Skvělá práce! Po debutech, které vydali dalekko, Aid Kid či VR/Nobody tu máme další interesantní prvotinu domácí provenience s rokem výroby dva patnáct. Silný hudební názor, že nejlepší zvukař je garáž, se tu mísí s básnickými texty i slogany vybízejícími k tanci. A pařit lze v diktátu kytar prakticky od začátku do konce. Akorát závěr se trochu vymkl z ruky, když sedm a půl minutová kompozice "Co bude potom" se mění střídavě z troufalé na zbytečně překombinovanou snahu se ukázat. Zbytečně, protože předcházející skladby jsou v tomto směru výmluvné ó věru dosti. K úplné dokonalosti chybí o něco důraznější rytmika a originálnější zapojení saxofonu, který například v úvodní "V lese" jako by odpadl z první desky UDG.
"TBF 2015" není album zajímavé pouze samo o sobě, ale i v kontextu předcházející tvorby kapely. Z pohledu roku 2013, kdy vydala EP "Utečeme do tmy", by sázka na její budoucnost měla kurz outsidera. Téměř se zdá, že jde o dva rozdílné soubory. Písničky s uhlazenějším zvukem, čitelnější (chvílemi hodně protivně zdvojenou) vokální linkou a kratší stopáží se poslouchají daleko hůře než současná divočina, kde je nutné soustředit se na každé slovo a jen jedna položka z šesti nedosáhne čtyř minut.
Samozřejmě se tím pádem nabízí otázka, kterou nahazuje výše zmíněný zavírák desky. Co bude potom? Je debut dílem náhody a dobré postprodukce (Hromy; Low Resolution Studios) nebo skutečnou tváří talentů z Prachatic? "TBF 2015" se dočkala ohlasu i na Radiu Wave, které do svého pátracího pořadu po nových jménech "Startér" zařadila písničku "Válečná stezka". Snad to spolu s touhle recenzí bude stačit k tomu, aby Tvar bez formy nesklouzl zpět do minulosti.
Tvar bez formy - TBF 2015 ... poslech