměř všude cpát zvuk smyčců? Proč se gradující "První" nenechá vybuchnout, ale nakonec spadne zase dolů? Proč, vzhledem k charakteru písně "Už nemám křídla" dobrý dramatický tah s vokálem a capella nebyl použit až na její samotný závěr, aby mohl doznít do ticha pauzy před následující skladbou? A nenadužívá zpěvačka na desce exprese ve výrazu?

Hana Zagorová nepočítá se speciálním turné k "Vyznání". Do svých koncertů zařadí jen pár písniček. A i kdyby nezařadila žádnou, jejímu stálému publiku, které dokáže opakovaně vyprodávat sál Lucerny, by to nevadilo. Možná i při tomto vědomí stálo za to riskovat a svěřit album plně do rukou producentovi, který by stejně jako se to stalo v případě Václava Neckáře, dokázal na nahrávce skloubit typickou i netypickou tvář interpreta, od kterého jsme se navykli už nic zásadního nečekat. "Vyznání" v tomto zůstalo zakrněné někde ve fázi záměru.

Hana Zagorová - Vyznání ... spotify / nákup

Ondřej Brzobohatý - Identity ... 20%

14. května 2014 v 19:52 | Petr Balada |  recenze cz
Konečně jsme se dočkali. Po kontaktních čočkách přicházíme s artiklem, kterým opět ohromíme svět: Senior pop! Ale teď vážně, každým dnem očekávám vystoupení Ondřeje Brzobohatého s prohlášením, že album "Identity" je fór. Nejspíše výsledek sázky s družinou Nightwork, že dokáže udělat hloupou desku navážno a projde mu to. Do té doby ovšem musím trvat na výsledném hodnocení.

"Identity" se zdají být zajímavou deskou přesně sedm vteřin chytlavě pulsující rytmiky titulní písně. Pak zahaleká podpůrný vokální sbor, aby se s poslední písní ukázalo, že přesně v ten moment zemřela i naděje. Ondřej Brzobohatý nemá výrazný, silný hlas. Což by nevadilo, neboť světový pop je plný nudných hlasů, ale důvod, proč je přesto posloucháme, tady chybí. Producent, který by tomu dal šťávu.

Například písnička "Správci osudů", která má nejspíše za cíl dokázat, že i u nás umíme složit cosi jako "Get Lucky", by se jejím vzorem nikdy stát nemohla právě proto, v jak nezajímavé úpravě byla na album vpuštěna. A místo, aby se v refrénu "Jíst, meditovat, milovat" pořádně rozparádily dechy, jsou k mikrofonu opět vpuštěni halekači a i tahle věc sklouzne mezi ostatní do nejspodnějšího patra márnice. Mimochodem přístup do něj zajišťuje nákladní výtah, ve kterém zní "Markýza andělů", a to je panečku teprve jízda!

Je smutné, když se z desky mediálně prodávané bezmála jako mix Justina Timberlakea a Jamieho Culluma vyklube nahrávka připomínající spíše koláž Arnošta Pátka a Davida Deyla. Stejně jako u Davida Deyla ani u Ondřeje Brzobohatého nepochybuji o jeho hudebním nadání. Jen ten vlastní repertoár mi ve výsledku přijde trochu mimo. Ovšem, protože každým dnem očekávám přiznání zmíněné v úvodu, můžu svůj závěr ještě přehodnotit. A rád.

Ondřej Brzobohatý - Identity ... spotify / nákup

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.04

12. května 2014 v 19:55 | Petr Balada |  Spotify
"Cruel City" by Augustines - tři roky po mimořádně pozitivně přijaté prvotině je tahle americká parta zpět a opět hudebně britštější než Britové sami.

"Stops My Mouth" by Bat and Ball - track týdne dle The Guardian, vcelku dobrá volba.

"Thru" by Mizan - New York, New York, něco na tom městě bude, když přivádí na svět takové talenty.

"Paying" by Young Fathers - jeden z nejzajímavějších debutů 2014, doporučuju udělat si čas na celou desku!

"It Comes Back To You" by Christopher Owens - někdejší frontman kapely Girls se letos pochlubil už dvěma singly. Dejte si "It Comes Back To You" a vaše duše se povznese.

"Every Time the Sun Comes Up" by Sharon Van Etten - schválně, jak dlouho vydržíte poslouchat protahované samohlásky? S aktuální čtvrtou deskou pomáhal téhle sympatické zpěvačce z New Jersey držitel Grammy producent Stewart Lerman.

"Among the Wildflowers" by The Hotelier - album "Home, Like Noplace Is There" patří k letos nejlépe hodnoceným rockovým nahrávkám (metacritic: 92) a tahle skladba je souhrnem důvodů proč.

"Past the Mind" by Zion I (feat. FeatherLoad) - hip hop má mnoho interesantních podob …

"Arthurs Song" by Atmosphere - … ale ta jazzy je stejně nakonec nejvíc.

"Wind You Neck In" by Lily Allen - někdy se vyplatí poslouchat i bonusové edice desek.

... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...