... kult.mix@seznam.cz ... recenze.cz ... tracktip ... spotify ... festivaly ... kult.mix@seznam.cz ...

Videoklipy

Killer Shoes (Kap Bambino - Devotion) ... režie NORTON

25. května 2013 v 18:58 | Petr Balada
Čerstvý vítěz LA Music Video Festivalu 2013. Kategorie? Nejlepší neoficiální videoklip. Jestli je na tom něco překvapivého, pak skutečnost, že se tato cena uděluje teprve třetím rokem. Dostupnost techniky, obliba video serverů, benevolentní vztah spotřebitelů k autorským právům. Tři z důvodů stojících za rozmachem amatérských režisérů mezi námi, který lze datovat někam k přelomu století. Pokud by ale někdo předpokládal, že vítězný videoklip v této kategorii se bude vyznačovat pouze minimem amatérských nešvarů, čeká ho překvapení. Laťka je hodně vysoko. Stačí ostatně zadat do vyhledávače jméno režiséra a přečíst si například jeho životopis na LinkedIn.

Třicátník José-Maria Norton není rozhodně žádný zelenáč. A říkat mu amatére by odráželo spíše hloupost autora oslovení, než osloveného. V zábavním průmyslu se totiž pohybuje už hezkých pár let. Nejdříve před kamerou, pak za ní a mezitím čáry a kouzla v postprodukci. Jeho krátký film "Celeste" pak vyhrál cenu na Manhattan Film Festivalu 2012. Neoficiální videoklip v jeho podání proto znamená pouze skutečnost, že se ho o něj nikdo neprosil. Nikoliv neumětelské školní cvičení.

(Pro zajímavost: oficiální videoklip ke skladbě "Devotion" je vítěznou prací vyhotovenou na základě výzvy francouzského elektronického projektu Kap Bambino umístěné na serveru genero.tv. A ten není ničím jiným, než takovou pobídkovou burzou práce pro začínající filmaře. No, vida.)

Třikrát Panáčik

12. května 2013 v 18:09 | Petr Balada
Vyletěl vzhůru minulý rok. A to tak vysoko, že si ho všimla i zahraniční média akreditovaná na festivalu Pohoda. Ze zajímavého hudebního samorostu vzešlo rázem slovenské originální jméno, které nenechává nikoho lhostejným. V Trenčíně naservírovalo překvapeným divákům podivuhodné představení mající do standardní podoby koncertu stejně daleko jako tamní letiště k moři. Někteří pobaveně odcházeli, jiní nevěřícně pokyvovali hlavami ve snaze přijít na to, co se vlastně nejen na pódiu odehrává.


Přestože, jak uvádí na svém internetovém profilu, je Panáčik multimediální platforma zahrnující spolupráci vícero lidí z různých uměleckých oblastí, stojí za ním především Tomáš Moravanský. A za loňský rok stihl zviditelnit svou značku vskutku interesantním způsobem. Dokázal, jak důležité je mít sebevědomí a věřit tomu, co děláte. Když se po svém vystoupení na Pohodě procházel sám mezi návštěvníky ve svém výstředním outfitu, zdálo se, že mu pozornost dělá dobře a neláme si hlavu s reakcemi okolí. Není to totiž o tom, přesvědčit ostatní, že jste dobří, ale o tom, aby si na vás zvykli.


Desítky kapel na Slovensku i u nás se snaží prorazit ven nápodobou stylů, kterými je zahraniční trh přesycený, a který vždycky vezme za vděk spíše domácím originálem, než kopií se špatnou angličtinou k tomu. Osmdesát procent udělených zahraničním serverem za již zmiňovaný festivalový teátr dokazují, že zaujmout lze i produkcí v rodné řeči. Neměla by však zapadnout ani hudební stránka věci. Zvláště poté, co se objevila první ochutnávka z nového alba. I letos se budou na Pohodě dít velké věci.

Třikrát režisér Markus Wambsganss & kapela Liars

22. dubna 2013 v 19:13 | Petr Balada
1) The Exact Color Of Doubt (duben 2013)


2) Hold You, Drum (prosinec 2009)


3) The Other Side of Mt. Heart Attack (červen 2007)

John Grant - Greatest Motherfucker ... režie Lucy Luscombe

6. dubna 2013 v 17:43 | Petr Balada
Lucy Luscombe: V pětadvaceti patří mezi velké přísliby britské kinematografie. Když na London Short Film Festivalu před dvěma lety uváděli její příspěvek "In Between Asking", nejvíc se hovořilo právě o poměru mezi kvalitou snímku a jejím věkem. Uplynulo pár měsíců a v rámci akce Under Wire Festival získává BFI Future Film Award za režii krátkého filmu "Candy Girl", který byl následně zařazen do prestižní kolekce Future Shorts putující po světě, a to mj. společně s českým zástupcem "Lovebirds". Aktuálně se kolekce promítá ve Vietnamu, zatímco Česká republika ji hostila před pár týdny prostřednictvím měst Brno a Praha.

Nejdříve se snažila uchytit jako herečka. Pak začala psát, režírovat a produkovat vlastní filmy. Za nejdůležitější považuje, aby příběhu, který převádí na plátno, sama věřila. Aby byl pro ni pravdivý. Říká, že i psaní scénářů vyžaduje komunikaci; nejedná se o individuální činnost jednoho člověka. Při natáčení videoklipu ke "Greatest Motherfucker" byl scénářem text písničky. Portrét muže, který odmítá svou osamělost prostřednictvím navazování kontaktu s cizími lidmi, zaujal Lucy Luscombe natolik, že jednoduše nechala Johna Granta chodit šestnáct hodin městem a s kameramanem Chrisem Clarkem natáčela jeho improvizovanou interakci s neznámými kolemjdoucími. Výsledkem je velmi přesvědčivá studie přesahující běžný standard hudebního videa.

John Grant: Jeho druhé sólové album vyšlo před měsícem. Stalo se nahrávkou týdne pro český musicserver.cz, absolutní hodnocení mu udělil britský The Guardian. Už jeho debut sjížděl vlnu pozitivního přijetí hudební kritiky. A oblíbila si ho i Sinéad O'Connor, která nejdříve nazpívala cover skladby "Queen of Denmark", aby na aktuální Grantově desce "Pale Green Ghosts" přijala roli back vokalistky. Song "Greatest Motherfucker" zde zní jako třetí v pořadí a určitě ji John Grant nevynechá ani během jednotlivých vystoupení na aktuální evropské šňůře. Jako předskokana s sebou bere Ásgeira Traustiho, folkový objev z Islandu, kam Grant před druhým albem přesídlil.

BIG TIP! Palermo - Book of Ethics ... tvůrce Martin Kohout

24. března 2013 v 13:19 | Petr Balada
Martin Kohout: V jeho případě by slovo režisér bylo příliš limitující. Vystudoval sice kameru na FAMU, ale v průběhu studia si uvědomil, že profesně mu nic neříká a nadále ji využívá spíše jako prostředek uměleckého sebevyjádření. Prošel ateliéry výtvarníků Jiřího Davida v Praze nebo Gregora Schneidera v Berlíně, kde se usadil. Při práci rád využívá různá média. Za jedno z témat si zvolil nekomunikaci. Obsahem i formou zpracování hledá cesty ze zaběhnutých pravidel, k čemuž podotýká, že i stavění se do opozice proti nim, se člověk stává jejich součástí. V rozhovoru pro Český rozhlas také prozradil, že netvoří z popudu nějaké vize, ale spíše momentálního rozpoložení. Jeho asi nejznámějším dílem, vybraným Guggenheimovým muzeem mezi nejkreativnější video příspěvky na YouTube, je "Moonwalk". Pokud si ale procházíte internetové stránky Martina Kohouta, narazíte na mnohem zajímavější kousky.

Podoba videoklipu vychází z jeho dosavadní tvorby. Konkrétně ze série video záznamů "Watching Martin Kohout". V nich zachycoval své (ne)reakce při sledování rozličných příspěvků na YouTube, kam posléze vzniklá videa také umísťoval. V průběhu jednoho roku se takto natočil více jak osmsetkrát. Tentokrát je ale přeci jenom něco jinak. Interesantní spojení s Palermo však není první spoluprací s domácími hudebníky. V červnu 2010 v berlínské The Future Gallery proběhla akce "Solo Show". Ta sestávala z bloků několikahodinového hraní Tomáše Kopáčka (Mon Isomnie, Tempelhof, Black Tar Jesus) na kytaru v průběhu tří dní. Repertoár obsahoval skladby složené na motivy děl Martina Kohouta.

Palermo: Roman Štětina a Dominik Gajarský na sebe narazili na AVU. Založili spolu kapelu TABLE a pod tímto názvem si sami nahráli, masterovali a vydali v roce 2010 debut "We Are No Longer the Same", s kterým předskakovali na pražském koncertu kanadskému projektu Caribou. Pod aktuálním názvem se právě objevilo "Monochrom EP", jehož je vynikající track "Book of Ethics" součástí. V květnu by mělo následovat u amerického labelu Crazy Iris Records album "Still Life".

Ohm Square - Resist Dance EP : videoklipová verze

20. března 2013 v 18:24 | Petr Balada
1. Woodie Boogie ... režie Jan Drozda

2. Humanic ... režie Jan Šíma

3. Sweet Love ... režie 3lo3

Autre Ne Veut - Play By Play ... režie Georgie Greville a Geremy Jasper

13. března 2013 v 18:58 | Petr Balada
Georgie Greville a Geremy Jasper: Na pustý ostrov by si s sebou vzali lubrikant, dobrou tequillu a Bibli. Chtějí natočit vlastní muzikál a jejich nejoblíbenější taneční choreografii můžete vidět ve videoklipech "Rhythm Nation" (Janet Jackson) a "Unskinny Bop" (Poison). I tohle na sebe práskli partneři v životě pracovním i osobním v rozhovorech pro média. Ta se o ně začala více zajímat po úspěchu klipu k "Dog Days Are Over" (Florence and the Machines), za který byli v roce 2010 nominováni hned ve čtyřech kategoriích MTV Video Music Awards. Vítězně pak pro ně dopadla prestižní "Best Art Direction".

A vlastně to byla tak trochu malá domů, protože Georgie Greville pro hudební televizi kdysi pracovala, když vymýšlela a režírovala self promo upoutávky. Po osudovém střetnutí s Georgiem založili společně vlastní produkční studio Legs Media se základnou na Manhattanu, aby měli tvůrčí svobodu a byli nezávislí na velkých společnostech. Je za nimi několik úspěšných reklamních kampaní (včetně vody Evian) a videoklipů (La Roux, Goldfrapp, Selena Gomez). Inspiraci čerpají od Boba Dylana, tanečníka Boba Fosseho a komika Boba Odenkirka.

Autre Ne Veut: K předcházejícímu výčtu inspiračních zdrojů by se hodil připojit ještě jeden. Ten, který spojil režisérské duo s Arthurem Ashinem aka Autre Ne Veut, a to karaoke. Už u Seleny Gomez ("Love You like a Love Song") byl motiv karaoke baru použit a po poradě s interpretem dostal nyní jen trochu více paranoidní příchuť. Mimochodem za svou nejoblíbenější skladbu pro zpěv karaoke označil Arthur Ashin "Waterfalls" od TLC. Hudební zdroje tvorby Autre Ne Veut je ale nutné hledat jinde. Server theindependentsf.com slyší cosi z Marvina Gaye a také trochu z rockových klasiků Big Star. Obecně však lze Autre Ne Veut přiřadit do řady jmen pokoušejících se dát nový směr rnb, tedy například vedle dalšího jednočlenného projektu How to Dress Well. Pod značkou Autre Ne Veut debutoval Arthur Ashin v osmnácti, před třemi roky. Song "Play by Play" už je z jeho druhého alba "Anxiety" vydaného letos v únoru.

Unknown Mortal Orchestra - Swim and Sleep (Like a Shark) ... režie Becky & Joe

6. března 2013 v 21:14 | Petr Balada
Becky & Joe : Proslavila je psychedelická plastelína. Tedy videoklip k tracku "Feels Like We Only Go Backwards", který natočili vloni pro australský spolek Tame Impala. Kolik balení oné tvárné hmoty spotřebovali, sice neuvádí, ale prozradili, že celkem vzniklo na tisíc plastelínových koláží. Vše samozřejmě zpatláno ručně. Becky Sloan a Joseph Pelling, jak zní jejich celá jména, jsou totiž především výtvarníci. Pod hlavičkou THIS IS IT Collective popouštějí uzdu své tvůrčí fantazii ve východním Londýně, kde společně s dalšími výraznými individualitami vytvořili svéráznou skupinku s cílem produkovat krátké filmy.

Protože mají stejný smysl pro humor a oba vystudovali tu samou školu, dali to dohromady. Mít stejný smysl pro humor znamená, že rádi strašíte děti jejich vlastními zbraněmi. Becky & Joe si vzali na paškál populární dětský pořad "Sesame Street", aby vytvořili jeho poněkud alternativnější verzi s vlastní dětskou písničkou. Výsledek "Don't Hug Me I'm Scared" zaujal jednoho z členů Tame Impala a zakázka na první skutečný videoklip byla na světě. Na otázku serveru ycn.org, co se naučili při jeho přípravě, Becky Sloan odpověděla, že tavení plastelíny je fun a animace je cool. Co jim dalo natáčení "Swim and Sleep (Like a Shark)" se po zkouknutí stydím předjímat.

Unknown Mortal Orchestra : Podle kritiky patří do skupinky letošních zimních trháků. Novinkové album "II" jim přineslo sbírku příznivých ohlasů, které metacritic.com vyjádřil počtem shromážděných dvaceti tří pozitivních a tří smíšených recenzí. Americko-novozélandská banda se sešla před třemi lety. Po roce vydala eponymní debut odměněný Taite Music Prize, cenou pro nejlepší alba Nového Zélandu. Objížděla sály s Grizzly Bear. Momentálně jede tour po Státech, aby v květnu zavítala do Anglie a následně i na starý kontinent, kde si například zkraje července kapela zahraje na festivalu Roskilde. Krátkou zastávku měla v Evropě už začátkem února a všechny koncerty byly vyprodány.

Jamie Lidell - You Naked ... režie Flat-e

28. února 2013 v 19:22 | Petr Balada
Flat-e: Disney a Lenny Kravitz. Výborná dvojka, která však netvoří Flat-e Collective, nýbrž patří mezi jeho klienty. Skutečnými tvůrci kolektivu jsou Matt Bateman, Robin McNicholas and Rob Slater. Tři maníci, kteří v Londýně vedou své studio zabývající se 3D mappingem, světelným a sound designem. Že to jsou machři přes inovativní technické vymoženosti včetně realtime programování, je bez diskuse. Však se stačí podívat na níže umístěný videoklip. Občas jim ale stačí i papír a tužka, jak předvedli v loňském kousku "Like A Child" pro Junior Boys.

Na Jamieho Lidella už vytáhli celý svůj arzenál. Samotná výprava videoklipu je přitom skromná. Hlavní roli v ní hraje projekční kostka, mikrofon a pršiplášť od kostýmní výtvarnice Francescy Dvorak. O zbytek se starají světla ovládaná mj. snímačem pohybu umístěným na mikrofonu. Konečný záznam je sice upravován, ale všechny animace byly vytvořeny v reálném čase při natáčení, jak se Flat-e pochlubili v rozhovoru pro Promo News. Chtěli tím totiž dát ochutnávku z koncertní show, kterou pro Lidella připravují. Pro Creative Review se pak svěřili, že světelný design ovlivnili dazzle vzory (styl armádního maskování), optické iluze a old schoolové disko efekty.

Jamie Lidell: Podle Flat-e je v pohodě. Nepracovali s ním totiž pouze na videoklipu a přípravě koncertního visuálu, ale stojí i za grafickou podobou obalu jeho eponymního alba, které vyšlo v polovině února. Obal nakonec vyhrál v každotýdenní anketě blogu albumartexchange.com, když za sebou nechal i cover k "Push the Sky Away" (Nick Cave & The Bad Seeds). Lidell je zdatný beatboxer, pro Simian Mobile Disco nazpíval vokály do skladby "Put Your Hands Together", své předchozí album "Compass" natočil s Beckem. Redaktor radia Wave Jan Bárta ho při poslechu novinky označil, nikoliv ve zlém, za exota a pouťového vyvolávače. A jako na pouti si možná budou se všemi těmi křiklavými světelnými hrátkami připadat i návštěvníci jeho tour. No, škoda, že k nám s ní nepřijede.

Wild Nothing - Only Heather ... režie Ryan Reichenfeld

21. února 2013 v 19:05 | Petr Balada
Ryan Reichenfeld: K režii sběhl od skateboardingu. Podobně jako Spike Jonze, který patří ke jménům uváděným Reichenfeldem v kolonce: lidi, u kterých bych byl rád, kdyby si mě vzali pod ochranná křídla. A jmenuje ho rovněž jako inspirační vzor spolu s Ernestem Hemingwayem, Michaelem Jordanem a Heathem Kirchartem, což je poněkud nesourodá skupinka. A pokud Reichenfeld točí stejným způsobem, jakým Kirchart nacvičuje svoje novátorské triky na skateboardu, musí se mu natáčení docela prodražit. Na druhou stranu trpělivost růže přináší a výsledek může mít podobu například videoklipu k "Stay With Me" pro projekt No, který Reichenfeldovi zajistil loni velmi solidní odrazový můstek.

Přes noc se stal pro mnohá důležitá média mladým a nadějným režisérem. MTV, Rolling Stone nebo NME, ti všichni upozorňovali na jeho jméno. Od asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu pak dokonce obdržel grant. Adidas si ho jako režiséra vybral pro novou reklamu. Pokud by si ale mohl vybrat sám, natočil by klip pro Beach House. Zatím se dostal k žánrově spřízněným Wild Nothing, kterým pořídil videoklip "Only Heather" na jeden záběr. A vzhledem k výsledku není vyloučeno, že Beach House už zvedají telefon.

Wild Nothing: Čtvrtým rokem na scéně, dvě alba. To druhé ze srpna loňského roku dostalo název "Nocturne" a například Pitchfork mu k vysoké známce 8.3 přidělil i titul "Best New Music", přičemž jeho poslech přirovnal k poměrně luxusnímu zážitku. Američan Jack Tatum, zakladatel projektu Wild Nothing, se na druhém albu ve svých textech mnohem více otevřel a v jednom z rozhovorů neopomněl připomenout, že vždycky toužil být spíše spisovatelem, než muzikantem. Letošní jaro a léto hodlá strávit na cestách. Objeví se v Austrálii, ale předně bude koncertovat po Evropě. Na tu střední to však zatím nevypadá.

 
 

Reklama

... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz ... kult.mix@seznam.cz...