… nedoposlouchal jsem je. "Morphosis" od Borise Carloffa, protože z něj sálá ještě větší nuda, než posledně. Někteří producenti by neměli mít takové ego. Skladba, u které jsem přestal poslouchat: "No Matter", neboť folktroniku u nás mnohem lépe zvládají VR/Nobody. A ani kvůli tomu nemusejí lítat na sever. "Living in the Now" od Bros 'n' Beasts, protože mě vytočilo, jak lacině a nenápaditě to zní. Kam se vytratila síla a přesvědčivost nahrávky "On A Limb"? První tři skladby jsem vydržel celé, zbytek do deseti vteřin. "All Boom!" od Voxela, protože pohybovat se mezi chutí být in jako Mandrage a zároveň to shazovat ve stylu Xindla X, je příliš zajíců najednou. Skladba, u které jsem přestal poslouchat: "Hangover", jelikož pozitivní dojem z prvních dvou písniček šel rychle do kytek a nechtěl jsem, aby šel pod ně. "o" od mArka, protože je to neuvěřitelná haluz. Tohle album jsem ovšem doposlechl celé. A byla to šichta! Patnáct skladeb se špatným zpěvem a texty nevyvedenými tak, až by stálo za to nad nimi vést filozofickou disputaci: každý musíme individuálně prorazit dvakrát ("Idiot"), oba máme něco / a ty naše něca se doplňují ("Něco"), typicky atypický cit kvete jenom pro tebe ("ooo o o"). Proč tedy ta výdrž a mé paradoxní doporučení k poslechu? Protože mArek je nejspíše renesanční bytost, které se podařilo desce vymyslet bohatý zvuk, překvapivé aranže a vůbec odvést až nepochopitelně dobrou producentskou práci. Ale možná je to všechno jenom výborný vtip, který nečekaně přerostl sám sebe. Nevím, každopádně zkuste pár písniček vydržet. No, tohle už vlastně trochu recenze je.
"Living in the Now" od Bros 'n' Beasts ... spotify
"o" od mArka ... poslech