... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Televize

Čí je to století?

25. prosince 2014 v 13:34 | Petr Balada
Potřeba uvést vše na pravou míru. Dovysvětlit opomenuté skutečnosti. Vyvrátit lži. Obhájit historickou pravdu. Kolem "Českého století" se rozběhla diskuse, která připomíná situaci při prvním porevolučním znovuuvedení "Třiceti případů majora Zemana". Vlastně nepřipomíná, je to ta samá. Zase se vyzdvihují technické aspekty díla: Z hlediska filmové řeči mi to přijde zcela výjimečné (Tereza Brdečková, LN), sepisují se články na ochranu autory znesvěcených osobností Proč je Václavův televizní obraz jiný, než jsem ho znal (Martin M. Šimečka, Respekt), poukazuje se na ovlivnění politickou situací a celospolečenskou náladou vůbec, na kontext polistopadového revizionismu (Ondřej Štindl, Echo). Zasáhla ale tahle debata svůj cíl? A neměla vlastně mířit někam úplně jinam?

Role České televize byla odbyta větou, jak je dobré, že tomuto seriálu pomohla na svět. Dostala pochvalu za odvážnost. Opravdu k tomu není co víc říct? Cyklus nese název "České století". Nejde o filmy podle skutečných událostí, ale o dokudrama, které se přetahuje s hraným dokumentem překořeněným inscenovanou interpretací. Otázka první: Lze cyklus s podílem autorské interpretace dějin pojmenovat způsobem, jako by se jednalo o jediný možný výklad? Otázka druhá: Když Českou televizi osloví jiný autorský tým se svým pohledem ve shodném rozsahu, jak se asi veřejnoprávní instituce zachová? Bez řečí mu dá stejnou péči a prostor nebo ho odmítne, protože už má na toto téma natočeno a peněz se nedostává? A zůstal by případně název cyklu?

Až se jednotlivé díly budou vytahovat o státních svátcích a výročích, premiérová diskuse bude zapomenuta. A s každou další a další reprízou zeslábne vědomí, že to bylo trochu jinak. Zbude jen název, který konotuje autoritu školních učebnic. "České století" naštěstí vzniklo v době, kdy je možné vést o něm veřejně debatu, aniž by byl následně za ní někdo popotahován. Ale stejně jako v případě majora Zemana, vzrušený halas té debaty dolehne jen k nepatrnému zlomku diváků. Většina se na jednotlivé díly bude dál dívat jako na dobře udělané filmy, které v případě "Českého století" bude mnohem snazší zaměňovat za historickou skutečnost. Česká televize, děkujeme?

Sblíženi hloupostí

22. listopadu 2012 v 19:01 | Petr Balada
Hromadné sdílení mediální produkce může potvrdit či vyvrátit vaše mínění o jejím obsahu. Na Televizní noviny na Nově se už pár let nedívám, protože je považuji za hloupé. Včera večer mi to opět potvrdil příspěvek, který byl sborově označen za "vrchol investigativní žurnalistiky". Vysvětlím. Seděl jsem v hospodě s přibližně dalšími deseti lidmi, roztroušenými po celém výčepu. Většina si hleděla na pozadí puštěné televize své zábavy. Popíjení, klábosení, balení cigaret, šachy. Pak to přišlo. Absurdní reportáž, která všechny donutila pozvednout hlavy. Reklamní informační cedule označující vzdálenost k nejbližší pobočce lžou. Žena s mikrofonem považující se za reportérku dokonce neváhala vzít metr a měřit. Koukali jsme po sobě, jestli je to celé myšlené vážně. Když se na obrazovce objevila první tisková mluvčí vysvětlující zjištěné nesrovnalosti, postupně jsme propukali v smích. Další zprávy už zanikly v bujarém halasu. Komentář střídal komentář. Navzdory určitému stupni vzájemné anonymity jsme se tak na pár minut názorově sblížili. Byla to ta nejhloupější zpráva, kterou jsem kdy v televizi viděl. Na druhou stranu splnila svůj účel. Přitáhla pozornost, mluví se o ní, píše se o ní. A výsledky sledovanosti hovoří jasně. Hloupost se stala nejvyhledávanější mediálním hitem i ve zpravodajství.

V očekávání ... Missing (15.3.2012)

11. března 2012 v 19:49 | Petr Balada
Ve čtvrtek startuje seriál, který může pro Terezu Voříškovou znamenat zásadní zlom v jejím nejen hereckém životě. Už samotný zisk role v áčkové americké televizní produkci stanice ABC je úspěchem. A že se nejedná o roli malou, dokládá i oficiální doprovodná fotografie. "Missing" byl navíc serverem metacritic.com zařazen do přehledu nejočekávanějších jarních novinek. Prostřednictvím programu AXN budeme moci první díl sledovat přímo v den premiéry i v České republice, a to, díky časovému posunu, dokonce s předstihem.


Ze zveřejněné synopse se zdá, že půjde o variaci na filmový hit z roku 2008 "96 hodin". Bývalá agentka CIA se vydává do Evropy hledat svého ztraceného syna. V hlavních úlohách Ashley Judd a Sean Bean ("Hra o trůny"). Podle zveřejněného rozpisu obsazení prvních dvou epizod na imdb.com se Tereza Voříšková objeví až v druhé části. Přesto budeme mít herecké zastoupení i v té úvodní. V roli pojmenované jednoduše Doctor vystupuje Ivo Novák ("Přešlapy", "Ulice", "Místo nahoře").


Scénáristou první epizody je Gregory Poirier ("Lovci pokladů: Kniha tajemství") a celý seriál režíroval Stephen Shill ("Dexter", "Tudorovci"). Natočeno bylo deset částí s tím, že případný úspěch může dát podnět k další sérii. V jedné z prvních recenzí, která byla uveřejněna na stránce examiner.com, byly pilotnímu dílu uděleny tři hvězdičky z pěti.

Treme II

4. září 2011 v 17:49 | Petr Balada
Nad první řadou seriálu "Treme" jsem se rozplýval v lednu letošního roku. Nyní nastal čas na druhou, která si za oceánem odbyla premiéru na konci letošního jara. U nás je opět k vidění na placeném kanálu Cinemax, a to každý čtvrtek od osmi večer. Děj tentokrát začíná čtrnáct měsíců po hurikánu Katrina. Na konci první sezóny se některé z hlavních postav vydaly i mimo lokace New Orleans. Neznamenalo to však pro ně vyhazov ze seriálu. Ten se přesunul za nimi a podle prvního dílu soudě se tak stalo jenom proto, aby mohl sledovat jejich návrat zpět.

Chybí tak pouze jediná postava. Bohužel ta bezmála nejvýraznější - Creighton Bernette v podání Johna Goodmana - která v předchozích dílech skončila sebevraždou. Naštěstí zůstal Steve Zahn herecky zářící v roli Davise McAlaryho. Víc prostoru pak dostal David Morse coby policejní velitel Terry Colson. A přibyli i nováčci. Například seriálový matador Jon Seda, který naposled zazářil v dalším kousku z produkce HBO "The Pacific".

A teď to nejdůležitější, co dělá z "Treme" tak báječnou záležitost. Ani druhá série neopustila model autentického hudebního doprovodu. Opět vycházejí veškerá hudební čísla přímo z děje. To znamená žádné dodatečně vložené trendy songy. Opět tu zní jazz ve všech svých podobách, tak vzdálených od konzervativní evropské snobárny. Živočišnost, spontánnost a dokonalé provedení za přítomnosti těch nejlepších jazzových muzikantů z jihovýchodního pobřeží Spojených států. Hlavně díky nim je "Treme" tím nejlepším v podzimních vysílacích tahácích všech zdejších televizí.

Treme

16. ledna 2011 v 18:15 | Petr Balada
Zatímco velké televize spí, ty malé nabízejí jednu seriálovou lahůdku za druhou. Díky tomu se ne všechny dostanou do hledáčku médií, aby jim bylo k jejich českému uvedení dopřáno patřičné promo. Co si budeme nalhávat, u některých titulů je to lepší. "Treme" je ovšem výjimečný a psát by se o tomto seriálu z produkce HBO mělo. Námětem se vrací zpátky na zem. Žádné vyšinuté postavy, žádní upíři, žádné laboratorní krimi případy, žádné co by kdyby. "Treme" se odehrává v New Orleans. Osudy jednotlivých postav začíná rozehrávat tři měsíce po ničivém hurikánu Katrina. A celý ten jejich obtížný pokus vrátit život svůj i města do starých kolejí rámuje výborná autentická muzika. Zní z ulic i z klubů. Je jednou z hlavních postav, díky čemuž se jí dostává patřičného prostoru. Jazz, dixieland, swing a také Elvis Costello hrající v seriálu sám sebe.

Není v tom ovšem sám. Celá první série je prošpikována hostujícími muzikanty, kteří vystupují sami za sebe a jsou autory a interprety skvostných hudebních čísel. Však byla také muzika z tohoto seriálu nominována na ceny Emmy i Grammy. "Treme" má ale především dobře napsané postavy. Herecky v nich vyniká zejména John Goodman v roli univerzitního učitele a místního patriota Creightona Bernetta a Steve Zahn v roli příležitostného rozhlasového Dje a muzikanta Davise McAlaryho. Seriál se ukázal být rovněž zajímavou výzvou pro režiséry. Nám dobře známá absolventka FAMU Agnieszka Holland byla dokonce za pilotní díl nominována na televizní cenu Emmy.

"Treme" vysílá každý čtvrtek od 20:00 Cinemax v původním znění s českými titulky. (20. ledna to bude třetí díl.) Na duben letošního roku je pak nahlášena zámořská premiéra druhé řady o jedenácti dílech. První řada jich měla deset a premiérově byla odvysílána v dubnu až červnu 2010.

Hodnocení: csfd.cz - 88%, imdb.com - 8,5/10, metacritic.com - 87%

Doktor pro zvláštní případy (ČT - 02.01.2011) … 40%

3. ledna 2011 v 18:49 | Petr Balada
Nedělní premiéra velmi dobře odhalila ukázkové selhání na trase scénář - dramaturgie - režie. Televizní film přihlouple prezentovaný jako suchá komedie anglického střihu si svůj nejvtipnější moment odbyl právě tímto přirovnáním. V rámci samotné produkce toho už k smíchu příliš nebylo. Chvílemi se dokonce na vážno rozehrávalo vězeňské drama o zkorumpovaných bachařích. A právě žánrová nejistota celý film totálně pohřbila. Nevím, na kolik je to možné přičítat scénáři (Iva Procházková), který navíc vznikl už v roce 2002, ale tu zmatečnost způsobila hlavně neujasněná režisérova koncepce (Ivan Pokorný). Zbytečné animované vsuvky a primitivní počítačové triky s grafikou na začátku. Násilně vložený hlas vypravěče; na základě obsahu jeho projevu se stále nemůžu zbavit dojmu, jestli snad původně nepatřil do úplně jiného filmu.

Absolutně nedůvěryhodně vystavěný charakter a psychologický profil postav je sice možné přičíst scénáristce, ale tady měl zasáhnout dramaturg (Aleš Jurda). Až ze závěrečného komentáře vypravěče se tak divák dozvěděl, že hlavní postava byl vlastně vysokoškolsky vzdělaný ňouma. Zapomněli to ovšem říct panu Vydrovi, u kterého se nejspíš předpokládalo, že tak působí už od pohledu. On totiž jeho neňoumovský herecký výkon patřil na celé té inscenaci spíše k tomu pozitivnímu, i když jsem se tomu sám zdráhal ze začátku uvěřit. Ale k ujištění stačila miniaturní scéna popíjení kafe před spuštěním vězeňského budíčku, kdy se mu nevrátil jeden z trestanců z vycházky. Od té chvíle mi bylo líto toho celého rozporu, kdy se chtěná komedie roztříštila o dramaticky natočené scény. A kdy díky tomu musel Vydra téměř celý film odehrát v maskování sestavujícího z  různých stupňů a barevnosti modřin a napuchlého rtu, což mělo zřejmě představovat ten největší komický prvek.

Iva Pazderková z naprosto nepochopitelného (a nijak neobjasněného) důvodu celou dobu svým výzorem připomínala kolotočářku, ač byla zaměstnankyní kosmetického salónu. Pokud bylo záměrem stylizovat ji do role blbé blondýny, musela by tak i po celou dobu jednat. Takhle se v jejích scénách a dialozích střídala přihlouplost s konverzačními obraty ironické intelektuálky. Přitom právě ve scénách s Vydrou mu byla důstojnou protihráčkou a společně vytvořili jeden z nejzajímavějších hereckých párů poslední doby. Bohužel se tak stalo ve filmu, pro který je označení špatný vlastně ještě milosrdenstvím.

Rent: Filmed Live on Broadway

28. prosince 2010 v 7:32 | Petr Balada
Možná to způsobil přirozený ostych ze ztráty kulturní soudnosti, možná za to mohla přízemní nevědomost. Každopádně jsem v žádném souhrnu doporučených televizních pořadů ku vánočnímu sledování nenalezl zmínku o muzikálu "Rent" odvysílanému na 2. svátek vánoční v hlavním vysílacím čase na ČT2. Což je doopravdy s podivem, protože muzikálu u nás rozumí přeci každý. A pro všechny tyto znalce, ale také tvůrčí zasvěcence, mělo být jeho sledování povinné.

Jak totiž záznam pořízený přímo na Broadwayi ukázal, úspěšný muzikál nepotřebuje být naditý speciálními efekty. A nepotřebuje, aby v něm co pět minut něco odněkud zajelo či přijelo. "Rent" si vystačil s jednou scénou. O změnu prostředí odvíjející se od děje se pak postarali už samotní herci, a to díky třem jednoduchým stolům, které spojovali, rozdělovali či převraceli, aby tak simulovali cokoliv od postele až po dveře.

Když už byli zmíněni herci, při sledování těch zámořských jsem se neubránil studu nad kvalitou zdejší muzikálové elity. Neuvěřitelné nasazení. Zpěv, ze kterého mrazilo. Autentické prožitky a emoce, na kterých se dozajista projevilo i vědomí posledního představení. Zkrátka, zatímco u místních hvězd má člověk pocit, že si prostě přišly odehrát roli za pár tisícovek a divák ani zbytek představení je v podstatě nezajímá, "Rent" stál na soustředěném výkonu celého týmu. Ano, i tímto způsobem se dá docílit efektního představení. A vyjde to rozhodně laciněji, než bezduchá přehlídka technického parku divadla.

Muzikál měl oficiální premiéru v lednu 1996. Na Broadway se dostal v dubnu toho samého roku a od té doby zde byl uváděn více než pěttisíckrát. Je držitelem nejen několika divadelních cen Tony, ale autor Jonathan Larson za něj obdržel také Pulitzerovu cenu. Bohužel už pouze in memoriam, neboť zemřel ještě před uvedením na Broadwayi. Poslední představení proběhlo 7. září 2008 a právě z něj pochází uvedený záznam. Ještě před ním však Chris Columbus převedl příběh na filmové plátno. "Rent" se dočkal rovněž své parodické podoby, a to v jednom z čísel loutkového spektáklu "Team America". Konkrétně v podobě songu s refrénem "Všichni mají AIDS".

Náramek z cyklu Nesmrteľní ... 50%

8. listopadu 2010 v 21:49 | Petr Balada
Zatímco Česká televize zůstala se svou Cukrárnou v konzervativním pelechu nudy, ta Slovenská se vydala cestou o poznání zajímavější. Cyklus Nesmrteľní, který v pondělí večer odstartoval, nabízí cyklus příběhů inspirovaných klasickým námětem. První z nich, Náramek, tak našel předobraz v Lermontově Maškarádě. Jak se však ukázalo, moderní kulisy nemusí zároveň znamenat moderní pojetí televizního vyprávění. Bohužel, prostředí herny a exkluzivního klubu se staly pouze klišovitým terčem pro těžkopádný scénář bez jakéhokoliv přesahu ve vztahu k původní divadelní hře.

Přesto Náramek přinesl dva fascinující momenty. Tím prvním bylo naprosto výrazově přesné herecké sólo Jiřího Langmajera. Jeho výkon zapříčinil, že mělo smysl dokoukat celý příběh až dokonce. Navzdory chabým dialogům se mu podařilo ustát celou roli se zachováním smyslu pro detail a pro uvěřitelné odstínění proměny své postavy. Druhý moment měl na svědomí autor hudby, kterým nebyl nikdo jiný, než Richard Müller, který svým skladatelským umem potvrdil momentální formu. Letošní rok mu zkrátka přeje. Ať už dopadla ve výsledku první část cyklu jakkoliv neurčitě, pokud každá z následujících kapitol přinese přinejmenším podobné zážitky, bude stát za to sérii Nesmrteľní sledovat.
 
 

Reklama
... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...