Některé jednotlivé zprávy spolu začnou v průběhu dne souviset. Včera rozproudila debatu poznámka Martina Věcheta, že festivaly nadsazují počty svých návštěvníků. Reakce organizátorů dotčených podniků se pochopitelně nesla v odmítavém duchu s ujištěním, že oni je mají spočítané velice dobře. A pak vyšla čísla úspěšnosti studentů u maturitních zkoušek z matematiky. Čtyřiadvacet procent propadlo.
Jsem přesvědčený, že Martin Věchet má pravdu. Ne z důvodu sympatie k jeho festivalu, na kterém jsem ostatně nikdy nebyl, ale protože na těch ostatních ano. Pokud Pavel Kloupar o letošním Sázavafestu pro idnes.cz prohlásí, že areál byl celou dobu plný k prasknutí, nemá to daleko k fiktivnosti rozhlasové reportáže o Válce světů.
A vždycky mě například zajímalo, kam na svá čísla chodí organizátoři United Islands. Jakou metodikou lze vůbec spočítat návštěvníky festivalu bez vstupného, který se koná uprostřed města na několika místech zároveň a navíc v turistické oblasti. Letos (prý více než šedesát tisíc lidí) jsme v rámci jednoho dne prošli většinu pódií. Předpokládám, že jsme nebyli sami. Vážně nás všechny započítali jenom jednou?
Ale třeba jim křivdíme a neumíme jejich údaje správně interpretovat. V tom případě by to ale chtělo lepší formulaci i ze strany organizátorů (povšimněte si obecnosti jejich statistik). Jenomže schválně, co vám zní lépe: Festival navštívilo dvanáct tisíc lidí nebo Každý den prošlo branou areálu v průměru čtyři tisíce návštěvníků? A to je ještě zapotřebí si uvědomit, že ani jedno z těchto dvou čísel neznamená, že přesně tolik lidí bylo ve stejném okamžiku pod tím samým pódiem.
Přesto se občas zdá, že výše návštěvnosti je známa předem a řídí se jediným pravidlem - musí být vyšší než před rokem. Sponzory to potěší a hlavně udrží. Celá diskuse připomíná situaci před zavedením peoplemetrů měřících sledovanost. Než smetla ideu o naší kulturnosti první vlna čísel, všichni se dívali pouze na filmy s titulky, dožadovali se duchaplné zábavy a kvalitu upřednostňovali před kvantitou. Alespoň jsme si to o sobě mysleli a pyšně tu pověst o naší televizní vyspělosti šířili do světa. Bylo by možné zavést peoplemetry i pro festivaly?
Skutečně není už dnes možné přijít s přesným počtem návštěvníků alespoň u těch akcí, kde se platí vstupné? Nebo je opravdu tak složitý prostý součet prodaných vstupenek a lidí na guestlistech (nebo ještě lépe součet vydaných náramků), když by tyto proměnné měly být navíc velmi snadno doložitelné? Možná je odpověď na tuto otázku ukrytá v souvislosti zpráv zmíněné prvním odstavcem. Možná by prostě jen šiřitelé velkých čísel neprošli maturitním testem z matematiky. Ale možná bychom jím také neprošli my, co v nic nepoznáváme realitu a zapomněli jsme si to umocnit, odmocnit a dát si to na entú.