... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Říjen 2015

Úsměv bez Mony Lisy

31. října 2015 v 18:25 | Petr Balada |  Hudba
Hudbu z budoucnosti jsme slyšeli před patnácti lety. I to je jeden z výstupů obsáhlé ankety věnující se budoucnosti mainstreamu, kterou na svých stránkách zveřejnil minulý týden hudební server Spin. Učinil tak ve chvíli, kdy o pozornost soupeří dvě velké popové desky, od kterých se toho, alespoň za mořem, hodně očekává. Obě přitom zmíněnou debatu velmi dobře ilustrují.

Jedna z anketou oslovených osobností Stephan Moccio, autor hitu "Wreckin Ball", charakterizuje současnou situaci jako dobu, kdy nejde ani tak o samotnou píseň, její produkci, ale o vizuální a sociální status interpreta/celebrity. Demi Lovato doposud vystupovala v poloze silné ženské osobnosti, která navzdory školní šikaně, mj. i kvůli vzhledu, všem dokázala, že i ona může být superstar. Ještě v čase kolem vydání předchozí nahrávky v roce 2013 to fungovalo. O čemž se přesvědčila při účinkování v porotě X Factoru, kdy se jí dívky plačtivě svěřovali, že pro ně byla velkou inspirací. Na přebalu nového alba "Confident" už Demi Lovato vypadá jako někdo z druhé strany barikády.

Kariérní životopis Seleny Gomez má shodné rysy s Demi Lovato, ale i s Miley Cyrus. Pobyt na obrazovkách Disney Channel vystřídala starost o další směřování profesní dráhy. Dětská hvězda, která potřebuje tržně dospět a oslovit alespoň stejně staré publikum. Se "Stars Dance" to tak úplně nevyšlo. Nyní zvolila nový prostředek komunikace - kolegyní odzkoušenou nahotu. Jen o poznání decentnější a prozatím pouze v podobě fotografie doprovázející rozšířenou verzi aktuálního alba "Revival".

"Revival" i "Confident" jsou postaveny na nájemném produkčním systému, kdy téměř každou skladbu dostal na starost jiný tým. Ostatně platilo to i pro "Bangerz", s kterým definitivně opustila své dětství Miley Cyrus či pro "1989" Taylor Swift, což je deska, která se anketou Spinu táhne jak červená nit. A právě producent Max Martin, který stojí za jejím úspěchem, má podíl i na novince Seleny Gomez. Při poslechu písničky "Hands to Myself" se nelze divit, že je to on, kdo dostal v anketě nejvíce hlasů o producenta budoucnosti.

Fenomén Taylor Swift bude popovou scénu jistě ještě pár dalších měsíců ovlivňovat, než ji vystřídá někdo podobně, jako ona v hudebních trendech vystřídala Rihannu a Lady Gaga. Lovato ani Gomez to ale zatím nebudou. Jejich novinky nejsou sice vůbec špatné, ale nepřicházejí s ničím navíc. Pouze kopírují odzkoušené modely. Potvrzují vzájemnou zaměnitelnost logicky doprovázející rotující producentský model. O to víc mrzí rozmělněný výsledek koncepční spolupráce Miley Cyrus s Flaming Lips na letošním albu "Miley Cyrus & Her Dead Petz", které mělo ambici být novým "Ray of Light" (1998, Madonna-William Orbit). To by ovšem musela Cyrus lovit v poněkud jiných žánrových vodách. Tip dává další z respondentů ankety.

Erik Hermansen z norské produkční stáje Stargate poukázal ve své odpovědi na neobyčejný úkaz, který je typický pro uplynulou dekádu, a to sbližování hip hopu s EDM, tedy elektronickou taneční hudbou, která v podstatě vytlačila z popových nahrávek živé nástroje. Dříve nemyslitelné propojování se odráží nejen na zvuku, ale také v rámci hostování. Taylor Swift a Kendrick Lamar, Demi Lovato a Iggy Azalea, Selena Gomez a ASAP Rocky, Miley Cyrus a Big Sean. Nebo také Madonna a Chance the Rapper či Kanye West v roli producenta. Madonna však pro polovinu nového repertoáru sáhla do producentských vod taneční muziky (Diplo a Avicii), což podobu popové scény nikterak neovlivnilo. Kdo ví, jak by "Rebel Heart" dopadlo, pokud by jediným producentem byl právě Kanye West.

Co ale bude s žánry za patnáct let? Můžeme se dočkat nových fúzí, jak předpokládá například Benny Blanco (autor "Teenage Dream" od Katty Perry, "Die Young" od Keshy) a sám v nadsázce rovnou s jedním přichází: ghetto tech polka bounce. Podobně smýšlí i producent Ricky Reed (Jason Derulo, Fifth Harmony), který věří ve větší zapojení world music do hlavního proudu. Ostatně to může přijít velmi brzo. V aktuální britské verzi X Factoru se do finále probojovalo duo Menn on Point (po novu Reggie 'N' Bollie), jehož protagonisté do notoricky známých hitů propašovávají své ghanské kořeny.

Producent Danja (Britney Spears, M.I.A) počítá s tím, že se projeví cykličnost naznačená v úvodu článku a jestliže současný zvuk ovlivňují osmdesátky a devadesátky, pak v roce 2030 to bude hudba první desetiletky milénia. Ryan Tedder z One Republic ho doplňuje s tím, že hlavně, aby tím určujícím žánrem nebylo emo. Oba potom věří také opětovnému nástupu rocku, který z mainstreamových žebříčků téměř vymizel a popu tak chybí důstojná protiváha. Že by se tak mohlo stát, naznačil už například loňský nástup Royal Blood, jejichž prvotina se stala jedničkou britské hitparády a nejrychleji prodávaným rockovým debutem za předchozí tři roky. V Americe může být podobnou vlaštovkou album "The Color Before the Sun" od Coheed and Cambria, které právě odstartovalo na čísle deset v Billboard Top 200 Albums.

Ať jsou prognózy jakékoliv, můžeme k nim s jistotou přidat tu, že mnohem více do podoby pop music za patnáct let zasáhnou činitelé, o kterých v téhle chvíli ani nevíme. Před patnácti lety táhlo Taylor Swift na jedenáct a před pěti byla především hvězdou country. V budoucnu může být ve stejné pozici jako Madonna dnes, kdy se už dekádu čeká na její další dobrou desku. A může být hůř. Již jednou citovaný Stephan Moccio se obává, že většina pop music, tedy té, co slýcháváme v rádiu, se díky komerčnímu tlaku stane ještě více sterilní, chladnou a bezduchou. Přirovnává to k podobě Mony Lisy, kdyby se dnes prodávala jako album. Prvním singlem by byl její úsměv, a pokud by se nechytl, zbytek kresby by nikdy nespatřil světlo světa. Děkujeme velmi pěkně, další, prosím!

Děti mezi reprákama - Újezd ... 50%

28. října 2015 v 16:18 | Petr Balada |  recenze cz
Hudební estetika slowcoreu je synonymem melancholie. Všechny ty z repráku slyšitelné přehmaty z akordu na akord připomínají lidské povzdechy. Zvuk kytar jako by zkreslovala vlhkost mlhy. Písničky mají tempo pomalejší než padající list. A stejně tak dokážou fascinovat, jak dokázala loňská prvotina Kalle. Všechny předpoklady k zopakování tohoto mimořádného zážitku splňuje i sólovka člena projektu post-hudba Dominika Zezuly, když mezi hosty najdeme například právě i polovinu dua Kalle, zástupce Bratrů Orffových, Aid Kida a další. Jsou to ale jen papírové předpoklady.

Slowcore je totiž zároveň dosti labilním a křehkým žánrem, který když se neuhlídá, velmi snadno sklouzne ke své vlastní parodii. Zatímco hlas a především jeho naléhavost byla u Veroniky Buriánkové zároveň katarzí, která umožňovala projít albem "Live from the room" bez zanechání pachuti vyumělkované pózy, debut "Újezd" ve strnulosti projevu Dominika Zezuly jen využívá momentální popularity žánru ve svém okolí jako in kulisu duševní vyčerpanosti jedince, který zřejmě přestal brát antidepresiva, protože se po nich cítil šťastný, což se mezi pětadvacátým a třicátým rokem života jaksi na hudební scéně nenosí.

Přestože se album jmenuje po celé pražské čtvrti, zdá se, jako by se odehrávalo pouze v interiéru jednoho bytu s oknem do ulice, za kterým většinou prší. A když už se počasí změní na oblačno, mraky alespoň připomínají samopaly. Nájemník se dívá z okna a vzpomíná, jak tehdy, asi tak před dvěma lety, bylo všechno fajn. Kouří u toho cigaretu, popíjí a místo, aby v závěru pro sebe (posluchače a vyústění nahrávky) něco udělal a z toho okna vyskočil, si uvědomí, že i když z(a)tratil své ideje, jsou na tom třeba běženci, co se udusili v autě, vlastně hůř a napíše o nich báseň.

Je to v podstatě deska mluveného slova. A bez ohledu na zpracovávaná témata kvalitně formulovaného slova (to už prosím bez cynismu, neboť hlavně díky němu není hodnocení bližší nule). První skladba je regulérní melodram a také na úplný závěr se recituje. Je to daleko větší událost literární než hudební, což vzhledem k výše uvedeným hostům natěšeného posluchače může zaskočit. (Nepátral jsem předem, kdo má na jaké skladbě podíl a na konci jsem se divil, že vůbec někdo jiný ten podíl má.) Jeden debut u nás slowcore zpopularizoval, dodal mu vážnost, druhý debut ho zesměšnil a vykopal mu jámu, za což dozajista obdrží nějakou tu cenu. Po tomhle kousku může s klidem slowcoreovou desku natočit i Honza Nedvěd. Kdyby si dal záležet, hůř by nedopadl. Ach jo!

Děti mezi reprákama - Újezd ... poslech / nákup

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.2015/42

27. října 2015 v 18:58 | Petr Balada |  Spotify
"In Your Heaven" by Sam Sparro - Samuel Falson je v dobré formě zpět. Soudě dle EP "Quantum Physical, Vol. 2" dostalo jeho angažované funkové srdce zásah soulovým defibrilátorem. V AppleMusic chart dokonce číslo pět.

"Dream Of Fire" by Lydmor & Bon Homme (Johannes Brecht Remix) - když remix není jenom remix. Bon Homme spolupracoval s Hot Chip i s Digitalism, dalo se proto očekávat, že si osoby, kterým svěří společný song s další severskou hvězdou zpěvačkou a producentkou Jenny Rossander aka Lydmor, pečlivě vybere. A oslovit vystudovaného multiinstrumentalistu a producenta ze Stuttgartu, kterého si do své rozhlasové show pozval i slovutný pan Pete Tong, byla zatraceně dobrá volba.

"The Waterboy Return" by Modern Baseball - téma deprese v punk rockovém rytmu dělá z "The Waterboy Return" silnou písničku, která je vstupní branou do vydařeného čerstvého EP "MoBo Presents: The Perfect Cast"

"Noční linky" od Tata Bojs - nebudeme se opakovat, protože minulost je past. Na nové desce jsem zavilým fanouškem především dvou skladeb: "Moderní lidi" a "Noční linky". Proč dostala přednost jedna před druhou? Dobrá otázka.

"Itsuka no Hoshi" od Gurun Gurun feat. Miko (Mergrim Remix) - bylo by chybou, poté, co se dostal do rubriky track.tip, nezařadit tenhle výtečný remix také do playlistu.


Tata Bojs - A/B ... 75%

24. října 2015 v 20:44 | Petr Balada |  recenze cz
"A/B" je takové velké obyčejné album. Wikipedie praví, že obyčejné znamená mající vlastnosti, které se vyskytují u většiny entit daného typu. Entita je pak libovolný objekt reálného světa, který je zachycen v datovém modelu. Datový model je produktem datového modelování. Datové modelování je jednou z disciplín softwarového inženýrství. Cílem softwarového inženýrství je návrh, tvorba a údržba počítačových programů. Počítačový program je v informatice posloupnost instrukcí, která popisuje realizaci dané úlohy počítačem. Počítač je v informatice zařízení zpracovávající data pomocí předem vytvořeného programu. Počítačový program je v informatice posloupnost instrukcí, která popisuje realizaci dané úlohy počítačem. Počítač je v informatice zařízení zpracovávající data pomocí předem vytvořeného programu. Počítačový program je v informatice posloupnost instrukcí, která popisuje realizaci dané úlohy počítačem. Počítač je v informatice zařízení zpracovávající data pomocí předem vytvořeného programu. "A/B" je takové malé neobyčejné album.

Tata Bojs - A/B ... spotify / supraphonline / CD

kult.mix doporučuje ... Boy Wonder & The Teen Sensations - Radical Karaoke ... 70%

20. října 2015 v 21:13 | Petr Balada |  recenze cz
Boy Wonder & The Teen Sensations je kombinace Bejbyho ze Šakalích let, tří kytaristů v černém ze Starců a Limonádového Joea. (z rozhovoru pro Fullmoon 10/2015)

"Radical Karaoke" zní jako soundtrack k Hříšnému tanci, kdyby ho natočil Quentin Tarantino. Nejstylovější deska podzimu. Nedá pokoj, dokud nevleze na nervy. Křest 24.10. Praha Klub 007 Strahov, host Kill The Dandies!

Boy Wonder & The Teen Sensations - Radical Karaoke ... poslech


týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.2015/41

20. října 2015 v 20:47 | Petr Balada |  Spotify
"Are You Around" by Michael Christmas feat. Polyester the Saint - už jenom hodiny zbývají do vydání novinkové desky jednadvacetiletého rapera "What a Weird Day", na které hostují například Mac Miller, Logic, D.R.A.M a hlavně také Polyester the Saint. Jejich late-night funkové jízdě na pohůdku se těžko odolává. Pokud si chcete připomenout loňský mixtape "Is This Art?" se skvělou trubkou hned na úvod, tady je oficiální odkaz.

"The Embrace" by The Legends - už svou pátou položku v diskografii dokončila pod názvem "It's Love" švédská kapela, která dokáže vdechnout duši i dvou a půl minutovému RnB pomaláči.

"To The Wire" by Gaz Coombes - druhá sólovka bývalého člena Supergrass "Matador" získala před pár dny nominaci na Mercury Prize. Nominována byla dále například SOAK, která u nás koncertovala před pár dny nebo Wolf Alice, kteří se do Paláce Akropolis chystají v únoru. Minulý ročník (a také minulý týden Meet Factory) ovládli Young Fathers.

"Process" od Ghost of You - písnička, která uzavírá "Glacier and the City" je výjimečná po všech stránkách. Odvážná v žánru a aranži. Vzdálená od běžného repertoáru brněnského pokladu a přeci přesvědčivá. Risk se vyplatil. Debut (i Ghost of You) díky němu povyrostl o dost výš.

"Take Care" by Deerhunter - už je pomalu na čase rozmýšlet nad tím, které album bude asi tak v popředí letošních žebříčků. Že by "Fading Frontier"?


Tvar bez formy - TBF 2015 ... 75%

17. října 2015 v 12:25 | Petr Balada |  recenze cz
Skvělá práce! Po debutech, které vydali dalekko, Aid Kid či VR/Nobody tu máme další interesantní prvotinu domácí provenience s rokem výroby dva patnáct. Silný hudební názor, že nejlepší zvukař je garáž, se tu mísí s básnickými texty i slogany vybízejícími k tanci. A pařit lze v diktátu kytar prakticky od začátku do konce. Akorát závěr se trochu vymkl z ruky, když sedm a půl minutová kompozice "Co bude potom" se mění střídavě z troufalé na zbytečně překombinovanou snahu se ukázat. Zbytečně, protože předcházející skladby jsou v tomto směru výmluvné ó věru dosti. K úplné dokonalosti chybí o něco důraznější rytmika a originálnější zapojení saxofonu, který například v úvodní "V lese" jako by odpadl z první desky UDG.

"TBF 2015" není album zajímavé pouze samo o sobě, ale i v kontextu předcházející tvorby kapely. Z pohledu roku 2013, kdy vydala EP "Utečeme do tmy", by sázka na její budoucnost měla kurz outsidera. Téměř se zdá, že jde o dva rozdílné soubory. Písničky s uhlazenějším zvukem, čitelnější (chvílemi hodně protivně zdvojenou) vokální linkou a kratší stopáží se poslouchají daleko hůře než současná divočina, kde je nutné soustředit se na každé slovo a jen jedna položka z šesti nedosáhne čtyř minut.

Samozřejmě se tím pádem nabízí otázka, kterou nahazuje výše zmíněný zavírák desky. Co bude potom? Je debut dílem náhody a dobré postprodukce (Hromy; Low Resolution Studios) nebo skutečnou tváří talentů z Prachatic? "TBF 2015" se dočkala ohlasu i na Radiu Wave, které do svého pátracího pořadu po nových jménech "Startér" zařadila písničku "Válečná stezka". Snad to spolu s touhle recenzí bude stačit k tomu, aby Tvar bez formy nesklouzl zpět do minulosti.

Tvar bez formy - TBF 2015 ... poslech

týdenní sběr na spotify.kult.mix.playlist.2015/40

12. října 2015 v 20:50 | Petr Balada |  Spotify
"Your Old Man" by PARTYBABY - DIY Mag, Far Out Magazine a další jim pro příští rok přisuzují velké věci. Prostřednictvím PARTYBABY se k mikrofonu dostává frustrující hlas Generace Y. Projekt vznikl překvapivě v Kalifornii a má v sobě dráždivou příchuť nejen hudební vzpoury. Možná se právě zrodil nový fenomén se šancí strhnout na svou stranu davy posluchačů i následovníků. Bude rok 2016 ve znamení nástupu GY punku?

"Love Me" by The 1975 - zatímco u některých kapel změna soundu spíše otravuje (letos např. Mumford & Sons), u dalších baví a překvapuje. Jako právě teď u The 1975.

"Paradigm" by Slum Sociable - duo z předměstí Melbourne svůj styl nazvalo Washed-out Jazz Hop, což je možná o fous originálnější než samotná jejich tvorba. Minulý týden vydali debutové EP "TQ". S produkcí jim vypomohl držitel Australian Music Prize Tom Iansek aka #1 Dads.

"Hollow Life" by Coast Modern - webový portál časopisu Nylon uvedl singl slovy: Coast Modern is here to soundtrack your frustrations, čímž se dostáváme zpět k první položce tohoto playlistu. Ale na rozdíl od PARTYBABY se duo z LA prezentuje přívětivým synth popem. Členové Luke Atlas and Coleman Trapp pak připisují vznik písničky pocitu, kdy máte nutkání utéct z LA do pouště. Tohle moc na vzpouru nevypadá, zas to ale dobře zní.

"Family" by Apothek - mezinárodní debut norského indie electro projektu vyšel minulý týden na labelu Propeller Recordings, ale svou domácí premiéru si odkroutil už před dvěma lety. Některé songy prostě stárnou pomaleji.


Please The Trees - Carp ... 100%

11. října 2015 v 14:43 | Petr Balada |  recenze cz
Vrátil jsem se k předešlému albu, poslechl si "Carp" a měl jasno o obsahu recenze. Pak jsem ovšem zjistil, že už je v podstatě napsaná. Zaoceánská inspirace, vyvážená dramaturgie, rostoucí kapela. O tom je hodnocení předcházejícího počinu "A Forest Affair" a mělo být i to aktuální. Ale pořád ještě zbývá deset procent argumentů navíc. Zmizely do sebe zapouzdřené a rozvláčné skladby. I ta nejdelší z nich má v sobě gradující pnutí termonukleární reakce. Soustředěný klid vystřídala exploze syrových kytarových riffů. Repetitivní sekvence stvořily snadno zapamatovatelné písničky. Album je od začátku do konce dokonalým koncertním setem. "Carp" je prozatímním vrcholem v tvorbě Please the Trees. Stejně, jako jím byla deska předešlá.

Please The Trees - Carp ... poslech / mp3, flac / CD / LP /spotify

Please The Trees a Two Gallants 3.11.2015 v MeetFactory, Praha

Track Tip : Gurun Gurun feat. Miko - Itsuka no Hoshi (Mergrim remix)

6. října 2015 v 20:44 | Petr Balada |  TrackTip
Český kvartet Gurun Gurun vypustil na jaře u malého anglického labelu Home Normal svou druhou dlouhohrající nahrávku "Kon B", která dokázala nadzdvihnout ze židlí za kompy i řadu zahraničních publicistů věnujících se experimentální hudební tvorbě a například takové lokální rádio Asheville FM ze Severní Karolíny (online verze dosáhla 1.7 miliónů shlédnutých stránek měsíčně) ji v červenci umístilo nejen do čela AshevilleFM Experimental Chart, ale také na první místo týdenního žebříčku TOP30, čímž vystřídala desku "Adrian Younge Presents: 12 Reasons to Die II", ano Ghostfah Killah :). Na konci července dostal "Kon B" malého bratříčka v podobě EP "Atarashii hi". A právě z něj pochází remix, ve kterém japonský producent Mergrim skvěle dokázal (při zachování původní atmosféry) rozbouranou strukturu písničky posunout k sevřenější formě vhodné zejména pro tanečníky, kteří si potřebují uprostřed rozjetého setu na chvíli vydechnout.

Gurun Gurun feat. Miko - Itsuka no Hoshi (Mergrim remix) ... poslech
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...