... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Říjen 2014

Subject Lost - Expo Nova ... 85%

30. října 2014 v 19:48 | Petr Balada |  recenze cz
Tichá voda břehy mele, napsal jsem na úvod popisku k umístění předchozí nahrávky "Made of Numbers" v anketě kult.mix album roku. Tentokrát je to přeci jenom trochu jinak. Subject Lost si na novince více pohrává s rytmem na úkor ambientních ploch a abstraktních zvukových zákoutí. Tracky se roztáhly na samotnou hranici tanečního parketu. Jsou díky tomu barevnější, zajímavější, pro mnohé by mohly být i srozumitelnější. S ohledem na hodnocení asi nepřekvapím informací, že jsem se u nich bavil. A nešlo jenom o zvýšený počet bpm. Subject Lost dokáže vyprodukovat vrstevnaté tracky s proměnlivou strukturou a vývojem. Při pohledu na stopáž jednotlivých položek tak není na místě strach z nekonečných repetic jednoho samplu ohoblovaného až na dřeň. "Expo Nova" je zkrátka elektronika s rozumem. Je to ještě brzy, ale snad s příštím albem přijde i nějaký ten hostující vokalista. V závěrečné "I Will Burn a Core to Reach You" slyším vokální linku už teď. Vývoj a progres, kterým Subject Lost od vydání debutu prochází, by přilnutí k hlasu napovídat mohl. Ale možná to je jenom mé soukromé přání. Užívejme si raději dneška. Procházkou po planetě "Expo Nova" do černé díry hudební nudy rozhodně nešlápnete. A bez hůlek, prosím.

Subject Lost - Expo Nova ... poslech / nákup

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.28

27. října 2014 v 18:31 | Petr Balada |  Spotify
"Closer" by Kele - dokonale zvládnutá nostalgie po retro tanečním rytmu. Frontman The Bloc Party osedlal na svém druhém sólovém albu "Trick" hodně vybassovaného koně.

"4 Ever No More" by Jesse Boykins III - pecka od týpka z Chicaga, co zpíval v sedmi letech "Tichou noc" na domovské Jamajce, aby se nechal už v Miami zlanařit od The Grammy Jazz Ensemble, aniž by předtím ve svých šestnácti jazz vůbec kdy poslouchal. Teď mu táhne na třicet a vydal "Love Apparatus LP" ve stylu, pro který používá označení world soul.

"Iceberg" by Maylen Rusti - křišťálová krása, ledový šperk na albu "Heartmachine" od prozatím neznámé zpěvačky a skladatelky z norského Bergenu.

"The Impasse" by Hookworms - trochu té nespoutané kytarové muziky ze špinavé garáže neuškodí. Paraziti mají před vydáním debutového alba a jejich obliba sílí. Že by indie hvězdy pro rok 2015?

"Hives II" by Kwes. Feat Jeremiah Jae - pokud si pohráváte s elektronikou a chcete dostat do své nahrávky osobitost, je Kwes. dobrá volba. A pokud se vám ho nepodaří zlanařit na producentský flek, zkuste na něm vyžebrat alespoň remix. Oplatí se to.

"Tape 2 Tape" by Aqualung - pro ty, kdo stále pochybují o návratu magnetofonové kazety, mám důkaz. Geniálně vymyšlená smyčka jako hudební podklad, který navíc v závěru exploduje. Track týdne.

"Deště" od Zrní - byl to týden Zrní a "Deště" a já volám, ať prší kleště.


Zrní - Následuj kojota ... 85%

25. října 2014 v 17:16 | Petr Balada |  recenze cz
Odvyprávět zpětně obsah některých textů z alba "Následuj kojota", může být docela problém. Ale abych řekl pravdu, je mi tentokrát slovní a obsahová ekvilibristika celkem Martin C.. A to v mnohem větší míře než u předešlé nahrávky. Hlavní hybná síla formující dojem je v notách a aranžích. Slyším přesah a univerzálnost umožňující mi stejný prožitek, jaký může mít z poslechu zcela češtinu neovládající lapač exotické hudební scény.

Může za to svoboda, která je z písniček cítit. Kapela nechytá módní trendy, nehoní se za žánrovými vzory a dlabe i na stopáž lahodící rozhlasovým dramaturgům. Slova se stávají oslím můstkem, vyplňovačem meziher, odpočítáváním, rolováním po ranveji. Několikrát jsem, navzdory plnému soustředění, úplně přestal vnímat jejich význam (zejména v úvodních minutách alba). Zůstala jen melodie jazyka vezoucí se jako stopař po hudební galaxii.

Texty, ke kterým jsem se musel zpětně vracet, potvrdily, že ten selektivní přístup pozornosti nebyl úplně od věci. Když proberu seznam těch oblíbených ("Třesk", "Fláknout s tím", "Lazar", "Moře"), mají společnou určitou dávku konkrétnosti, nespoléhají se jen na introvertní přebásnění citového rozpoložení svého autora. Jeden jsem vynechal. Říkám mu Povzbuzující, ale jeho pravé jméno je "Deště". Mám z něj pocit, jako by se jednalo o improvizaci vzniklou až během nahrávání. Slovní i hudební. Zpěvák napovídající muzikantům, co mají hrát, jakou atmosféru vytvořit (že přijdou deště, že velká sova mává křídly), posluchačům, na co se mají připravit (už se to rozbíhá). Nejlepší kousek na desce.

A teď k tomu méně pozitivnímu. Mohutná ofenzíva první poloviny ústí do vyčerpanosti té druhé. Nemusím zrovna skákat radostí nad vokálním projevem zpěváka ve třetí skladbě "Nezoufej icoukej", ale pořád z toho vychází lépe, než osmička "Já jsem tvůj pes", která mi připadá hudebně odfláknutá, nebo devítka "Edárik a Pádik", kdy se Zrní stává svým vlastním napodobovatelem. Protože obě písničky zazní po od textu osvobozené "Oknem vyletí, komínem vletí", nevím, jestli po zkušenosti s Kieslowski a teď tedy i se Zrním, má cenu poslouchat zbytky alb ohraničených instrumentálními předěly. Ale zvědavost je zvědavost. Tady bych se navíc připravil o závěrečné duo "Lazar" a "Moře" vracející kapelu Zrní zpátky na dobře nabraný kurz vlastní svébytnosti.

Zrní - Následuj kojota ... spotify / nákup / podpora vinylu

The 1975 - Meet Factory, Praha (21.10.2014)

22. října 2014 v 17:39 | Petr Balada |  Hudba
Co znamená vyprodaný koncert? Dlouhou frontu u vchodu a bouřlivou atmosféru v sále. Had příchozích se vinul několik desítek metrů, což následně odpovídalo vzdálenosti ryku pod pódiem od prahu slyšitelnosti. Jako první to odnesli předskokani z Německa. Přes Pool se převalila vlna fanouškovské odezvy běžně náležející hlavním hvězdám. Ale to byla jenom rozcvička. Stačilo, aby se chlapci z The 1975 začali trousit ke svým nástrojům a na Meet Factory přistával Boeing.

Však taky live show začala hned z ostra - hitovkou "The City". Na kapelu s jednou deskou trochu překvapivý krok. Na druhou stranu, díky němu šlapal koncert hned od úvodních minut. Dalším dobrým tahem bylo nabrání stopaře se saxofonem, který se postaral o nejpříjemnější část pražské zastávky evropského tour. Jeho pobyt na scéně s dominujícím světelným rámem uprostřed rozptýlil pochyby nad budoucností The 1975. Muzikálnost povzbuzená příklonem k funkovým rytmům na pár minut přetlačila i disharmonické ryky z kotle.

Když je umělec fanoušky milován, může si být jist, že vysloví-li prosbu, bude vyslyšena. Matt Healy se o jednu pokusil. Alespoň u jedné písničky chtěl vidět lidem do očí, a tak požádal o dobrovolné pokácení lesu rukou s natáčecí technikou. Vyšlo to. Skoro. Jedinci, co setrvali, si nejspíše mysleli, že pokud se chce zpěvák někomu dívat do očí, měl by si nejdříve ostříhat ofinu. Tak dobře, myslel jsem si to já, ale i tak mi ta žádost přišla sympatická. Stejně jako celý koncert, na který jsem si přichystal skeptický postoj, abych z něj odcházel přesvědčený, že pozornost věnované téhle kapele je oprávněná.


týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.27

20. října 2014 v 20:01 | Petr Balada |  Spotify
"Can't Leave the Night" by Badbadnotgood - trio z Toronta a jejich představa o jazzu ovlivněném hip hopem

"Let Me In" by Screaming Females - a další trio, tentokrát od New Jersey. Post punková alternativní partička znějící prostě trochu jinak než ostatní.

"Something From Nothing" by Foo Fighters - jak se klasici vypořádali s příchodem nové rockové vlny? Jako králové, samozřejmě.

"Oh My Darling Don't Cry" by Run The Jewels - příští týden se objeví nové album, které poškádlí naše subwoofery.

"River" by Seinabo Sey - švédský pop jako ochranná známka. Čtyřiadvacetiletou zpěvačku ze Stockholmu si vybrala za předskokana Ella Eyre. Má vkus.

"First Light" by Racing Glaciers - najděte si na mapě Macclesfield, kde stojí jeden dům a v tom domě mají jeden neobyčejný obývací pokoj, ve kterém před dvěma lety nahrála pětice Racing Glaciers debutové EP, co se záhy stalo jedničkou v Bandcamp Alternative chart. A od té doby rostou a rostou a rostou.

"Bloom" by RHODES - rostoucí zájem o svou tvůrčí osobnost pociťuje letos také britský folkař David Rhodes. Vyprodal své tři koncerty v Londýně, jel jako support London Grammar, vystupoval před Samem Smithem a jeho nové EP "Home" bylo v neděli devatenáctého číslem tři v iTunes Album Charts. Něco na tom chlapci bude.


Strangers in the City - South ... 60%

16. října 2014 v 20:58 | Petr Balada |  Mise:CZ Debut 2014
Když se zmateně probudím do post alkoholického rána, vládnu chutí a hlasem na natočení lo-fi folkového alba. Vždy to ztroskotá na vědomí, že nemám kytaru. Strangers in the City ano. Nevím, v jakém rozpoložení bylo natočeno "South", ale rozhodně se lišilo od předchozího EP, které do uší pronikalo s kadencí a účinkem kulometné palby. Rychlé výstřely následované tlakovou vlnou nadšení nyní střídají jejich vzdálené ozvěny s dojmem rozpačitosti. Zdá se, že to, co fungovalo na čtvrthodinové ploše, se při dvojnásobné délce odráží od neprůstřelné vesty chránící posluchačovu pozornost. Forma se rychle opotřebuje a stává se zbytečným lpěním na modelu, který po patnácti minutách nabízí stejně malé množství invence jako militantní slovník v recenzi. Strangers in the City přešlapují na místě. A je to škoda. Skladby "Twins", "Oxbow" či "Tower" naznačují mnohé. Možná mělo zůstat zase jenom u formátu EP. Však i s malou armádou se dá nad mnohačetnou přesilou vyzrát. My pacifisté o tom dokážeme teoretizovat tak dlouho, dokud se zase zmateně neprobudíme do post alkoholického rána s chutí nahrát lo-fi folkové album.

Strangers in the City - South ... poslech / nákup

Monikino Kino - Prázdniny ... 100%

14. října 2014 v 19:21 | Petr Balada |  recenze cz
Zložení sme z iných ľudí
zopár blízkych vo mne prúdi
keď tu sú, to cítim v hrudi
a keď tu nie sú, v bruchu studí
("Pohojdaj ma")

Žádné singly. "Prázdniny" je nutno poslouchat v celku. Jedině tak fungují. Jedná se o stejný model jako v případě loňské desky "Radio" (Kittchen). Jedna písnička za druhou vytvářejí vlastní komplexní svět. Budují atmosféru, z které se těžko uniká. Odlehčené rýmy ve službách osobní filozofie pomíjivosti. Pokud někdo čekal od dvojice Monikino Kino pouhou zábavu, bude zaskočen.

Středobodem je "Christýna po diskotéke". Sbíhají se v ní všechny motivy "Prázdnin". Jedním z těch hlavních je hledání. Za druhý se dá pak považovat moře. Širá pláň mořské vody může děsit stejně jako hledání bez konce. Ale zatímco každé moře má svůj břeh, o hledání totéž prohlásit nelze. Díky střídání těchto dvou elementů, pečlivě dávkované vnitřní temnotě, do které proniká světlo majáku, jsou "Prázdniny" tak magnetickou záležitostí. A není to jenom o textech.

Ačkoliv tempo skladeb postupně narůstá, zastaví se přesně na té hranici, za kterou by doprovodná slova už působila jako směšné říkanky bez obsahu. Navíc skutečnost, že se podařilo vytvořit elektronický popový sound bez všech možných manýr (alá Never Sol), je další předností desky. "Prázdniny" jsou pozvánkou do domu Monikino Kino, kde jediným nábytkem je stolek na počítač. Místnosti jako zákoutí duše. Zatlučená okna. Až na jedno s výhledem na moře. Spokojíte se s myšlenkou na něj nebo ho budete hledat, i když vám to zabere třeba celý život? Nebo půjdete radši do přeexponovaného sněhu na běžky?

Monikino Kino - Prázdniny ... poslech / nákup

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.26

13. října 2014 v 20:13 | Petr Balada |  Spotify
"How You Like Me Now?" by The Heavy (Raffertie Remix) - hit z roku 2009 v novém hávu

"Like Lust" by Movement - nebýt výborného zvuku zněli by jako desítky jim podobných, ale neznějí. A ocenil to i Pitchfork, který právě tenhle song zařadil do kategorie BEST NEW TRACK.

"Skin and Bone" by Stu Larsen - ideální pro říjnovou meditaci.

"Up in the Clouds" by Sam Tiba feat. Sad Andy - francouzský producent, jehož talent neunikl ani serveru billboard.com, který dokonce zavírák EP "Bromance #17: Samuel" "Deguisement" nabídl ve světové premiéře. Debutové album chystá Sam Tiba na příští rok.

"Tyson" by REMI - jednoznačně track týdne! Už minule jsem tu malinko naťukl australskou scénu. Tentokrát ji zastupují nejen Movement, ale i REMI, který před pár dny vyhrál The Carlton Dry Independent Music Awards v kategorii Best Independent Hip Hop Album za vybroušené "Raw x Infinity".

"Chimpanzee" by Arundel - Arundel sice nic nevyhráli, ale tahle věc se jim povedla. Sever indieshuffle.com ji stylově přirovnal k průniku Gorillaz, Unkle, Ratatat a The Bumblebeez, což je už sama o sobě zábavná smaženice. Původně sólový projekt Lucase Arundella se za dobu existence rozrostl na regulérní pětičlennou kapelu. "Chimpanzee" naleznete na letošním "Channels EP"

"The Palisades" by Childish Gambino feat. Christian Rich - pohodička


kult.mix doporučuje ... CSI: Heavy Metal

12. října 2014 v 10:52 | Petr Balada |  Hudba
Heavy metal je jako pochodová hudba, která vás dokáže vyděsit k smrti. (Bob Ezrin, producent)

Více než čtyřicetiletou historii (od prvního alba Black Sabbath) jednoho žánru pokrývá jedenáctidílný dokumentární seriál "Příběh heavy metalu", který odstartoval minulý víkend na televizní stanici Spektrum. A rozhodně se nejedná o nudnou adoraci, která by byla určena jen pro fanoušky. Cestování mezi státy a kontinenty. Výpovědi hudebníků, producentů i neurovědců. Archivní a raritní záběry, nahrávky, fotografie. Autor a průvodce seriálu Sam Dunn, pojal svůj úkol zkrátka natolik vážně a do hloubky, že se mnohdy nestačí divit, co se mu podařilo zjistit. Takže, pokud máte tolerantní uši, nechte se spolu s ním zatáhnout do fascinujícího pátrání po minulosti stylu, který obohatil hudební svět o, zatím, dvě stě subžánrů. A na závěr kontrolní otázka: Co že vznikne spojením opery, blues a rozbitého zesilovače?

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.25

11. října 2014 v 16:26 | Petr Balada |  Spotify
"Fame" by The Acid (Jesse Rose Mix) - mediální masírka ho vyobrazuje jako uctívaného talentovaného hocha, který umí skloubit chytrost evropské taneční muziky s vychytralostí té zámořské. Ostatně sám Jesse Rose z Londýna přesídlil do Hollywoodu. A kdyby neměla mediální masírka pravdu, tak si o jeho práci na singlu od The Acid tady nečtete. Tak nečtěte a poslouchejte.

"For You" by Fyfe (Deptford Goth Remix) - v červenci vyšel oficiálně remix, který musel všechny vyznavače tklivého popu poslat do kolen. Daniel Woolhouse, aka Deptford Goth, zpomalením originálu a geniálním vypíchnutím sóla na saxofon stvořil doslova oduševnělý hymnus pro všechna posmutněle tlukoucí srdce. A to myslím bez ironie, prosím.

"Between Friends" by Japanese Wallpaper feat. Jesse Davidson - Gab Strum, aka Japanese Wallpaper, má sedmnáct let, Jesse Davidson osmnáct. Oba patří v domovské Austrálii k hudebními weby (včetně blogů) hojně podporovaným nováčkům a každý jejich singl je malou událostí. Proto, když spojili své síly, nemohl nevytrysknout gejzír pochvalných ovací. Oprávněně? Oprávněně!

"Clams" by Pepa Knigt - a další Australan a další trefa!

"Sunflowers" by Better Than Ezra - písnička číslo pět z alba "All Together Now". Písnička, která sice prozatím nebyla vybraná jako singlovka, ale měla by.

"Wake Up" by American Hi-Fi - vznikly o deset let později než jejich krajani Better Than Ezra, ale novinková alba vydali ve stejný den, tedy devátého září. "Wake Up" má na "Blood & Lemonade" pořadové číslo tři a ani ona není singlovkou, ale měla by.

"Get The Gang Together" by Gerard Way - i zakládající člen My Chemical Romance umí překvapit. Jeho sólovka si vysloužila převážně pozitivní ohlasy, které mu na metacritic.com vyneslo v součtu slušné skóre sedmdesát devět ze sta

"Before the Night Falls" by The Crookes - když o sobě dali před šesti lety vědět, stali se doporučovaným novým jménem i ze strany BBC. Od té doby svůj retro zvuk vybrousili na třech deskách, přičemž ta poslední vyšla letos na Valentýna. Poslouchat se dá, ale i mimo tento vyděračský svátek.

... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...