... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Únor 2015

Audio Attaché - 200 lidí ... 75%

25. února 2015 v 21:24 | Petr Balada |  recenze cz
Zásadní jsou jenom tóny základní ("Tóny")

Ctí žánr tak přesně, že by se dal měřit metrem. Jejich indie rock nikdy nesklouzne k laciné přímočarosti. Uchovává si odstup od jednoduché stavby písniček s jasně ohraničenou slokou a vypíchnutým refrénem. Záclona z kytar jen občas propustí motiv, který by se dal hned od začátku označit za jasný hit ("Hvězdy"). Texty dávají smysl a dokonce se nebojí ani mít pointu ("Brácha"). Při poslechu "200 lidí" lze zkrátka snadno nabýt dojmu, že pro Audio Attaché neexistuje nic snazšího, než natočit album.

Co jednoho ctí, může druhého popouzet. Při absenci výrazné melodické linky nebo nečekaného hudebního nápadu se skladby slévají jedna s druhou. Napsat po prvním poslechu celé desky ke každé písničce pár slov, to aby v pisateli probudilo zastrčený talent autora fikce. Což by ale ještě nebylo nic proti zkoušce spočívající v přezpívání úryvků. Audio Attaché se nepohybují v hudebních vzduchoprázdnu. Ne náhodou jsou v opatrovnictví labelu Yannick South, který vydává Houpací koně. A pro toho, kdo zná tvorbu Vypsané fixy, nebude problém odhalit v textech jí podobnou poetiku (občas dokonce včetně způsobu frázování zpěváka/vypravěče).

Šance, že tě tady uvidím, je tak na šířku mostu. ("Most")

V podstatě mám z alba ty samé pocity, jako z nedávno recenzované novinky kapely Votchi; velmi dobrá nahrávka bez rušivých momentů slabých skladeb. Chybí ale prvek více odlišující Audio Attaché od podobně znějících spolků. Aranže jsou až příliš jednolité. Táhnout občas na branku středem hřiště taky není na škodu. Nad průměr zvedají "200 lidí" české texty, které jsou dalšími v řadě důkazů o směšnosti stížností na nedostatek kvalitních textařů. Studiový debut Audio Attaché si určitě poslechněte. Čas s ním utíká tak nějak přívětivěji a navíc za sebou nezanechává kocovinu z podělaného světa a zlého osudu.

Audio Attaché - 200 lidí ... poslech bandcamp / poslech soundcloud / CD

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.2015/07

24. února 2015 v 20:33 | Petr Balada |  Spotify
"Burrow" by Low Low Low La La La Love Love Love - kolik znáte kapel dopředu oznamujících poslední desku? Kolik znáte kapel s názvem tak podivně absurdním, nepraktickým, nabádajícím k tomu se jí úplně vyhnout? Kolik potřebujete informací, abyste si "Burrow" poslechli? Kolik potřebujete otázek začínajících Kolik, abyste přestali číst?

"Abyss" by Oaktree feat. Avondlicht - belgické spojení mezi postelí a tanečním parketem. Byl by to výborný předskokan pro domácí projekt Subject Lost. Mimochodem, kdo jste cestoval v pátek vlakem z Amsterdamu do Antwerp, zpytujte svědomí a vraťte mašinky, které Oaktreemu po cestě zmizely. Bylo by fajn, kdyby ještě něco složil.

"Chemical" by Jack Garratt - A dark and unapologetic love song (hillydilly.com), Beautifully Brutal (complex.com). Někdy mezi dvanáctým až třináctým dubnem se objeví třípísňové EP "The Synesthesiac", druhé v diskografii Jacka Garratta vládce charismatického falsetu a neotřelých melodií. Sám sobě si je i producentem a soudě dle "Chemical" z něj může EP udělat ostře sledovanou postavu.

"Where I Want to Be" by Southern - starší skladba tvoří součást EP "EP" vydaného zkraje února. Jádro kapely z Belfastu tvoří sourozenci Southernovi Thom a Lucy. Inspiraci hledají u Talking Heads a radost jim naposledy udělalo vítězství Becka v cenách Grammy.

"A Teardrop from Below" by Inc. - a další sourozenci. Tentokrát bratři z LA se zálibou ve smooth zvuku R&B devadesátých let, který umí obléci do aktuálního kabátku post hipsterského střihu. Hodně příjemná záležitost.


Track Tip : Wild Tides - No Fun At All

23. února 2015 v 19:39 | Petr Balada |  TrackTip
Žižkovská úderka surfuje na umělých vlnách. V projektu Czeching, prostřednictvím kterého se snaží Český rozhlas ze své pozice člena Evropské vysílací unie pomoci prorazit domácím interpretům nemainstreamové hudby (sic) za hranice, obsadili Wild Tides za rok 2014 první místo o jeden bod před Manon Meurt. A právě v rozhlasových studiích následně vzniklo EP "Sever Fashion". Uhlazená studiová živočišnost, při které se musí nejeden příznivec punku ošívat, naštěstí nezničila základ dobrých skladeb. Radio 1 nasadilo do hitparády Velká sedma "Hung Loose", kult.mix dává přednost "No Fun At All".

Wild Tides - No Fun At All ... poslech

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.2015/06

17. února 2015 v 20:35 | Petr Balada |  Spotify
"OK" by Slaves - Může být ještě v roce 2015 punk dostatečně autentický? Who the hell cares? Slaves.

"Blame" by Denai Moore - debut "Elsewhere" bude venku na začátku dubna. Singl "Blame" pomáhal dvaadvacetileté zpěvačce z Londýna produkovat Plan B a jestli bude takhle znít celá deska, máme se na co těšit.

"All The Sad Young Men" by Spector (Danny L Harle Remix) - thelineofbestfit.com o tomhle remixu napsal: It's a strange rework, but it sure is fascinating. A proto je tady.

"I've Never Been To Ohio" by Darlia - jsou z Blackpoolu, hrají Blackpool rock a příští týden jim vychází album "Petals", které jistě potěší všechny milovníky kytarovek z devadesátek.

"Glass Built Castles" by Black Peaks - a na závěr něco trochu ostřejšího. Sami popisují svůj styl jako mix hardcoru, post rocku a math rocku. Jsou čtyři, dohromady se dali předloni a zamilovalo se do nich mj. BBC Radio 1.


Kyklos Galaktikos - Mezi lovci mezer ... 80%

15. února 2015 v 16:08 | Petr Balada |  recenze cz
Otče náš, jenž už nejsi na nebesích, nahlaš svý jméno dole na recepci. ("Výry")

První singl "Nemehlo" mě příliš nebavil. Někde kolem poloviny jsem ztratil jistotu, zda jde pořád ještě o jeden a ten samý track. Příliš motivů, které se nesešly. Z "Tragédie I" jsem byl o poznání nadšenější. Kyklos Galaktikos v něm naplnili originálním obsahem i posluchačsky vstřícnější lineární formu. Novinková deska se ovšem jako celek drží modelu prvního singlu. Místo mírně zvlněné dálnice časově náročná objížďka hrbolatými okreskami. Pokud máte poslech hudby spojený s parkem oddechu a zábavy, připravte se tentokrát na klaustrofobický zážitek z pod prorezlé plechové vany, kde jste přežili jadernou katastrofu; tedy možná přežili.

Je pro nás přitažlivější, aby naše hudba posluchače dráždila a lákala je k vícerému poslechu, aby vyvolávala pochybnosti, vyjádřili se Kyklos Galaktikos pro frontman.cz a dodali tím návod k vlastnímu použití. Takže, až budete v průběhu nahrávky "Mezi lovci mezer" vteřinu před vraždou přehrávacího zařízení (a dřív nebo později skutečně budete), nenechte se odbýt prvním dojmem. Na druhou stranu, pokud se vám podaří absolvovat album od začátku do konce vícekrát za sebou, je to na medaili. Zvláště chtít opakovaně prožít závěrečnou osmnáctiminutovou položku "Zrcadlo" a znovu v něm ve finále objevit své trampské já, lze považovat za vytrvalostní disciplínu sebedestrukce.

Album "Mezi lovci mezer" je od prvního beatu postaveno na těžké atmosféře hlubokých basů. Nezůstává po ní ale pocit sklíčenosti či bezútěšnosti, neboť Kyklos Galaktikos zároveň obohacují své skladby o podvratné momenty. O škleby v podobě tu zpívané pasáže, tu dětského hlasu. Nehraje se tak tragédie, ale spíše freak show. Nejdůmyslněji vystavená skladba jedenáctiminutová "Válečný zpěv II" s úvodním sloganem Bez války není stability se překlopí do mrazivé lamentace dítěte a přes odlehčující tlampačové hlášení se dobere do chvíle probírání se obsahu odložené kabely, které může připomínat vypočítávání posledních věcí člověka. Závěr? A teď pojďte všichni brečet.

Ve slovech nejsou Kyklos Galaktikos slepě přímočaří, ale zároveň pro rozkrytí textů není potřeba výkladový slovník. Skládanky ze slov jakoby tu hráli roli tematické volné asociace, nikoliv roli zašifrovaných vzkazů. A přestože se album "Mezi lovci mezer" dotýká aktuálních celospolečenských témat, není moralizujícím výkladem světa, stížností na osud. Kyklos Galaktikos plní spíše úlohu pozorovatele, glosátora, provokatéra, klauna žádajícího zpět svůj nos a bavícího se počtem lidí, kteří si na ten svůj skutečně sáhnou. WWW si vystačí s mnohoznačností a repeticí několika slov, IDKFA se na albech vymluvili už i ze své pasivní slovní zásoby a někde mezi nimi operují Kyklos Galaktikos, kteří vědí, že smysl ukrytý za střídmost či rozpínavost je na škodu ve chvíli, kdy chcete být skutečně slyšeni a pochopeni. Jen škoda, že si tuto věcnost nehlídají více i v hudební složce.

Kyklos Galaktikos - Mezi lovci mezer ... poslech / poslech II / CD

Track Tip : The Finally - Man with a god's face

13. února 2015 v 22:07 | Petr Balada |  TrackTip
Devátá příčka pro "Big Love In a Small Town" ve výročním žebříčku za uplynulý letopočet a nová deska už je na cestě. Hurá! Jestlipak na ní bude hostovat ikona berlínské nezávislé scény Steve Morell, který se ujal role muže s Boží tváří?


Big Tip! Gypsyfromthefuture - Woodshedding ... 100%

10. února 2015 v 20:20 | Petr Balada |  recenze cz
První domácí senzace letošního roku! Soundtrack zasněženého velkoměsta. Zdokonalte své posluchačské dovednosti v rychlotestu hudební pozornosti. Soustřeďte se na podstatné. Na feeling basové linky. Na svůj vlastní dech. Na pocit z kradmých pohledů za roh. Na stopy ve sněhu. Na melodii saxofonu, která zdrhá otevřenými dveřmi z nočního podniku. Nenechte se chytit. To vy chytáte. Originální a inspirující. Gypsyfromthefuture, děkujééééém!

Gypsyfromthefuture - Woodshedding ... poslech

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.2015/05

9. února 2015 v 20:13 | Petr Balada |  Spotify
"Pop Music" by Sonnymoon - tohle ve skutečnosti není pop music, ale originální, šílená, zajímavá a krajně znepokojující představa o jejím ideálním stavu, kterou sdílí Dane Orr a Anna Wise. Kdo další bere jejich vizi za svou?

"EartEE" by THEESatisfaction feat Shabazz Palaces - jedinečná jízda po setmělé dálnici future R&B

"Mirages" by Saycet feat. Phoene Somsavath - zakroužkujte si v diářích datum devátého března, kdy francouzský producent říkající si Saycet vydává své třetí album, které vás podle dosavadních singlů přenese do světů topících se v nirváně hudební slasti.

"Rain Or Shine" by Young Fathers - novinkový kousek s názvem jako stvořeným pro letní festivaly. Young Fathers záruka zběsilé jízdy v jakémkoliv počasí. Uvidíme se na Pohodě!

"Lose It" by Oh Wonder - můžete si dovolit neslyšet dle serveru fdrmx.com delikátní popový kousek okořeněný folkem, dokonalý jak ranní milkshake?


Votchi - Out of Jail ... 70%

8. února 2015 v 15:10 | Petr Balada |  recenze cz
"Out of Jail" je nejlepší hard rockové album první poloviny devadesátých let, které nese rok vydání 2015. Najdete na něm pohromadě všechny psí kusy, kterými se žánr kdysi snažil udržet u moci, aby ho pak stejně převálcoval grunge. Ostré kytarové rify se střídají s důrazem na basovou linku, heroické vokální výkony s frázováním vypůjčeným od swingu až po operu. Vše oblečeno do zvuku k žánru přilnavého jako elasťáky, v kterých se kdysi po pódiu proháněl Axl Rose. Producent Ian Kelosky odvedl pro Votchi velmi kvalitní práci. Jen té jethrotullovské flétny mohlo být méně. Ale vzhledem k poznávacímu znaku kapely se dá její vytěžení pochopit. Album příjemně odsýpá. Žádné kvalitativní výkyvy. Skutečně hluchých míst pomálu. Pro mě je však toho retra až příliš. Chybí moment překvapení. Pomrkávání, které by celou tu fetišizaci žánru shodilo, trochu více aktualizovalo. Buď jak buď pražská formace Votchi se prostřednictvím "Out of Jail" přiblížila nejen svým vzorům, ale má šanci kvalitou alba zasáhnout daleko větší spektrum domácích fanoušků. "Out of Jail" může být zlomem v její kariéře.

Votchi - Out of Jail ... spotify / supraphonline / CD

Ceny Apollo - časoprostorová odysea

7. února 2015 v 15:11 | Petr Balada |  Hudba
Stanovy cen Apollo, článek II. Pravidla pro udělování výroční ceny Apollo:

1. Výroční cena může být udělena české hudební nahrávce (album), která vyšla v České republice v příslušném období a jejíž délka činí minimálně 30 minut. Forma distribuce nahrávky není rozhodující, stejně jako podoba nosiče. Období začíná 1. listopadem roku předchozího a končí 30. listopadem roku stávajícího. Ceny jsou udělovány každoročně, datum hlasování a vyhlášení cen stanoví Výbor.
2. Českým albem se rozumí album vydané interpretem s českým občanstvím (v případě hudební skupiny je nutné, aby české občanství měla nadpoloviční většina hudební skupiny).

Jak by tedy měl vypadat úplný mediální výstup z letošního ročníku?

Česko britský zpěvák Adrian T. Bell vyhrál cenu Apollo 2014 za "Different World". Album vyšlo 1. 11. 2013* a dle stanov cen tak mohlo vyhrát už v minulém ročníku. Tehdy to však nestačilo ani na zisk nominace. Loňského vítěze (Bratři Orffové - "Šero") proto může po letošním udělování hřát vědomí, že natočil nejlepší album minimálně za období od 1. 11. 2012 do 30. 11. 2014. A nejen on. Také nominovaní na cenu Apollo 2013 se mohou pochlubit, že vydali kvalitnější desku než letošní vítěz.

Ano, cesta cen Apollo za nápravou neuspokojivé situace na poli odborných hudebních cen v České republice vede nečekanými zákrutami. A cíl je stále v nedohlednu. Ale možná byl jen díky světelné rychlosti přehlédnut a ve skutečnosti už jsme za ním. Ve vesmíru prostě čas funguje jinak.


*údaj převzatý od supraphonline.cz, podle fb profilu vyšlo 15. 11. 2013. Mimochodem "Šero" vyšlo 11. 11. 2013
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...