Kdyby byl Xindl X stejně šikovný skladatel jako je textař, to by byla panečku deska! A nejde pouze o laciné, jalové aranže, ale také podivný dar zvolit ke slovům ten nejméně vhodný rytmus doprovodu. Pichlavý otvírák "Čecháček a totáček" sráží k prázdné moralitce až dojemné tempo slaďáku, což je obzvláště patrné v na kytaru osekané verzi. V podobně odbytém tvaru se plácá například i "Barbína". Jako by se Xindl X nemohl stále rozhodnout, jestli chce být folkař nebo popař. Přitom by pod dohledem dobrého producenta v pohodě zvládnul být obojí, aniž by ztratil vlastní xicht.
Nepochopitelné je toto lavírování právě s ohledem na dvě dostupné varianty alba. Pokud byste od té s označením "Unpluggiat" čekali z logiky věci (a s přihlédnutím k textům) folkovější výraz, můžete na něj rovnou zapomenout. Zrada začíná už dodržovanou délkou stopáže obou forem. Nuda bohatšího doprovodu se přenáší i do toho ohlodaného. A tak je nejlepším kouskem na "Unpluggiat" stěží dvouminutová písnička "Velkej Vont" (ta jediná si prošla skutečným krácením) a na oficiální verzi snad nejvíce popový kousek duet s Mirkou Miškechovou "Cudzinka v tvojej zemi" (i když mám dojem, že poslouchám No Name), který jenom akustická kytara naopak zabíjí.
Při prvním poslechu zafungují texty, které mají sílu odvést pozornost od hudby. S opakovaným přehráním však přestávají stačit. Naplno se projeví slabiny jednoduchých aranží. Nepřeskakovat při repete a dojet desku "Čecháček Made" znovu až do konce u mě představovalo vynaložení nemalého úsilí, aniž by přitom splnění této mise ukrývalo nějakou přidanou hodnotu. Možná poznání, že ještě jednou se už do toho opravdu pouštět nebudu.